Přeskočit na obsah

Bechyňská pahorkatina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bechyňská pahorkatina
Nejvyšší bod538,8 m n. m. (V široké)
Rozloha298,78 km²

Nadřazená jednotkaPísecká pahorkatina
Podřazené
jednotky
Sepekovská pahorkatina

Bernartická pahorkatina
Rastorská pahorkatina
Stádlecká pahorkatina

Hodonická pahorkatina

StátČeskoČesko Česko
PovodíVltava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bechyňská pahorkatina je geologický útvar a geomorfologický okrsek, který náleží do geomorfologického podcelku Písecká pahorkatina, geomorfologického celku Táborská pahorkatina.[1] Členitý reliéf pahorkatiny o rozloze 298,78 km² byl vytvořen erozí a denudací a porušený zlomy ve směru sever-jih. Podloží Bechyňské pahorkatiny tvoří moldanubické pararuly, perlové ruly, migmatity, ortoruly a lokality miocenních písků a jílů.[2][3] V migmatitech jsou četné vložky kvarcitů, amfibolitů, skarnu.[4]

Vody jsou odváděny Lužnicí a Vltavou a jejich přítoky. Do pahorkatiny zasahuje vodní nádrž Orlík.

Pahorkatina má borové a smrkové porosty s dubem, je středně zalesněná. Na území se nachází přírodní památka Smutný, Černýšovické jalovce, Židova strouha a Kukle.[4]

Členění na podokrsky

[editovat | editovat zdroj]

Jejími geomorfologickými podokrsky jsou[1]:

  1. a b Táborská pahorkatina [online]. [cit. 2021-10-13]. Dostupné online. 
  2. Všemyslice | Charakteristika zájmového území. www.edpp.cz [online]. [cit. 2021-10-13]. Dostupné online. 
  3. SOCHOR, Ladislav. Analýza vyprojektovaných a realizovaných společných zařízení v pozemkových úpravách [online]. České Budějovice: 2011 [cit. 2021-10-13]. Dostupné online. 
  4. a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, et al. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 580 s. Dostupné online. ISBN 80-86064-99-9, ISBN 978-80-86064-99-4. OCLC 320480762 S. 64–65.