Bedřich Bridel

Bedřich Bridel
Bedřich Bridel
	Bedřich Bridel jako misionář obrací lid na katolickou víru.
Narození	1. dubna 1619; Vysoké Mýto; České království
Úmrtí	15. října 1680 (ve věku 61 let); Kutná Hora; České království
Příčina úmrtí	mor
Místo pohřbení	Kutná Hora
Povolání	římskokatolický kněz, jezuita
Národnost	Čech
Stát	České království
Vzdělání	teologie, filosofie
Alma mater	Karlo-Ferdinandova univerzita
Období	Baroko
Žánr	poezie
Témata	náboženství
Významná díla	Co Bůh? Člověk?
	multimediální obsah na Commons
	původní texty na Wikizdrojích
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich Bridel, též Fridrich Bridel, Bridelius nebo Brydelius,^[1] (1. dubna 1619, Vysoké Mýto – 15. října 1680, Kutná Hora) byl český barokní spisovatel, básník a jezuitský misionář.

Život

Bridel byl synem mladšího městského písaře a syndika Václava Bridla (cca 1585-1643).^[2] Studoval nejprve na gymnáziu v pražském Svatováclavském semináři. Do jezuitského řádu vstoupil v osmnácti letech roku 1637. Společně se svým spolužákem Bohuslavem Balbínem vystudoval teologii a filosofii. Vysvěcen na kněze byl roku 1650 a poté působil jako profesor rétoriky a poetiky na Karlově univerzitě. Protože měl značné finanční prostředky, založil roku 1656 v Klementinu tiskárnu, kterou vedl jako správce. V té době také napsal většinu svých významných děl. V roce 1660 se však začal věnovat misijní činnosti na Boleslavsku, Čáslavsku, Hradecku a Chrudimsku, kde obracel lidi na katolickou víru. Zemřel roku 1680, když pomáhal ošetřovat nemocné morem v Kutné Hoře^[3] při velké morové epidemii v českých zemích.

Jeho celoživotní tvorbu tvoří asi třicet děl. Hojně překládal a psal legendy, písně, básně i filosofická, meditativní a náboženská didaktická díla. Většina z nich vyšla ve své době anonymně, jen výjimečně byla podepsána monogramem F.B.S.I. O Bridelově autorství některých děl nevěděli ani někteří jeho současníci.

Dílo

Vita sancti Ivani (1656), latinsky napsaný život svatého Ivana,
Život svatého Ivana (1657), spis o životě svatého Ivana, syna charvátského krále Gestimula a jeho ženy Alžběty, který se na své pouti dostal až do Čech a žil zde jako poustevník.
Jesličky (1658), vánoční kancionál,
Co Bůh? Člověk? (1659), poetická skladba dnes považována za vrcholné dílo české barokní poezie.^[4] Je pojata jako promluva samotného básníka v první osobě k Bohu. Básník vede úvahu nad mladostí a pomíjivostí člověka v protikladu k nekonečnosti a velikosti Boha. Celé dílo vyzdvihuje kontrast lidské bytosti a Boha.
Hodinky o sv. arciotci Ignaciovi, Rozjímání sv. Ignacia, Hodinky o sv. Františku Xaveriovi, Píseň sv. Xaveria toužebná o lásce Boží a Plavba do Japonie (vše 1659), vytištěno v jednom svazku společně s básní Co Bůh? Člověk?.
Svatý František Xaverius z Tovaryšstva Ježíšového (1659),
Stůl Páně (1659), spis s eucharistickou tematikou,
Jiskra slávy Svatoprokopské (1662),
Trýlistek jarní (1662),
Katechizmus (1672),
Příprava k výborné smrti (1680), báseň
Katechizmus katolický (1681–1684), nová úprava vydání z roku 1672 s přídavkem Křesťanské učení veršemi vyložené.

Edice

Rozjímání o nebi v noci na jitřní Božího narození, Lidové závody tiskařské a nakladatelské, Olomouc 1931, báseň z Jesliček vybral a do tisku připravil Josef Vašica,
Píseň o svatého Prokopa kněžstvu, Josef Vašica, soukromý tisk, Olomouc 1932,
Slavíček vánoční, Josef Hrachovina, Praha 1933, k vydání připravil Vilém Bitnar, znovu Zdeněk Bjaček, Praha 1937.
Co Bůh? Člověk?, Bohuslav Durych, Přerov 1934, k vydání připravil Josef Vašica,
Život svatého Ivana, prvního v Čechách poustevníka a vyznávače, Benediktýnské opatství v Břevnově, Praha 1936, k vydání připravil Josef Vašica,
Křesťanské učení veršemi vyložené, Exerciční dům Otců Redemptoristů, Frýdek 1939, k vydání připravil Josef Vašica,
Trýlistek jarní, Akord, Brno 1943, k vydání připravil Josef Vašica,
Slavíček vánoční, Krystal, Praha 1993, k vydání připravil Jiří Kroupa,
Básnické dílo, Torst, Praha 1994, k vydání připravil Milan Kopecký, znovu 1999.
Jesličky, Trinitas, Svitavy 1999, k vydání připravili Milan Kopecký a Michaela Horáková,
Já semotám motání, BB art, Praha 2002, vybral a uspořádal Zdeněk Hron.
Hymny, písně, legendy, Host, ÚČL AV ČR, Brno 2020, vybral, uspořádal a komentář napsal Jan Linka

Odkazy

Reference

↑ Lexikon české literatury 1 A-G, Academia, Praha 1985, str. 301-302
↑ ČERNÝ, Václav. Fratres in fide. Příbuzenské vazby staroboleslavského probošta P. Jana Alexia Čapka. Bohemiae Occidentalis historica. 2015, roč. 1, čís. 2, s. 34–55. Dostupné online.
↑ Slovník českých spisovatelů, Libri, Praha 2005, str. 96–97
↑ http://www.jesuit.cz/osobnost.php?id=51

Literatura

ČERNÝ, Václav. Fratres in fide. Příbuzenské vazby staroboleslavského probošta P. Jana Alexia Čapka. Bohemiae Occidentalis historica. 2015, roč. 1, čís. 2, s. 34–55. Dostupné online
FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0.
Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 72.
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 7. sešit : Bra–Brum. Praha: Libri, 2007. 110–224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 177–178.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřich Bridel na Wikimedia Commons
Autor Bedřich Bridel ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bedřich Bridel
PDF

[1] Lexikon české literatury 1 A-G, Academia, Praha 1985, str. 301-302

[2] ČERNÝ, Václav. Fratres in fide. Příbuzenské vazby staroboleslavského probošta P. Jana Alexia Čapka. Bohemiae Occidentalis historica. 2015, roč. 1, čís. 2, s. 34–55. Dostupné online.

[3] Slovník českých spisovatelů, Libri, Praha 2005, str. 96–97

[4] ttp://www.jesuit.cz/osobnost.php?id=51

[1]

[2]

[3]

[4]