Přeskočit na obsah

Beda Muck

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Beda Muck
Základní informace
Jinak zvanýBeda Muk
NarozeníČernošín
České královstvíČeské království České království
Úmrtí6. května 1724
Přeštice
České královstvíČeské království České království
Žánryduchovní hudba
Povoláníhudební skladatel, varhaník, ředitel kůru
Nástrojevarhany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Beda Muck, někdy uváděný jako Muk[1] (? Černošín u Tachova – 6. května 1724 Přeštice) byl český hudební skladatel, příslušník řádu benediktinů, varhaník, ředitel kůru, kazatel.[2]

Narodil se v Černošíně v rodině učitele, ale datum jeho narození není známo. Od roku 1703 byl členem benediktinského řádu v klášteře Kladruby, od roku 1709 zde vykonával funkci regenschoriho. Kladrubský klášter získal v roce 1705 do své správy město Přeštice, v roce 1710 se ujal i jejich správy duchovní. V té době vzrostl význam zdejšího mariánského poutního centra, zvýšil se liturgický provoz a za účelem zkvalitnění provozu hudebního sem byl v roce 1714 z Kladrub poslán Muck. Začal v místním kostele vykonávat funkci kazatele a jednoho ze tří benediktinských kooperátorů (farních vikářů), ale jeho hlavním úkolem bylo založit mariánský figurální kůr. Běžně funkci ředitele kůru vykonával kantor, který byl laickým hudebníkem. Kladrubský konvent v případě Přeštic udělal zřejmě kvůli důležitosti poutního místa výjimku a dosadil na toto místo Mucka. Jako ředitel kůru měl za povinnost vytvořit kmenový repertoár pro nově vzniklý sbor, k čemuž sloužily i jeho vlastní kompozice. Svou tvorbou převyšoval běžné řádové skladatele.[1] V roce 1717 byl přítomen stavbě nových kostelních varhan, o jejichž pořízení se pravděpodobně také zasloužil. Stavitelem varhan byl renomovaný varhanář Johann Leopold Burkhardt z Lokte. Muck posléze pobýval opět v klášteře v Kladrubech a do Přeštic se vrátil roku 1719. Zůstal zde až do své smrti v roce 1724.

Byl autorem 2 offertorií a 5 mší, které se však nedochovaly, stejně jako Chroma primitiale pro čtyři zpěvní hlasy a nástrojový doprovod. Do dnešních dnů se dochovaly pouze dvě skladby:

  • Ave Maria/Regina coeli in D pro čtyři zpěvní hlasy s nástrojovým doprovodem (Přeštice);
  • Litaniae Lauretanae in E (nachází se v opise J. D. Zelenky v Sächsische Landesbibliothek v Drážďanech).
  1. a b ANDERLE, Jan. Devět století kláštera v Kladrubech. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2017. 407 s. ISBN 978-80-87890-28-8. S. 185–199. 
  2. ČERNUŠÁK, Gracian; NOVÁČEK, Zdenko. Československý hudební slovník osob a institucí. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1965. 1080 s. S. 127. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]