Přeskočit na obsah

Břehyně – Pecopala

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Břehyně-Pecopala)
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní rezervace
Břehyně – Pecopala
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Na hrázi Břehyňského rybníka
Na hrázi Břehyňského rybníka
Základní informace
Vyhlášení31. prosinec 1933
VyhlásilMinisterstvo školství a národní osvěty
Nadm. výška270–451 m n. m.
Rozloha973,89 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresČeská Lípa
UmístěníDoksy, Máchovo jezero
Souřadnice
Břehyně-Pecopala
Břehyně-Pecopala
Další informace
Kód2431
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní rezervace v Česku

Národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala je jednou z prvních rezervací v Česku, které byly zahrnuty do sítě biogenetických rezervací Rady Evropy. Nachází se severovýchodně od města Doksy. Je tvořena Břehyňským rybníkem, založeným v roce 1287[3], obklopeným přilehlými rákosinami, rašeliništi a mokřadními loukami, a pískovcovou plošinou Pecopala krytou bory a bučinami.

Celé území bylo chráněno od roku 1933. Dne 26. září 1967 byla lokalita zapsána do seznamu Státních přírodních rezervací výnosem MKI č.11.034/67. Dne 21. prosince 1987 byla Ministerstvem školství zapsána do nového seznamu SPR pod č.17.094/87 a to k ochraně rybníka s bažinami, s rákosinami a rašelinými loukami, pískovcové bory a suťové lesy, vzácná avifauna.[4]

Mokřady při východním cípu Břehyňského rybníka; v pozadí Bezděz a Malý Bezděz.

Břehyňský rybník byl v roce 1991 zapsán do seznamu významných mokřadů Ramsarské úmluvy, v roce 1994 byla rezervace zahrnuta do systému biogenerických rezervací Rady Evropy. V roce 2002 zde byla navržena oblast ochrany ptactva evropské soustavy NATURA 2000. V roce 2004 byla na území, zahrnující jak tuto rezervaci, tak Máchovo jezero, Novozámecký rybník a Heřmanický rybník, vyhlášena Ptačí oblast Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady.[5].

Lokalita je spolu s dalšími národními přírodními rezervacemi České republiky spravována Ministerstvem životního prostředí prostřednictvím AOPK ČR - Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.[6]

V zimě 2009/2010 se na dně tehdy vypuštěného a zamrzlého Břehyňského rybníka vědcům podařilo prozkoumat rozsáhlé pozůstatky (rašelinnou půdou částečně konzervované pařezy a vývraty stromů) borového pralesa s příměsí smrku, který se kdysi prostíral v těchto místech a byl částečně vykácen při založení rybníka ve 14. století.

Rezervaci občas narušují motorkáři i přes zákaz vjezdu motorových vozidel.[7]

Skalní část rezervace

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

V rezervaci o rozloze 903 ha se nachází téměř 30 rostlinných asociací a je hnízdištěm řady ptačích druhů (bukač velký, jeřáb popelavý a orel mořský). Nejvyšším vrcholem je čedičová Pecopala (Pec), vysoká 451 m n. m..[8] Na zájmovém území se nachází též výrazný Mlýnský vrch (392 m n. m.),[9] ležící na severozápadním břehu Břehyňského rybníka. Celé území se rozkládá na katastrálním území obcí Doksy a Hradčany, na východní straně silnice z Hradčan do vesnice Břehyně.[10] K stavědlu rybníka Břehyně vede žlutě značená turistická cesta (okružní kolem Máchova jezera) a blízko je cyklotrasa 3045.[11]

Z pestré flóry území stojí za zmínku společenstva vodních rostlin s leknínem bílým (Nymphaea alba), mokřadní louky a rašelinné bory. V chráněném území bylo v posledních letech zjištěno přibližně 60 ohrožených druhů rostlin, např. leknín bělostný (Nymphaea candida), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), rojovník bahenní (Ledum palustre), hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba) či vrba plazivá (Salix repens). Z mechorostů se zde vyskytují například ohrožený štírovec dutolistý (Scorpidium scorpioides) nebo celoevropsky chráněný druh srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus).

Tato rezervace je jedním z nejvýznamnějších chráněných území na Českolipsku. Spojuje v sobě pestrou škálu biotopů typických pro Dokeskou pahorkatinu, od vodní plochy, rákosin a přilehlých mokřadů Břehyňského rybníka po pískovcové skalní město Pecopala porostlé kyselými i květnatými bučinami a bory. Biologicky pestré území je bohaté na vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů, jedná se o významné hnízdiště ptáků. Mezi nejvzácnější ptačí obyvatele mokřadní části patří bukač velký (Botaurus stellaris), jeřáb popelavý (Grus grus) a orel mořský (Haliaeetus albicilla). V bučinách na Peci byl zaznamenán výskyt holuba doupňáka (Columba oenas) a lejska malého (Ficedula parva). Bohatá je fauna obojživelníků a plazů, např. mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), skokan štíhlý (Rana dalmatina) či zmije obecná (Vipera berus). V okolí Břehyňského rybníka byla pozorována i vydra říční (Lutra lutra).

V roce 2014 zde byl pomocí fotopasti potvrzen výskyt vlka obecného (Canis lupus).[12] Podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR jde pravděpodobně o jedince z německo-polské populace.[12]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  2. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  3. PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 34. 
  4. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území v České republice. Praha 3: Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola okres Česká Lípa, s. 151. 
  5. Českolipsko, Průvodce 56. Praha: Soukup a David, 2009. ISBN 978-80-86899-19-0. Kapitola Ptačím rájem, s. 109. 
  6. MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 30. 
  7. Motorkáři pustošili rezervaci u Máchova jezera. Přišli o své motocykly. i.dnes.cz [online]. 2014-05-06 [cit. 2014-05-06]. Dostupné online. 
  8. Liberecký kraj – Máchovo jezero, s. 34
  9. Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-09-08]. Dostupné online. 
  10. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území ČR, Liberecko, svazek III. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. ISBN 80-86064-43-3. Kapitola Okres Česká Lípa, s. 80. 
  11. Mapa KČT 15, Máchův kraj. 4. vyd. Praha: Trasa, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1. 
  12. a b Fotopast: první jednoznačný doklad výskytu vlka v Čechách [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2014-4-7 [cit. 2014-04-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]