Bejtar (pevnost)

Bejtar (hebrejsky ביתר‎, také přepisováno Betar) bylo starověké pevnostní město, jež jako poslední vzdorovalo Římanům za povstání Bar Kochby. Jeho zbytky jsou identifikovány v Chirbet al-Jehúd uvnitř současné palestinské obce Battir, 7 km jihozápadně od Jeruzaléma.

Historie

Z vykopávek vyplývá, že místo bylo osídleno od doby železné do doby římské. Město je zmíněno v Babylónském talmudu, traktátu Gitin 57ab. Na jaře r. 135 se město stalo posledním útočištěm Bar Kochby a jeho vojska. Římané je obklíčili a v létě 135 dobyli, podle židovské tradice dne 9. avu. Místo bylo opuštěno až do doby osmanské.

Archeologie

Ze starověkého Bejtaru se dochovaly stopy hradeb, stopy po římských vojenských táborech a po obléhacím náspu. Zachovala se vodní nádrž dlouhá 65 m, zásobená vydatným pramenem (lokalita Ejn al-Balad, též Ein Al Balad) a poblíž římský nápis z doby obléhání, zmiňující 5. a 11. legii.
Pramen se stal důvodem, proč byla v Bejtaru v roce 1892 postavena železniční stanice. O tuto železnici byly vedeny těžké boje za války za nezávislost.

Související články

Bejtar Ilit, město nedaleko Batiru
Mevo Bejtar, vesnice poblíž Batiru

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bejtar na Wikimedia Commons
Shimon Gibson (2006), Bethar

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.