Přeskočit na obsah

Bitva o Penzu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bitva o Penzu
konflikt: Ruská občanská válka
Po bitvě legionáři ukořistěný dělový automobil ve stanici Penza (R. Pitra: Z Penzy do Ufy, 1920)
Po bitvě legionáři ukořistěný dělový automobil ve stanici Penza (R. Pitra: Z Penzy do Ufy, 1920)

Trvání29. května 1918
MístoPenza, Rusko
VýsledekČeskoslovenské vítězství
Strany
Čechy Československé legie Vlajka SSSR Ruská sovětská federativní socialistická republika
Velitelé
Poručík Švec Komisař Kurajev
komisař Štrombach
Síla
3 550 mužů 2 300 Sovětů
500 Němců a Maďarů
200 českých komunistů
Ztráty
30 padlých a 100 raněných 230 padlých, z toho údajně 128 československých komunistů[1]
2 000 zajatých

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva o Penzu byla jednou z bitev svedených československými legiemi během ruské občanské války.

Penza v roce 1918 (foto z legionářského archivu)

Byla jednou z reakcí na zachycené výhrůžné telegramy komisaře Aralova[2] a Trockého československým legionářům po Čeljabinském incidentu, v průběhu Prvního sjezdu Československého vojska na Rusi. Předcházelo jí dvojí dobytí Čeljabinska (velitel 3. pluku čs. legií Sergej Vojcechovský) a další první boje československých legií na magistrále s bolševiky útočícími na československé odzbrojené vlaky. Posilový vlak ozbrojených bolševiků byl na penzenském nádraží legionáři paralyzován ještě před bitvou.

Bitva o Penzu začala 28. května, kdy si Československé legie zajsitily předpolí města. Samotný boj o město proběhnul 29. května.[1]

Bitvy se zúčastnilo na sovětské straně asi 200 českých komunistů z 1. česko-slovenského revolučního pluku. Plně bojeschopné části pluku ale odjely do Saratova, aby potlačily tamní povstání. Češi a Slováci, kteří na straně komunistů bránili Penzu před útokem československých legionářů, však přesto tvořili podstatnou část bojové síly penzenského sovětu.[3]

  1. Roman Cílek a Karel Richter: Hrdinové Československa, Naše vojsko 2011, str. 29
  2. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3
  3. KŘIŠŤAN, Vlastimil. Největší válečný zločin čs. legionářů v Rusku? K personálním ztrátám č.-s. rudoarmějců v Penze.. Historie - otázky - problémy [online]. Univerzita Karlova [cit. 2024-12-22]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PITRA, Rudolf. Z Penzy do Ufy: zápisky bratra Pitry (1. pluk 7. rota). Praha: Památník odboje, [mezi 1920 a 1922], s. 5. Dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]