Bartošovický platan
Památný strom (chráněný) Bartošovický platan | |
---|---|
V pozadí severní křídlo zámku (rok 2013) | |
Druh | platan javorolistý Platanus hispanica |
Evidenční č. | 7113 (7131) |
Ochrana | od 13. června 1980 |
Poloha | |
Kraj | Moravskoslezský |
Okres | Nový Jičín |
Obec | Bartošovice |
Katastr | Bartošovice |
Souřadnice | 49°40′17,92″ s. š., 18°3′0,77″ v. d. |
Bartošovice | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bartošovický platan, označovaný i jako Josefínin platan[1], je platan javorolistý (Platanus hispanica) rostoucí severně od zámku v Bartošovicích v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji a na Moravě. Je to nejmohutnější platan v Česku, vysazený údajně v roce 1834. Je součástí památkově chráněného zámeckého areálu.[2]
Základní údaje
[editovat | editovat zdroj]- rok vyhlášení: 1980
- odhadované stáří: 185 let (2019)
- obvod kmene: 842 cm (2016)
- výška: 37 m (2016)
- šířka koruny: 42 m (2016)
Stav stromu
[editovat | editovat zdroj]Strom má ve výšce asi 2 m výraznou, k zámku odbočující vodorovnou větev, která byla už před rokem 1976 podepřena a nad dutinou v její horní části je stříška. Podle odborného hodnocení provedeného v roce 2015 byl stav stromu velmi dobrý, byl doporučen pouze ořez suchých větví a pahýlů, hrabání a úklid spadlého listí kvůli omezení výskytu houby na listech.[3]
Další zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Majitelkou bartošovického zámku se roku 1786 stala Josefina Malabaila de Canalle (1770–1833), která se tu narodila. V roce 1790 se provdala za Jana Nepomuka Pachtu z Rájova, s nímž měla syna Karla. Manželství ale nebylo šťastné, Josefína i se synem od manžela odešla a žila na zámku v Bartošovicích. Vychovatelem Karla se stal Josef Georg Meinert (1773–1844, od roku 1806 profesor estetiky, dějin a umění na Pražské univerzitě). Mezi Meinertem a Josefínou vznikl silný vztah; Meinert po Josefinině smrti nechal v Bartošovicích vedle farního kostela sv. Ondřeje, Petra a Pavla[4] pro ni vybudovat hrobku a následující rok nechal na její památku dovézt z Anglie a vysadit u zámku platan, dřevinu tehdy ještě v Čechách neobvyklou.[5][6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Platan javorolistý [online]. Obec Bartošovice [cit. 2024-05-06]. Dostupné online.
- ↑ park - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-10-17]. Dostupné online.
- ↑ Památné stromy. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2020-10-17]. Dostupné online.
- ↑ kostel sv. Ondřeje, Petra a Pavla - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-10-17]. Dostupné online.
- ↑ Bartošovický platan - CHKO Poodří – památné stromy - TAGGMANAGER.CZ. m.taggmanager.cz [online]. [cit. 2020-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-24.
- ↑ Hraběnka Josefína Pachtová — PSK. www.ptejteseknihovny.cz [online]. [cit. 2020-10-17]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NĚMEC, Jan, et al. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Olympia, 3003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8. S. 202.