Přeskočit na obsah

Bedřich Jan Wilczek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bedřich Jan von Wilczek
Bedřich Jan hrabě von Wilczek
Bedřich Jan hrabě von Wilczek
Prezident Generálního účetního ředitelství
Ve funkci:
1840 – 1860
PředchůdceAnton Baldacci
NástupceFrantišek Xaver Mercandin
Místodržitel v Tyrolsku
Ve funkci:
1825 – 1837
PředchůdceKarel Chotek
NástupceRobert Benz von Albrkon

Narození19. července 1790
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí3. února 1861 (ve věku 70 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
ChoťFrantiška Chorinská z Ledské
RodičeJosef František von Wilczek a Rosalie von Schulz
DětiJindřich Vilém Josef von Wilczek
PříbuzníEduard von Wilczek (vnuk)
Profesepolitik
OceněníLeopoldův řád, Řád železné koruny
CommonsFriedrich Wilczek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Jan hrabě von Wilczek (německy Friedrich Johann Graf von Wilczek; 19. července 1790 Praha3. února 1861 Vídeň) byl rakouský šlechtic ze slezského rodu Wilczků, státní úředník a politik.

Narodil se v Praze jako syn Josefa Františka von Wilczek (1746–1828) a jeho manželky Rosálie, rozené von Schulz (1760–1831).

  • 1813 koncipient u všeobecné dvorské komory
  • 1814 úředník státní rady
  • 1816 tajemník u dvorské komory
  • 1819 guberniální rada a první vedoucí provizorní spádové správy (= finanční úřad) v Tyrolsku a Vorarlbersku
  • 1821 Povolán do dvorské komory a dvorní rady
  • 19. června 1824 jmenován viceprezidentem místodržitelství pro Tyrolsko a Vorarlbersko
  • 1825–1837 guvernér a zemský hejtman Tyrolska a Vorarlberska
  • 22. května 1837 místopředseda dvorské komory
  • 25. listopadu 1840 předseda Generálního účetního ředitelství ve Vídni, kde se zvláště zasloužil o systematizaci statistických údajů v rámci monarchie.

Politická činnost

[editovat | editovat zdroj]

Jako guvernér a zemský hejtman vedl Bedřich Jan von Wilczek kampaň za ekonomické a sociální zlepšení země. Prosadil zejména výstavbu silnic a podpořil zemědělství založením zemědělského spolku (později Landeskulturrat / Státní kulturní rady).

Ve společensko-politické oblasti se zasloužil o založení azylového domu pro hluchoněmé v Brixenu, „ústav pro choromyslné“ v Hallu (dnes Zemská nemocnice Hall) a porodního, nalezineckého a sirotčího ústavu v Tridentu.

Hrabě von Wilczek byl také pověřen organizací vyhnání zillertalských protestantů (kteří se poté usadili v Krkonoších) o kterém rozhodl stavovský sněm, ačkoli Wilczek sám nebyl přesvědčen o správnosti tohoto rozhodnutí. To se odrazilo i v jeho kritickém postoji vůči tyrolským stavům.

27. května 1860 odešel Wilczek do penze. Za jeho zásluhy ho císař František Josef I. vyznamenal velkokřížem Řádu železné koruny a Řádem Leopolda.

Bedřich Jan hrabě von Wilczek byl ženatý s hraběnkou Františkou de Paula Chorinskou z Ledské (1798–1863), dcerou hraběte Ignáce Karla Chorinského a sestrou Gustava Ignáce Chorinského.

Z jejich manželství se narodil syn Jindřich Vilém Josef (1819–1884), který se oženil s hraběnkou Malvínou ze Stainlein-Saalensteinu, dcerou bavorského vyslance Johanna Gottlieba Eduarda ze Stainleinu (1785–1833) a sestru hudebního skladatele Ludwiga von Stainlein.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich von Wilczek na německé Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]