Bad Füssing
| Bad Füssing | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°21′3″ s. š., 13°18′49″ v. d. |
| Nadmořská výška | 320 m n. m. |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Bavorsko |
| Vládní obvod | Dolní Bavorsko |
| Zemský okres | Pasov |
  Bad Füssing | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 55,1 km² |
| Počet obyvatel | 8 128 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 147,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Alois Brundobler |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 08531 |
| PSČ | 94072 |
| Označení vozidel | PA |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bad Füssing je obec v německé spolkové zemi Bavorsko, v zemském okrese Pasov ve vládním obvodu Dolní Bavorsko. Přes řeku Inn území obce sousedí s Rakouskem.
Obec Bad Füssing má status lázeňského místa a je hojně navštěvována. Bad Füssing tvoří spolu s Bad Griesbach im Rottal a s Bad Birnbach dolnobavorský lázeňský trojúhelník.
Žije zde přibližně 8 100[1] obyvatel.
Části obce[editovat | editovat zdroj]
| Aichmühle | Hilling | Steinreuth | |||
| Aigen am Inn | Holzhaus | Thalau | |||
| Ainsen | Holzhäuser | Thalham | |||
| Angering | Hub | Thierham | |||
| Aufhausen | Irching | Unterreuthen | |||
| Bad Füssing | Mitterreuthen | Voglöd | |||
| Brandschachen | Oberreuthen | Weidach | |||
| Dürnöd | Pichl | Wendlmuth | |||
| Egglfing a.Inn | Pimsöd | Wies | |||
| Eitlöd | Poinzaun | Würding | |||
| Flickenöd | Riedenburg | Zieglöd | |||
| Geigen | Safferstetten | Zwicklarn | |||
| Gögging | Schieferöd | ||||
| Hart | Schöchlöd |
Sousední obce[editovat | editovat zdroj]
Kirchham, Malching, Pocking a Obernberg am Inn
Historie[editovat | editovat zdroj]
V roce 735 daroval vévoda Hugibert Bavorský panství Safferstetten salcburské arcidiecézi. V roce 1441 vyměnili kanovníci z Mattighofenu panství Safferstetten za panství Reding s biskupem Leonhardem von Laiming z Pasova.
Místní část Aigen am Inn byla poprvé zmíněna v historických dokumentech kolem roku 1010 a je známá Leonhardovou jízdou, která každoročně první neděli v listopadu přitahuje jezdce z Bavorska a Alp. Úcta sv. Leonharda v Aigenu je doložena již od středověku.
Při hledání ropy v místní části Safferstetten nebyla v asi tisícimetrové hloubce nalezena ani ropa ani zemní plyn, nýbrž termální prameny: Tlakem 5,2 at se na povrch nečekaně dostala termální voda 56°C teplá v množství 3000 litrů za minutu. Psal se rok 1938. Používání této termální vody však správním výborem pro říšské lázeňství nebylo povoleno.[2]
Vývoj Füssingu mohl začít až v době po roce 1945, když se Karlovy Vary, Františkovy lázně a Mariánské lázně staly pro Němce nedostupnými. Obyvatelé tábora pro cizince, jenž se nacházel v blízkosti, používali termální vodu nejdříve k úklidu. Zdravotničtí důstojníci, kteří se o tento tábor starali, jako první rozpoznali, že je v této termální vodě skryta neobyčejná léčivá síla. Po oznámení celé řady léčebných úspěchů zřídil Balneologický institut mnichovské univerzity v Bad Füssingu pobočku zdravotně-klimatologického oddělení vedenou lékaři. V listopadu 1953 byla touto institucí zveřejněna expertiza, ze které plynulo, že prameny mají ideální předpoklady pro léčení obrny, artrózy, určitých kožních onemocnění a koneckonců i revmatických onemocnění svalstva a kloubů. Tento znalecký posudek a především nadšené ohlasy pacientů, kteří se v Bad Füssing plně uzdravili nebo alespoň nalezli úlevu, přispěly k tomu, že se tento pramen stal ve velmi krátkém čase známým daleko za hranicemi Bavorska.[2]
Právo užívat termální prameny Bad Füssingu, které měl ze začátku bavorský průmysl s minerálním olejem, přešlo v roce 1955 na soukromou společnost, a sice na Thermalbad Füssing GmbH. Tato společnost zřídila ještě ve stejném roce další možnosti koupání a ve skromné velikosti také zařízení pro lékařskou péči o hosty. V tomto roce, 1955, si ve Füssingu zřídil svoji praxi první lékař. Zpřístupnění Füssingu začal podporovat.Svobodný stát Bavorsko. V roce 1958 bylo založeno účelové sdružení Zweckverband Bad Füssing, sestávající z kraje Dolní Bavorsko, bývalého zemského okresu Griesbach im Rottal a tehdejší obce Safferstettten. V roce 1961 byl otevřen první lázeňský dům (Therme Eins).[2]
Dalším mezníkem v rozvoji Füssingu bylo navrtání pramene II Svobodným státem Bavorsko v roce 1963 (Europa Therme) a další navrtání v roce1964 (Johannesbad), díky manželskému lékařskému páru Zwicků. Tím byl Füssing zajištěn léčivou vodou a byla dána možnost stavět další léčebná zařízení. K tomu patřil lázeňský park (náklady přes 4 mil. DM), malý lázeňský dům (Das kleine Kurhaus) s hudebním pavilonem, lázeňská zahrada, prostory pro pobyt a čítárny.[2]
V roce 1969 získal Füssing titul „Bad“ (česky „Lázně“). Obecní reformou 1. dubna 1971 vznikla z obcí Safferstetten, Egglfing am Inn a Würding obec Bad Füssing. Aigen byl přičleněn 1. ledna 1972.[3] V roce 1999 zde bylo otevřeno licencované kasino.
Během několika desítek let se Bad Füssing vyvinul ve významné lázeňské středisko s více než dvěma miliony přenocování ročně. Věhlas lázním zajistily především tři obrovské termální komplexy, díky nimž jsou Bad Füssing největšími lázněmi v Evropě.
Pozoruhodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Římskokatolický farní kostel svatého Ducha (Pfarrkirche Heilig Geist) byl postaven v letech 1964 až 1967 architektem[4] Siegfriedem Östreicherem.
- Evangelický kostel Christuskirche byl postaven v letech 1968 až 1972 architektem Kurtem Ackermannem.[4]
- Kasino bylo postaveno v roce 1999 podle plánů architekta Alexandra von Branca.
- Bernsteinmuseum (muzeum jantaru). Bylo původně založeno v San Franciscu a v roce 1992 znovu otevřeno v Bad Füssing. Největší šachová souprava na světě vyrobená z jantaru. Šperky, sochy a řada dalších uměleckých děl. Rozsáhlá sbírka hmyzích inkluzí s mikrofotografiemi.[5]
- Filmová galerie a kino v Grosses Kurhaus
Lázně[editovat | editovat zdroj]
Termální voda, která má 56 stupňů, pomáhá mimo jiné při artritidě, poruchách páteře, osteoporóze a metabolických onemocněních, jako je dna. Lázeňské pobyty v Bad Füssingu se doporučují i pro následnou léčbu chirurgických výkonů a pro rehabilitaci po infarktu.
K dispozici jsou tato veřejná lázeňská zařízení:
- Therme Eins a Saunahof (Termální lázně I. a saunový dvůr)
- Europa Therme (Termální lázně II.)
- Johannesbad (Termální lázně IIi.)
Kromě toho je několik hotelů napojeno na okruh s termální vodou a nabízí vlastní termální bazény, cvičení nebo vířivé koupele
Termální lázně I - Therme Eins[editovat | editovat zdroj]
8. únor 1938: Nalezení termálního pramene.
- 1947: Počátek lázeňského provozu. Po skončení 2. světové války se o prameni doslechlo zde umístěné americké vojenské velitelství a zrekvírovalo jej. Tak vznikly první improvizované lázně. Jako vany sloužily kanalizační roury, postavené na hlavu a dole zabetonovány, takže sloužily jako sedací vany. První název lázní byl „Pearl-bath“, po Davidu Pearlovi, řediteli UNRRA.
- 1949: „Zlato Füssingu" (Das Füssinger Gold). Mimořádná léčivá síla vody se stává zřejmou.
- 28. červen 1950: Státní uznání léčivého zdroje
- 15. červenec 1955: Převod zdrojových práv a všech existujících zařízení z Bayerische Mineral-Industrie AG (BMI) na Thermalbad Füssing GmbH.
- 1957: Slavnostní otevření kruhového bazénu [6]
V dalších letech se z Therme Eins stalo významné lázeňské středisko.
K dispozici je:
- 12 termálních bazénů (4 vnitřní a 8 venkovních) s různými vodními atrakcemi, jako jsou bublinkové bazény, vodopády a masážní uličky s teplotou vody 30 až 42 °C.
- Celková vodní plocha 2500 m2.
- Dvoje parní lázně s měnícími se vůněmi.
- Ppoliklinika s ordinací, fyzikální oddělení a wellness.
- Restaurace.
Rozmanitost bazénů sahá od kulatého bazénu s fontánou, vířivými bazény a masážní cestou až po jeskyni a vodopádu k plaveckému bazénu a lichoběžníkovému bazénu s hodinovým „vodním aerobikem" pro všechny aktivní lidi.[7]
Saunahof je původní zemědělský statek z 18. století. Skládá se ze dvora a čtyř staveb: stáje, stodoly, sýpky a obytné budovy. V letech 2002 / 2003[6] se uskutečnilo jeho přímé napojení na Therme Eins a jsou v něm umístěny různé sauny i římská parní lázeň:
- Sklep na brambory 60° Celsia
- Jagasauna 90° C
- Parní lázeň 45°C
- Perchtensauna 80°C
- Solná jeskyně 40°C
- Seník 40°C
- Bylinkový pokoj 65°C
- Místnost Kamenná borovice 60°C
- Meditační místnost
Dále venkovní termální bazén, termální vodní fontána, ochlazovací bazének s vodopádem, lehátka k odpočinku na trávě pod širým nebem.[7]
Termální lázně II - Europa Therme[editovat | editovat zdroj]
Brzy se ukázalo, že „Therme Füssing“ už nápor hostů nezvládá. Z iniciativy Svobodného státu Bavorsko
byl proto navrtán nový termální pramen a v roce 1963 vznikly druhé termální lázně EuropaTherme.[8]
- 18 termálních bazénů (7 vnitřních a 10 venkovních).
- 3000 m2 termální vodní plochy, poloha přímo u lázeňského parku.
- 120 m dlouhý kanál se silným proudem s proměnlivou rychlostí, sirné lázně, 40 masážních vodních lehátek, 4 bazénky
s masážními tryskami, bazén s atrakcemi.
- Teplota vody 27oC – 40oC.
- Saunový ráj: plocha 1000 m2, 3 finské sauny, bylinková pára, 3 parní jeskyně, vířivka a masážní bazének, studený bazének,
rasul (pára s peelingovým jílem natírajícím se na celé tělo), solárium, balkón s lehátky, terasa, relaxační místnost, bar.
- Kavárna s terasou (pro hosty internet zdarma), střešní zahrada, louka s lehátky.[9]
Termální lázně III - Johannesbad[editovat | editovat zdroj]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Venkovní areál lázní Europa Therme -
Venkovní areál lázní Europa Therme -
Venkovní lázně Johannesbad
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bad Füssing na německé Wikipedii a Therme Eins na německé Wikipedii.
- ↑ a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].
- ↑ a b c d Lázně Bavorsko | Historie. www.badfuessing.com [online]. [cit. 2024-05-19]. Dostupné online.
- ↑ Geschichte Bad Füssings. web.archive.org [online]. 2020-09-22 [cit. 2024-05-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Bad Füssing – RegioWiki Niederbayern. www.niederbayern-wiki.de [online]. [cit. 2024-05-21]. Dostupné online.
- ↑ Bernstein Museum (Museum). museen.de [online]. [cit. 2024-05-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Historie - Therme Eins Bad Füssing mit Saunahof - Therme & Sauna in Bad Füssing. www.thermeeins.de [online]. [cit. 2024-05-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Podrobné informace o termálních lázních v Bad Füssingu. www.hejnal-turismo.cz [online]. [cit. 2024-05-16]. Dostupné online.
- ↑ Bad Füssing – RegioWiki Niederbayern. www.niederbayern-wiki.de [online]. [cit. 2024-05-21]. Dostupné online.
- ↑ Termály Bad Fussing - detailní informace - GEOPS-CK. geops.cz [online]. [cit. 2024-05-20]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bad Füssing na Wikimedia Commons - Oficiální stránky obce
- Oficiální stránky Therme Eins
- Oficiální stránky Europa Therme
