Bejrút (nádraží)
Bejrút | |
---|---|
Poloha | |
Adresa | Libanon |
Souřadnice | 33°53′53,26″ s. š., 35°31′43,04″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bejrút je bývalá železniční stanice, která se nachází ve čtvrti Mar Mikhaël v libanonském Bejrútu. Nacházela se podél dvou železničních tratí v Libanonu, provoz zahájila v roce 1895 a fungovala do roku 1975. Hlavním důvodem uzavření stanice byla libanonská občanská válka.[1] Kromě budovy stanice pro cestující a kolejiště měl objekt o rozloze 62 000 metrů čtverečních také železniční opravnu.[2] V provozu byly tři nástupiště.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Stanice byla postavena francouzskou společností Société de Construction des Batignolles a byla umístěna podél dvou hlavních libanonských železničních tratí; první, ozubnicová dráha z Bejrútu do Damašku zahájila provoz v roce 1895, zatímco železniční trať, známá jako NBT (Naqoura, Bejrút, Tripolis), zahájila provoz v roce 1942 a vedla podél pobřeží Středozemního moře do Palestiny.[1]
Budova stanice byla postavena ve francouzském architektonickém stylu a měla pět metrů vysoké stropy a staniční hodiny od významného francouzského hodináře Paula Garniera.[3] Hodiny stanice se nastavovaly pomocí kliky a na jedno natažení byly v provozu po dobu 16 dnů; od roku 2011 byly stále v provozu.[1] První vlak do Riyaqu opustil stanici v roce 1895 a do cíle dorazil o devět hodin později.[4]
Plány stanice (z roku 1891) jsou uchovány na libanonské univerzitě v Bejrútu a jsou zájemcům k dispozici online. Podle univerzity osobní nádraží naposledy odbavilo cestující v roce 1976.[5]
Opuštěné nádraží je ve 21. století využíváno ke kulturním akcím a získávání finančních prostředků.[1] V roce 2014 byla nádražní budova přestavěna na módní venkovní bar, kde se jako DJ stánek využívá opuštěná parní lokomotiva.[4] Mnoho mladých návštěvníků zařízení ani neví, že budova byla vlakovým nádražím, protože si myslí, že se jedná pouze o dekoraci v průmyslovém stylu, které se na místě používá.[6]
Stanice byla těžce poškozena při výbuchu v Bejrútu 2020, zejména střecha budovy.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beirut Railway Station na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d La gare ferroviaire de Beyrouth sous le feu des projecteurs le 8 septembre. L'Orient-Le Jour [online]. 2011-09-03 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online.
- ↑ YASSINE, Sarah Lily. Meeting along the rail line. Mashallah News [online]. 2015-06-08 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BONFILS, Adrien (1861-1929) Photographe. Chemin de fer de Beyrouth à Damas : Travaux exécutés par la Société de construction des Batignolles (Paris), précédemment Ernest Gouin et Cie / Bonfils phot.. Gallica [online]. 1895 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (FR)
- ↑ a b Promenade le long des voies ferrées abandonnées du Liban. Middle East Eye [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MWNF - Sharing History. sharinghistory.museumwnf.org [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Le chemin de fer libanais d’une guerre civile à l’autre. Rail Passion [online]. 2018-07-24 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ An aerial view of the Mar Mikhael train station, heavily damaged in.... Getty Images [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Železniční stanice Bejrút na Wikimedia Commons