Březná (Štíty)
| Březná | |
|---|---|
 Historická chalupa v Březné | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Štíty |
| Okres | Šumperk |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°58′27″ s. š., 16°46′31″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 235 (2021)[1] |
| Katastrální území | Březná a Březenský Dvůr (5,22 km²) |
| PSČ | 789 91 |
| Počet domů | 69 (2011)[2] |
  Březná | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 414697 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Březná (německy Friese[3]) je ves ležící v nadmořské výšce 443 m v údolí stejnojmenné řeky, v bezprostředním sousedství Štítů při silnici z tohoto města na sever k Červené Vodě. Katastr o rozloze 371 hektarů se po připojení Březenského Dvora zvětšil na 521 hektarů.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Březná patří k nejstarším vsím na Štítecku. Připomíná se již roku 1278 u Šilperka. Později sice připadla k hradu Hoštejn a roku 1464 jako Horní Březná k Zábřehu, ale po roce 1516 se dostala opět k Šilperku a roku 1596 k panství Ruda.
Na počátku 19. století existovala v Březné manufaktura na kartouny s bělidlem, ale ta roku 1824 zanikla. Po roce 1848 měla ves okresní soud v Šilperku a politickou správu v Zábřehu.
Do roku 1918 byla tato sídelní lokalita označována česky jako Březná – Ves, německy Friesedorf, potom jenom jako Březná, a to i po připojení Březenského Dvora roku 1949.[5] Vznikla zřejmě na místě vykáceného březového lesa (březiny), nebo bylo její jméno spojeno s názvem řeky Březné.
Po roce 1918 se v Březné i Březenském Dvoře uplatnil vliv několika německých politických stran, aktivistických i negativistických. O zdejší obecné a pochopitelně až do roku 1945 německé škole víme jenom to, že existovala již od roku 1853.
Po roce 1949 začal v Březné a Březenském Dvoře hospodařit Státní statek Šumperk, který převzal půdu zdejšího potravinářského družstva a později i soukromých hospodářství. V rámci delimitace připadly pozemky Březné od roku 1957 pod Státní statek v Postřelmově a od roku 1964 ke statku ve Štítech. V roce 1980 byla Březná připojena ke Štítům.[4]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Sousoší Nejsvětější Trojice se nachází na Březné, v zahradě u domu č. p. 18. Sousoší bylo prohlášeno za kulturní památku Ministerstvem kultury v roce 2003.[6]
Osobnosti spojené s Březnou
[editovat | editovat zdroj]- Hubert Lubich – rakouský politik, poslanec Moravského zemského sněmu a dlouholetý starosta Březné
Průmysl
[editovat | editovat zdroj]- ZEAS Březná a.s. - Zemědělská akciová společnost byla založena v květnu roku 1993 skupinou oprávněných osob a vlastníků zemědělské půdy, kterým tehdejší Státní statek Štíty vrátil v restitucích zemědělský majetek. Mezi hlavní předměty podnikání patří: hostinská činnost, zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků, silniční motorová doprava nákladní, výroba elektřiny, obchod a služby.[7]
-
ZEAS Březná a.s. - chov skotu -
ZEAS Březná a.s. - bioplynová stanice
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ U_@_ (A–F) [online]. [cit. 2020-02-07]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b MELZER, Miloš; SCHULZ, Jindřich. Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk: Okresní vlastivědné muzeum, 1993. ISBN 80-85083-02-7.
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
- ↑ STB. Město Štíty. www.stity.cz [online]. [cit. 2016-07-27]. Dostupné online.
- ↑ MINÁŘ, P+M. ZEAS Březná a.s.. www.zeasbrezna.cz [online]. [cit. 2016-07-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Březná na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Březná na webu ČÚZK
- Katastrální mapa katastru Březenský Dvůr na webu ČÚZK
