BCF příze
BCF (bulked continoues filament) příze je objemová příze z multifilamentů zkadeřených speciální technologií.[1] Označení BCF se někdy používá pro všechny kobercové příze vyrobené z filamentů.[2]
Historie výroby BCF příze
[editovat | editovat zdroj]První patent na BCF příze byl zveřejněn v roce 1958 (US2852906A),[3] podle něj firma DuPont vyrobila a v roce 1959 přinesla na trh BCF přízi z polyamidových filamentů.[4]
V roce 2009 obnášela výroba kobercových BCF přízí 1,7 miliónů tun,[5] v roce 2023 se odhadovala celosvětová výrobní kapacita na 2,5 milionů tun [6] a výnos z prodeje příze na 14 miliard USD.[7] Za největšího výrobce se považovala turecká firma Gülsan Holding s kapacitou 110 ročních kilotun.[8]
Technologie výroby
[editovat | editovat zdroj]Princip tvarování spočívá ve zkadeření stlačeným vzduchem v pěchovací komoře a chlazení příze na speciálním bubnu. V 21. století se tvarování zpravidla napojuje na zvlákňování polymerních materiálů, takže kontinuální proces probíhá v následujících fázích:
- Granuláty se zpracovávají tavným zvlákňováním a dlouží (1,5 – 4x) na jemnost filamentů 2,5-40 dtex.
- Filamenty se zahřívají podávacími válci a vedou do pěchovací komory, kde se zkadeří působením horkého vzduchu nebo páry pod tlakem 10 barů.
- Zkadeřené filamenty se kladou na chladicí buben a vedu následujícími dvěma páry válců, mezi kterými se pramen filamentů zhušťuje a jednotlivé filamenty vzájemně proplétají (s pomocí proudu vzduchu).
- Hotová příze se navíjí na cívky (Ø max 320 mm) rychlostí do 3700 m/min.[2]
Výrobní zařízení
[editovat | editovat zdroj]Zvlákňovací a tvarovací agregáty se stavějí v několika variantách, v 21. století sestává standardní konstrukce ze 2 až 8 výrobních linek vedle sebe. Jednotlivé pasáže jsou umístěny nad sebou tak, že celé zařízení má tvar věže s výškou do 15 metrů instalované na ploše asi 10 x 10 metrů. Výroba postupuje od extruze granulátu na nejvyšším bodu věže až k navíjení příze na cívky (nejčastěji 3 vývody na výrobní linku) v přízemí.
Zařízení je specializované na zpracování jednoho ze tří materiálů: Polyester, polyamid a polypropylen s možností barvení ve vlákenné tavenině ve 3 barvách a případné mísení barevných filamentů před tvarováním. Výsledné příze se dají vyrábět v jemnostech 60 až 400 tex s maximálním počtem jednotlivých filamentů do 360.
Hodinový výkon zařízení se udává v kg na koncový vývod: od 11,5 (polyesterová vlákna PET 60 tex) do 47 (polypropylenová vlákna PP 300 tex)[9]
Vlatnosti a použití příze
[editovat | editovat zdroj]BCF příze mají značnou, trvalou objemnost, podobný vzhled jako staplové příze, jsou pružné, prodyšné, nežmolkují a nenabíjí se snadno statickou elektřinou. [10]
Příze jsou určeny skoro výhradně k použití jako vlasová výplň všívaných koberců.[11]
Související články
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Hearle/Hollick/Wilson: Yarn Texturing Technology, Woodhead Publishing 2001, ISBN 9781855737655, str. 185-210
- ↑ a b Veit: Fibers, Springer Nature 2022, ISBN 978-3-031-15309-9, str. 502, 531-534, 621
- ↑ Method and apparatus for producing bulky continuous filament yarn [online]. IFI CLAIMS Patent Services, 2024 [cit. 2024-08-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Invista to Exit Carpet Fiber Business [online]. Floor Fokus, 2022-02-20 [cit. 2024-08-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Global Fiber Production Exceeded [online]. Oerlikon, 2010-05-12 [cit. 2024-08-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Oerlikon Neumag BCF solutions [online]. AEQCT, 2016-12-21 [cit. 2024-08-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bulk Continnous Filament Market [online]. Lucintel, 2024 [cit. 2024-08-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BCF Carpet Yarn [online]. Gülsan, , [cit. 2024-08-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ S+ [online]. Oerlikon Neumag, 2024 [cit. 2024-08-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Carpet Primer (materiál a způsob výroby koberců): http://www.carpet-rug.org/residential-customers/resources/carpet-primer.cfm Archivováno 30. 8. 2013 na Wayback Machine.
- ↑ Hofer: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1997, ISBN 3-87150-518-8, str . 70-71