Přeskočit na obsah

Fluorid barnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z BaF2)
Fluorid barnatý
Krystalová mřížka
Krystalová mřížka
Obecné
Systematický názevFluorid barnatý
Anglický názevBarium fluoride
Německý názevBariumfluorid
Sumární vzorecBaF2
VzhledBílé krychlové krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS7787-32-8
PubChem62670
Číslo RTECSCQ9100000
Vlastnosti
Molární hmotnost175,34 g/mol
Teplota tání1 368 °C
Teplota varu2 260 °C
Hustota4,893 g/cm3
Index lomu1,455
Rozpustnost ve vodě0,16 g/100 ml (20 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
rozpustný v methanolu a ethanolu
Struktura
Krystalová strukturaKrychlová (fluorit, cF12)
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Varování[1]
R-větyR20/22
S-větyS2 S28
NFPA 704
0
3
0
 
Teplota vzníceníNení vznětlivý
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid barnatý (BaF2) je anorganická sloučenina. Jedná se o pevnou látku tvořenou bílými až bezbarvými krystaly. V přírodě se vyskytuje v podobě minerálu frankdicksonitu.[2] Stejně jako další rozpustné sloučeniny barya je toxický.

Pevná forma přijímá fluoritovou strukturu za normálních podmínek a při vysokém tlaku strukturu chloridu olovnatého.[3]
V plynném skupenství je molekula BaF2 nelineární, úhel F–Ba–F má velikost asi 180°.

Fluorid barnatý je průhledný v oblasti od ultrafialového záření po infračervené záření (od 150–200 nm až po 11–11,5 μm a může být použit jako materiál pro optické součástky jako jsou objektivy. Je používán v oknech pro infračervenou spektroskopii.
Jeho transmitance při 200 nm je poměrně nízká (0,60), ovšem při 500 nm se zvyšuje na 0,96–0,97 a nemění se až do hodnoty 9 μm, kde se začíná snižovat (0,85 při 10 μm a 0,42 při 12 μm).
Index lomu se při 700 nm až 5 μm pohybuje kolem hodnoty 1,46.[4]

Podobné sloučeniny

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Barium fluoride na anglické Wikipedii.

  1. a b Barium fluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Radtke A.S., Brown G.E. Frankdicksonite, BaF2, a New Mineral from Nevada. American Mineralogist. 1974, s. 885–888. Dostupné online. 
  3. A.F Wells. Structural inorganic chemistry -5th Edition. Oxford: Clarendon Press, 1984. ISBN 0-19-855370-6. 
  4. Crystran Ltd. Optical Component Materials [online]. [cit. 2009-12-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]