Přeskočit na obsah

Bitva o Kyjev (2022)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bitva o Kyjev
konflikt: Ruská invaze na Ukrajinu, Kyjevská ofenzíva
Ruské bombardování Kyjevské televizní věže 1. března 2022
Ruské bombardování Kyjevské televizní věže 1. března 2022
Trvání25. února – 31. března 2022
MístoKyjev, Ukrajina
Souřadnice50°27′ s. š., 30°31′25″ v. d.
VýsledekUkrajinské vítězství
Strany
RuskoRusko Rusko UkrajinaUkrajina Ukrajina
Velitelé
Rusko Vladimir Putin Ukrajina Volodymyr Zelenskyj
Ukrajina Vitalij Kličko
Síla
Ozbrojené síly Ruské federace Ozbrojené síly Ukrajiny


Čečenská republika Ičkerie čečenští dobrovolníci

Ztráty
Dle Ukrajiny:
18 mrtvých, 60 zraněných[2] 		235 mrtvých vojáků, 748 zraněných vojáků, 264 mrtvých civilistů, 241 zraněných civilistů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva o Kyjev byla vojenským střetnutím mezi Ruskem a Ukrajinou o ukrajinské hlavní město Kyjev jako součást kyjevské ofenzívy během ruské invaze na Ukrajinu. Trvala od 25. února, kdy ruská armáda dobyla letiště Hostomel severozápadně od města, do 31. března 2022, kdy ukrajinská armáda po rozsáhlém protiútoku vytlačila ruské jednotky západně i východně od Kyjeva.[3][4] Do 2. dubna Ukrajinci získali kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí.[5]

Rusové se již v úvodních hodinách invaze pokusili za pomocí výsadkářů obsadit strategické letiště Hostomel poblíž Kyjeva, odtud vést bleskový útok na hlavní město, kde zároveň působili proruští sabotéři, a obsadit klíčové instituce, což by výrazně zkomplikovalo efektivní odpor ukrajinských obránců.[6] Po neúspěchu této operace se ruská armáda opakovaně pokusila Kyjev obklíčit, ovšem vlivem nedostatku sil v západním úseku a pomalého postupu ze severu od Černihivu a východu od Sum se jí to nepodařilo. Těžké ztráty a problémy s logistikou nakonec vedly k utlumení útočných operací na ruské straně a úspěšnému ukrajinskému protiútoku.

Ukrajinské vítězství v bitvě u Kyjeva bylo klíčovou událostí první fáze války. Obránci tím dosáhli nejen významného vojenského, ale i symbolického vítězství.[7] Ústup ruské armády a odhalení masových hrobů v Buči jen pár kilometrů od Kyjeva zároveň znamenaly obrat v politice Západu. Představitelé Spojených států deklarovali snahu Rusko nejen porazit, ale i výrazně oslabit, aby nebylo schopné agresi zopakovat v budoucnu.[8][9] To se projevilo i na zvýšených dodávkách těžkých zbraní Ukrajině.[10]

Pozadí

[editovat | editovat zdroj]

Kyjev, ukrajinské hlavní město, které před ruskou invazí mělo takřka 3 miliony obyvatel, je zároveň klíčové politické a hospodářské centrum země a důležitý dopravní uzel.

Přestože ruský prezident Vladimir Putin ve svém projevu na počátku invaze hlavní cíle tzv. speciální operace definoval vágně jako demilitarizace a denacifikace Ukrajiny,[11] pravděpodobným cílem bylo dobytí Kyjeva a dosazení loutkové proruské vlády.[12] Dle Kamila Galeeva Rusové nepočítali s rozsáhlejším odporem, a proto útok naplánovali po vzoru operace Dunaj (invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968) s riskantním výsadkem na nedalekém letišti Hostomel.[13]

Navzdory faktu, že se Ukrajinci v hlavním městě již týdny dopředu připravovali,[14][15] i vzhledem k předpokladu ruské invaze omezené pouze na východ Ukrajiny nebyly vybudovány v okolí hlavního města žádné opevněné obranné pozice.[16]

Západní zpravodajské služby, které správně předvídaly ruskou invazi, očekávaly pád Kyjeva do dvou dnů.[17]

Bitva

[editovat | editovat zdroj]

Ukrajinská obrana

[editovat | editovat zdroj]

Ukrajinské plány

[editovat | editovat zdroj]

Odpovědnost na ukrajinské straně za obranu Kyjeva nesl generál Oleksandr Syrskyj, který rozdělil dostupné síly na dvě části, z nichž jedna měla držet obranné linie před hranicemi města a druhá přímo ve městě.[18] Z regulérních vojenských jednotek měl přitom k dispozici pouze 72. mechanizovanou brigádu.[18]

Zformování civilní obrany

[editovat | editovat zdroj]
Ozbrojení civilisté v Kyjevě, 25. únor

Zahájení ruské invaze vyvolalo rozsáhlé zapojení civilního obyvatelstva do obrany města. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obyvatele vyzval, aby na ruský útok odpověděli Molotovovými koktejly[19][20]; mezi občany bylo rozdáno 18 000 kusů ručních zbraní. Byly povolány také Teritoriální obranné síly, které jsou obvykle využívány jako záložní.

K obraně města se zbraní v ruce se kromě starosty a bývalého slavného boxera Vitalije Klička se přihlásil i jeho bratr Vladimir, který vstoupil do zálohy o několik měsíců dříve,[21] nebo bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko.[22] 26. února Ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj uvedl, že dobrovolníci v Kyjevě dostali více než 25 000 útočných pušek, granátomety, odpalovací zařízení a asi 10 milionů nábojů.[23]

Ruský útok

[editovat | editovat zdroj]

Krach bleskové války

[editovat | editovat zdroj]

Klíčovým střetnutím pro osud Kyjeva těsně po začátku invaze byla bitva o letiště Hostomel, které se již během 24. února 2022 pokusili obsadit ruští výsadkáři. Ukrajinci, kteří v oblasti neměli vybudované statické obranné pozice, se sice vyhnuli systematickým ruským vzdušným útokům proti obráncům, zároveň však hráli o čas, který potřebovali ke zformování obrany severozápadně od města a přísun posil.[16] Rozhodujícím byl v tomto ohledu tuhý ukrajinský odpor a poškození přistávací plochy v Hostomeli, které zdržely ruský postup do 25. února.[24][25] Ukrajinští obránci vyhodili do povětří strategicky významné mosty přes řeku Irpin a oblast zatopili, čímž výrazně zkomplikovali další postup.[16][26]

Ruské síly se však nedokázaly poučit z chyb v úvodu invaze a jejich prvosledové jednotky v blízkosti Kyjeva kvůli nízké morálce, absenci rozhodování na nižších úrovních a vyčkávání na doplnění paliva a dalších zásob zůstávaly statické, čímž se stávaly snadným cílem pro ukrajinské drony jako Bayraktar TB2 nebo dělostřelectvo.[25] Kvůli nedostatečnému vybavení a tréninku byli Rusové častým terčem útoků i během noci.[25] Ruské jednotky se navíc kvůli podmáčenému terénu a nedostatečné infrastruktuře v trase postupu musely v kolonách držet zpevněných cest, kvůli čemuž byly zranitelné vůči přepadům ukrajinských sil, vybavených velkým množstvím ručních protitankových zbraní jako Javelin nebo NLAW, ale především aktuálními informacemi o bojišti dodávanými armádami NATO.[27][18]

Postup hlavních ruských sil

[editovat | editovat zdroj]

Ruská armáda již první den invaze bez většího odporu obsadila Černobyl a přilehlou uzavřenou zónu černobylské jaderné elektrárny a následně postupovala na Ivankiv a Dymer, o které od 25. února svedla s Ukrajinci bitvu. Přestože část útočících sil ještě téhož dne dosáhla letiště v Hostomeli, které pomohla ruským výsadkářům obsadit, ukrajinský odpor v týlu brzdil přesun hlavních ruských sil ke Kyjevu. Časová prodleva umožnila obráncům zaujmout pozice západně od Kyjeva. Rusům se navíc o den později nepodařilo další riskantní výsadkovou operací obsadit strategické město a letiště Vasylkiv.

Brzy ráno 26. února začaly hlavní ruské síly útočit na Kyjev. Ruské dělostřelectvo ostřelovalo město více než 30 minut.[28] Současně ukrajinská armáda odrazila ruský útok na elektrárnu v severovýchodní čtvrti Troješčina, přičemž BBC naznačovala, že útok mohl být „snahou připravit město o elektřinu“.[29] Podle britského ministerstva obrany se však většina ruských sil nacházela ještě 30 km od centra Kyjeva.[30][31][32]

O den později, 27. února, kyjevský starosta Vitalij Kličko nesprávně prohlásil, že město je obklíčeno, jeho vyjádření pak bylo korigováno mluvčím.[33] Rusové sice vstoupili do Boroďanky, ale v Buči a Irpini byli zastaveni.[34]

Rusové se ke Kyjevu snažili postupovat i ze severovýchodu, kde jim však v postupu bránil tuhý odpor Ukrajinců v Černihivu, a východu od Sum. Část jednotek obě města obešla, ale i kvůli velké vzdálenosti a operační pauze ve dnech 26.-27. února se zde Rusové nedokázali zapojit do útoku na hlavní město.[34]

Ruské diverzní útoky

[editovat | editovat zdroj]

Do Kyjeva s cílem vyvolat chaos od začátku invaze opakovaně pronikali ruští sabotéři v rozporu s mezinárodním právem v ukrajinských uniformách.[35][22] Po celý 25. únor byla v několika částech města slyšet střelba, kterou ukrajinští představitelé označili za důsledek střetů s ruskými jednotkami.[36][37] Ukrajinští představitelé následně deklarovali zabití přibližně 60 ruských sabotérů v prvních dvou dnech invaze.[38] Boje v ulicích Kyjeva probíhaly i nadále a obyvatelé byli varováni, aby se vyhýbali oknům a balkonům.[29] Byl prodloužen zákaz vycházení od 17:00 do 8:00 hodin (dříve platil od 22:00 do 7:00 hodin). Civilisté, kteří neuposlechli a setrvávali na ulicích, měli být považováni za členy sabotážních nebo průzkumných skupin.[39]

Brzy ráno 27. února došlo v Kyjevě k dalším střetům s ruskými sabotéry. Místní představitelé tvrdili, že Kyjev byl do rána plně pod kontrolou ukrajinských sil.[40][41] Ukrajinské síly o den později zastřelily izraelsko-ukrajinského občana, kterého mylně považovaly za čečenského příslušníka ruské armády.[42][43]

Vzdušná válka

[editovat | editovat zdroj]
Raketový útok na Televizní věž v Kyjevě, 1. březen

Rusové navzdory své snaze nedokázali potlačit ukrajinské letectvo, které se soustředilo zejména na kontrolu vzdušného prostoru poblíž hlavního města.[44] Úspěchy ukrajinských stíhacích letců s letouny Mig-29 a Su-27 poblíž Kyjeva daly vzniknout legendě o tzv. "Kyjevském přízraku", označovaném též jako "Duch Kyjeva", smyšleném ukrajinském leteckém esu.[45] Ztráty však v úvodních dnech zaznamenali i Ukrajinci, kteří například 25. února přišli nad městem o stroj Su-27, který po sestřelu narazil do obytného domu.[46]

Ruské snahy o obklíčení

[editovat | editovat zdroj]

Západní sektor

[editovat | editovat zdroj]

Po neúspěchu rychlého úderu byly ruské jednotky zastaveny ještě před Kyjevem. Rusové vyčkávali na příchod posil a doplnění zásob a paliva. Satelitní snímky, pořízené společností Maxar Technologies, na konci února zaznamenaly velkou ruskou kolonu mířící do Kyjeva ze severu, která se nacházela přibližně 39 km od centra Kyjeva.[47][48][49] Navzdory pro obránce hrozivému množství techniky se kolona ukázala jako málo variabilní a zranitelná.[24]

Dne 2. března Rusové obnovili útočné operace směřující k obklíčení města,[50] což potvrdil i starosta Kličko.[51] Šéf rozvědky Estonských obranných sil Margo Grosberg odhadl, že postupující ruská kolona dorazí na vnější předměstí Kyjeva nejméně za dva dny a poté se pokusí město obléhat.[52] Následujícího dne Ministerstvo obrany Spojeného království vydalo prohlášení, že v uplynulých třech dnech postupující ruský konvoj učinil „malý znatelný pokrok“.[53]

Rusové sice v následujících dnech postoupili směrem na jih až k obci Byšiv, ale jinak dosáhli jen malých územních zisků a byli odraženi ve Vyšhorodu a Mošunu při snaze o překročení řeky Irpiň.[54][18]

Východní sektor

[editovat | editovat zdroj]

Na počátku března zaznamenali Rusové největší postup východně od Kyjeva, kde 4. března prvosledové jednotky dosáhly okraje města Brovary, vzdáleného pouze 20 km od centra Kyjeva.[55] Ruské linie však zůstávaly zranitelné, neboť Ukrajinci i nadále kontrolovali významnější sídla po trase včetně Černihivu a Sum, a Ukrajinci Rusům následně způsobili u Brovar značné ztráty.[54] Ruská armáda se tak nakonec v následujících týdnech ani nepokusila o rozhodný útok na Kyjev z východu.[18]

Ukrajinský protiútok

[editovat | editovat zdroj]

Ukrajinci 16.-17. března zahájili proti ruským jednotkám lokální protiútoky.[56] 22. března ukrajinská armáda osvobodila město Makariv a obec Mošun.[57] Zhoršující se logistická situace ruských sil a nedostatek vojáků nakonec po sílícím ukrajinském tlaku na konci března 2022 vedly k ústupu ruských sil od Kyjeva zpět do Běloruska, který byl ruskou stranou prezentován jako "gesto dobré vůle".[16] Do 5. dubna Rusové kompletně opustili Kyjevskou a Černihivskou oblast.[58]

Rusové při ústupu zničili značné množství vlastní moderní techniky, kterou nedokázali stáhnout do zázemí, aby nepadla do rukou Ukrajincům.[25]

Následky

[editovat | editovat zdroj]

Údery na civilní cíle

[editovat | editovat zdroj]
Zásah raketou na obytný dům v Kyjevě, 26. února 2022
Bytový dům v Kyjevě zasažený ruskou řízenou střelou, 26. února 2022

Ruská armáda opakovaně útočila na civilní cíle v Kyjevě. 27. února ráno dopadla raketa, která explodovala na nádvoří šestnáctipatrové budovy ve čtvrti Troješčina a způsobila požár 7 aut.[59] Podle ukrajinských představitelů byla raketa vypálena ruským strategickým bombardérem z Běloruska.[60][61]

Dne 28. února ruské ministerstvo obrany obvinilo ukrajinskou vládu, že kvůli rozmístění těžkých zbraní ve městě využívá civilisty v Kyjevě jako živé štíty[62] a vydalo varování pro civilisty, že hodlá zaútočit na ukrajinská radarové zařízení v okolí Kyjeva a že všichni obyvatelé z okolí by měli oblast opustit. Té noci byly na vojenskou základnu v Brovarech vypáleny ruské rakety, které způsobily rozsáhlý požár.[63][64][65] Následujícího dne bylo vydáno varování o připravovaném útoku na ukrajinská vysílací zařízení v okolí Kyjeva a všichni obyvatelé z okolí měli oblast opustit.[66][67] O několik hodin později zasáhla ruská raketa Televizní věž v Kyjevě, přerušila televizní vysílání, zabila pět lidí a pět dalších zranila.[68][69][70][71][72][73] Ukrajinské ministerstvo zahraničí nálet odsoudilo.[74] Pamětní centrum holokaustu Babí Jar potvrdilo zprávy, že druhá raketa zasáhla nedaleký památník masakru v Babím Jaru.[69][75][76] Ruské ostřelování dále zasáhlo čtvrti Rusanivka a Kurenivka a města Bojarka a Vyšneve a také oblast kolem kyjevského mezinárodního letiště.[77][78]

Budova v Kyjevě zničená ruským ostřelováním

2. března úlomky ruské rakety dopadly na železniční stanici Kyjiv-Pasažyrskyj a poškodily hlavní teplovod. Následný výbuch způsobil na nádraží menší škody.[79][80] 3. března list The New York Times odhadl, že se v městském metru před bombardováním ukrývá přes 15 000 lidí.[81] Nová vlna ostřelování o den později zasáhla centrum Kyjeva včetně čtvrti Borščahivka.[82] Vyšetřování CNN na základě videí ze sociálních sítí zachycujících následky raketových úderů ukázalo, že nálety zasáhly obchodní centrum a mnoho vícepodlažních budov v západní části města.[83]

Dle starosty Klička město v prvních zhruba dvou týdnech opustily skoro dva miliony jeho obyvatel.[84] Navzdory zčásti vylidněnému hlavnímu městu ruské útoky i v následujících týdnech přinášely civilní oběti. Při raketovém útoku na nákupní centrum 21. března zahynulo minimálně 8 lidí.[85]

Nálet na ulici Bohatyrska, 14. března

Ruské údery na hlavní město neskončily ani po stažení ruských jednotek od Kyjeva. Útoky se zintenzivnily během ruské kampaně proti ukrajinské civilní infrastruktuře na podzim a v zimě 2022/23, které měly podkopat morálku obyvatelstva. K výraznému posílení protivzdušné obrany došlo na jaře 2023, kdy byly na Ukrajinu dodány první mobilní systémy Patriot.[86] Ukrajinská armáda si následně v květnu nárokovala sestřelení několika dle Rusů nesestřelitelných hypersonických střel Kinžal.[87]

Bučský masakr

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Masakr v Buči.

Ukrajinské úřady těsně po ruském ústupu z oblasti informovaly o nalezení vysokého množství zabitých civilistů a masových hrobů ve městě Buča poblíž Kyjeva, které bylo okupováno ruskou armádou. Dle prvotních zpráv bylo nalezeno přes 300 těl, číslo však do srpna 2022 stouplo až na 458.[88] Událost, která vyvolala silnou mezinárodní reakci, byla ruskými představiteli navzdory existenci satelitních snímků pořízených během okupace popírána.[89]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Kyiv (2022) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ RAMSYY, Stuart. Ukraine invasion: Many of the country's defence forces are young, inexperienced, and mystified by events. Sky News. 2022. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Russian forces advance on Kyiv: fighting on fourth day of invasion. The Guardian. 2022. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ CLARK, Mason; BARROS, George; HIRD, Karolina. Russian Offensive Campaign Assessment, April 1. www.understandingwar.org [online]. 2022-04-01 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ Mapa války na Ukrajině. liveuamap.com [online]. [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  5. ↑ KAGAN, Frederick W.; BARROS, George; HIRD, Karolina. Russian Offensive Campaign Assessment, April 3. www.understandingwar.org [online]. 2022-04-03 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  6. ↑ VERSHININ, Alex. Lessons From the Battle for Kyiv. Russia Matters [online]. Harvard Kennedy School, 2022-04-21 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ BURNS, Robert. Russia’s failure to take down Kyiv was a defeat for the ages. AP News [online]. 2022-04-07 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ SANTORA, Marc; ISMAY, John; GLADSTONE, Rick. Emboldened by Ukraine’s Grit, U.S. Wants to See Russia Weakened. The New York Times [online]. 2022-04-25 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  9. ↑ ANKEL, Sophia. Defense Secretary Lloyd Austin says the US aim is to make Russia so weak it can’t invade another country again. Bussiness Insider [online]. 2022-04-25 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  10. ↑ SCHWARTZ, Felicia. ‘A profound shift’: US boosts supply of heavy weapons to Ukraine. Financial Times [online]. 2022-04-23 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  11. ↑ Address by the President of the Russian Federation. en.kremlin.ru [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  12. ↑ KARMANAU, Yuras; SCHRECK, Adam. Putin vows to press invasion until Russia’s goals are met. AP News [online]. 2022-04-13 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  13. ↑ GALEEV, Kamil. Why Russia is losing this war?. twitter.com [online]. 2022-04-06 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  14. ↑ RAINSFORD, Sarah. Ukrainian civilians train for war as invasion fears grow. BBC [online]. 2022-02-01 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  15. ↑ MACKINNON, Amy. Kyiv Is Calm, but Ukrainians Are Quietly Bracing for War. Foreign Policy [online]. 2022-02-14 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b c d DOLEJŠKA, Jaroslav. Bitva o Kyjev se zapíše do vojenské historie, budou se o ní psát knihy. Armyweb [online]. 2022-07-25 [cit. 2024-02-22]. Dostupné online. 
  17. ↑ BOOT, Max. Stop overestimating the Russian military and underestimating Ukrainians. The Washington Post [online]. 2022-03-28 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b c d e SONNE, Paul, et al. Battle for Kyiv: Ukrainian valor, Russian blunders combined to save the capital. The Washington Post [online]. 2022-08-24 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 
  19. ↑ RAI, Arpan; CHURCHMAN, Laurie; KINGSLEY, Thomas. Ukraine-Russia latest news: Children killed as Kyiv attacked and Zelensky tells citizens ‘we will give arms’. The Independent [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  20. ↑ Ukraine-Russia news live: Heavy fighting and blasts in Kyiv as chaos descends on capital; 'Children among 198 Ukrainians killed'. Sky News [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  21. ↑ WILSON, Jeremy. Wladimir and Vitali Klitschko to take up arms in Ukraine army and fight Russian invader. The Telegraph [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. ISSN 0307-1235. 
  22. ↑ a b DOLEJŠÍ, Karel. Nová ruská invaze na Ukrajinu, den druhý: Bitva o Kyjev. Britské listy [online]. 2022-02-26 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 
  23. ↑ Weapons to anyone': Across Ukraine, militias form as Russian forces near. The Washington Post [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b MCDONNELL, Patrick J. Russia lost the battle for Kyiv with its hasty assault on a Ukrainian airport. Los Angeles Times [online]. 2022-04-10 [cit. 2024-02-22]. Dostupné online. 
  25. ↑ a b c d JANOVSKÝ, Jakub, et al. Destination Disaster: Russia’s Failure At Hostomel Airport. Oryx [online]. 2022-04-13 [cit. 2024-02-22]. Dostupné online. 
  26. ↑ RFE/RL. Video: Neznámá fakta o záchraně Kyjeva. Rusy spláchla voda z odpálené přehrady. Seznam Zprávy [online]. 2023-03-07 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 
  27. ↑ Proč prohráli Rusové bitvu u Kyjeva? Invazní armáda se rozpadala za pochodu. Voxpot [online]. 2022-04-14 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 
  28. ↑ Blasts heard in Kyiv as Russian forces close in. The Washington Post [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  29. ↑ a b Ukraine live updates: Heavy fighting reported around Kyiv. BBC [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  30. ↑ Russians push toward Kyiv, residents take cover; ‘We will win,’ Zelenskyy says. NY Daily News [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  31. ↑ Ukrajinská města válčí. Velká část ruských sil je 30 kilometrů od Kyjeva. iDNES.cz [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  32. ↑ Ruská agrese na Ukrajině pokračuje, nejtvrdší boje se rozpoutaly u Charkova. ČT24 [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  33. ↑ BEL, Fransesca. Kyiv mayor proud of citizens’ spirit, anxious about future. Associated Press [online]. 2022-02-27 [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. 
  34. ↑ a b CLARK, Mason; BARROS, George; STEPANENKO, Kateryna. Russia-Ukraine Warning Update: Russian Offensive Campaign Assessment, February 27. Understanding War [online]. Institute for the Study of War, 2022-02-27 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 
  35. ↑ ROSCOE, Matthew. BREAKING: Fighting has erupted in the Obolon district in Kyiv. EuroWeekly [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  36. ↑ TROFIMOV, Yaroslav; FORREST, Brett. Russian Forces Close In on Ukraine’s Capital as Kyiv Prepares to Fight. The Wall Street Journal [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  37. ↑ CECIL, Nicholas; BURFORD, Rachel; BOND, David, Will Stewart. Vladimir Putin’s war on Ukraine: Casualties mount as Kyiv braces for more Russian attacks. London Evening Standard [online]. [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  38. ↑ У Києві вбили близько 60 диверсантів – радник глави МВС. www.pravda.com.ua [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  39. ↑ Germany reverses ban on weapon sales to Ukraine — live updates. www.dw.com [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-02-26]. Dostupné online. 
  40. ↑ Kyiv is under control of Ukrainian military and territorial defense forces. kyivindependent.com [online]. 2022-02-27 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. 
  41. ↑ Kyiv is under control of Ukrainian military and territorial defense forces. [online]. 2022-02-27 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. 
  42. ↑ ARI GROSS, Judah. Israeli man shot dead as convoy escaping Kyiv comes under mistaken Ukrainian fire. The Times of Israel [online]. 2022-02-28 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  43. ↑ HARKOV, Lahav. Russia-Ukraine war: One Israeli killed near Kyiv, one held captive. The Jerusalem Post [online]. 2022-02-28 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  44. ↑ ŠPALEK, Radim. Letecká válka nad Ukrajinou aneb „S trojzubcem proti medvědovi“ 3.díl. Czech Air Force [online]. 2023-01-18 [cit. 2024-02-22]. Dostupné online. 
  45. ↑ PETER, Laurence. How Ukraine's 'Ghost of Kyiv' legendary pilot was born. BBC [online]. 2022-05-01 [cit. 2024-02-22]. Dostupné online. 
  46. ↑ DRESS, Bradley. Video shows Ukrainian fighter jet shot down over Kyiv, officials say. thehill.com [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. 
  47. ↑ Russian ground forces move closer to Kyiv, convoy stretches for miles -Maxar. Reuters [online]. 2022-02-28 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  48. ↑ Ukraine updates, Day 5: Ukrainian ambassador says Russia used prohibited vacuum bomb. nationalpost.com [online]. 2022-02-28 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  49. ↑ Russian military convoy north of Kyiv stretches for 40 miles -Maxar. Reuters [online]. 2022-02-28 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  50. ↑ CLARK, Mason; BARROS, George; STEPANENKO, Kateryna. Russian Offensive Campaign Assessment, March 2. Understanding War [online]. Institute for the Study of War, 2022-03-02 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 
  51. ↑ Kyiv Mayor Klitschko Says Russian Troops Plan To Surround City, Vows To Fight. www.rferl.org [online]. 2022-03-02 [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. 
  52. ↑ Intelligence chief: Russian forces likely to reach Kyiv in next 2 days. news.err.ee [online]. 2022-03-02 [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. 
  53. ↑ Ukraine: Why has Russia's 64km convoy near Kyiv stopped moving?. BBC [online]. [cit. 2022-03-06]. [.bbc.com/news/wor Dostupné online]. 
  54. ↑ a b CLARK, Mason; BARROS, George; STEPANENKO, Kateryna. Russian Offensive Campaign Assessment, March 10. Understanding War [online]. Institute for the Study of War, 2022-03-10 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 
  55. ↑ KAGAN, Frederick W.; BARROS, George; STEPANENKO, Kateryna. Russian Offensive Campaign Assessment, March 4. Understanding War [online]. Institute for the Study of War, 2022-03-04 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 
  56. ↑ CLARK, Mason; BARROS, George; STEPANENKO, Kateryna. Russian Offensive Campaign Assessment, March 17. Understanding War [online]. Institute for the Study of War, 2022-03-17 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 
  57. ↑ CLARK, Mason; BARROS, George; STEPANENKO, Kateryna. Russian Offensive Campaign Assessment, March 22. Understanding War [online]. Institute for the Study of War, 2022-03-22 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 
  58. ↑ KAGAN, Frederick W.; BARROS, George; HIRD, Karolina. Russian Offensive Campaign Assessment, April 5. Understanding War [online]. Institute for the Study of War, 2022-04-05 [cit. 2024-02-22]. Dostupné online. 
  59. ↑ У Києві на Троєщині стався вибух. vechirniy.kyiv.ua [online]. 2022-02-27 [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. 
  60. ↑ На житловому масиві Троєщина в Києві впав уламок російської ракети, збитої ППО – радник голови МВС. interfax.com.ua [online]. 2022-02-27 [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. 
  61. ↑ TROFIMOV, Yaroslav. Ukrainian Forces Hold Kyiv as Talks With Russia Are Planned. The Wall Street Journal [online]. 2022-02-27 [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. ISSN 0099-9660. 
  62. ↑ Kiev regime uses local civilians as human shields, says Russia’s top brass. tass.com [online]. 2022-02-27 [cit. 2022-02-28]. Dostupné online. 
  63. ↑ Footage of fires at Ukrainian military base after reported air strike outside Kyiv – video. The Guardian [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  64. ↑ Russian forces step up attacks on Ukraine's civilian areas. www.wral.com [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  65. ↑ Letecký úder zasáhl radarové centrum u Kyjeva. Jeden mrtvý, pět zraněných. iDNES.cz [online]. 2022-02-28 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  66. ↑ Russia takes aim at urban areas; Biden vows Putin will 'pay'. www.wral.com [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. 
  67. ↑ Russia warns Kyiv residents ahead of attacks on intel sites. english.alarabiya.net [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. 
  68. ↑ Live updates: Russia trying to prevent foreign divestment. Associated Press [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  69. ↑ a b RIGO, Jessica; HOWARD, Jacqueline; SAS, Nick, Paul Johnson. Russia-Ukraine war live updates: Russia launches missile attack on Kharkiv administrative building, troops advance on Kyiv, mass walkout at UN for Lavrov's speech. www.abc.net.au [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  70. ↑ MACHÁLKOVÁ, Růžena. POSTUP BOJŮ: Rusové zasáhli televizní věž v Kyjevě. Při útoku zemřelo pět lidí. Denik.cz [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  71. ↑ Rusko tvrdí, že Ukrajině odřízlo přístup k Azovskému moři. Zasažena byla kyjevská televizní věž. Česká televize [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  72. ↑ DRGÁČ, Zdeněk. VIDEO: Rusové bombardují televizní věž v Kyjevě, pět lidí přišlo o život. TN.cz [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  73. ↑ HARDING, Luke. Ukraine says Russia targeting civilians as missiles hit Kyiv TV tower. The Guardian [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. 
  74. ↑ Ukraine condemns Russian attack on Kyiv TV tower near Holocaust memorial site. Reuters [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  75. ↑ ARI GROSS, Judah. Russian bombing of Kyiv damages Babi Yar Holocaust memorial. The Times of Israel [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  76. ↑ Moscow’s advance on Kyiv stalled, US claims; thousands of Russian forces said killed. The Times of Israel [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  77. ↑ GIULIANI, Federico. Piovono bombe sui quartieri di Kiev. Biden: "Putin deve pagare". www.ilgiornale.it [online]. 2022-03-02 [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. 
  78. ↑ Novas explosões são ouvidas em Kiev, capital da Ucrânia. www.romanews.com.br [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-03. 
  79. ↑ JAMES, Liam. Ukraine-Russia war: Explosion rocks Kyiv near train station where thousands are being evacuated. The Independent [online]. [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. 
  80. ↑ TROFIMOV, Yaroslav; MARSON, James. Russia Batters Ukraine's No. 2 City Kharkiv, as Kyiv Offensive Stalls. The Wall Street Journal [online]. 2022-03-02 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. 
  81. ↑ KRAMER, Andrew E. 15,000 are sheltering in Kyiv’s subway, sharing mattresses and scrolling on phones for war news. www.chicagotribune.com [online]. [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. 
  82. ↑ VASOVIC, Aleksandar. More explosions heard in Kyiv in sign assault is intensifying. Reuters [online]. [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. 
  83. ↑ LISTER, Tim; POLGLASE, Katie. Videos show large explosion in western outskirts of Kyiv. CNN [online]. [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. 
  84. ↑ Half of Kyiv population has fled, says Ukrainian capital’s mayor. Al Jazeera [online]. 2022-03-10 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 
  85. ↑ MACKENZIE, Jack. At least eight killed as Kyiv shopping centre wrecked by shelling. Reuters [online]. 2022-03-21 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 
  86. ↑ ČTK. Ukrajina dostala systémy Patriot z Německa, USA a Nizozemska, uvedl Kyjev. České noviny [online]. 2023-04-19 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 
  87. ↑ GRIČOVÁ, Andrea. Patriot versus Kinžal. Americká zbraň sestřeluje „nesestřelitelné“ ruské rakety. ČT24 [online]. 2023-06-18 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 
  88. ↑ SLY, Liz; KHUDOV, Konstiantyn. Accounting of bodies in Bucha nears completion. The Washington Post [online]. 2022-08-08 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 
  89. ↑ HORTON, Jake, et al. Bucha killings: Satellite image of bodies site contradicts Russian claims. BBC [online]. 2022-04-11 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Zničený dům 20. března
Rusko-ukrajinská válka
Pozadí
Krym
Donbas
Ruská invaze na Ukrajinu
Východoukrajinská
ofenzíva
Kyjevská ofenzíva
Jihoukrajinská fronta
Ostatní boje a útoky
Další témata
Přehledy, reakce, dopady
Skupiny a ideologie
Rusko
Ukrajina
Osobnosti
Ruská moc
Vladimir Putin • Sergej Šojgu • Andrej Bělousov • Valerij Gerasimov • Sergej Lavrov • Dmitrij Peskov • Marija Zacharovová • Dmitrij Medveděv • Vladislav Surkov • Jevgenij Prigožin • Michail Mišustin • Ramzan Kadyrov • Sergej Ivanov • Sergej Naryškin • Gennadij Timčenko • Alexandr Bortnikov • Viktor Zolotov • Alexandr Dvornikov • Azatbek Omurbekov • Nikolaj Patrušev • Michail Mizincev • Margarita Simonjanová • Valentina Matvijenková • Vladimir Medinskij • Sergej Kirijenko • Dmitrij Utkin • Alexandr Vitko • Igor Girkin • Oleg Saljukov • Dmitrij Rogozin • Sergej Surovikin • Sergej Kobylaš • Viktor Sokolov • Marija Lvovová-Bělovová • Taťjana Moskalkovová • Andrej Trošev • Darja Duginová
Separatisté a ruští spojenci
Ukrajina
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bitva_o_Kyjev_(2022)&oldid=24407696“