Bělecký Mlýn

Bělecký mlýn je malá osada v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Rozkládá se v údolí říčky Romže na katastrech obcí Zdětín, Hluchov a Bílovice-Lutotín. Centrem místa je mlýn přebudovaný na výletní centrum. K osadě patří chatová kolonie. Nad areálem mlýna se vypíná pravěké hradiště Bílovický hrad.

Historie

První zmínky o mlýně pocházejí již ze začátku 16. století (kolem roku 1510). V roce 1834 byl majitelem mlýna Rudolf Lasák z Ptení. V roce 1884 se tady narodil malíř Oldřich Lasák. Původní vodní mlýn při Romži, zachycený na předválečných fotografiích, vyhořel v roce 1928. Noviny Moravský večerník dne 24. srpna 1928 k nešťastné události napsaly: „Bělecký mlýn vyhořel do základů. Bylo to útulné místo v údolíčku mezi lesy, se zahradou a tanečním sálem, který byl pokryt dřevěnou střechou. Sál byl však od požáru ušetřen. Zato rozsáhlá jednopatrová budova, vesměs ze dřeva stavěná, byla sytou potravou ohně, neboť vody nebylo ani v rybníku těsně u stavení, ani v potoku. Mlýn s celým zařízením byl zničen. V přízemí mlýnské budovy byla restaurace, v letní době četně navštěvovaná Prostějováky. Majitelem vyhořelé budovy jest pan František Fučík z Hluchova, v poslední době hostinským v Běleckém mlýně byl Jan Skokan.“ V roce 1929 bylo vybudováno nové výletní centrum. Slavnostní otevření nového Běleckého mlýna s restaurací a tanečním sálem proběhlo v neděli 6. dubna 1930. Tato událost je ale spjata s velkou potyčkou, do které se zapojili místní rváči. Celkem bylo zraněno 40 osob a zařízení restaurace utrpělo škodu v ceně 22 tisíc korun. V roce 1930 patřil Bělecký mlýn Bedřichu Fučíkovi. V roce 1936 objekty mlýna zakoupil prostějovský továrník Jan Pyrolt a zřídil zde hřebčín. Po válce se areál mlýna stal součástí Státního plemenného hřebčína v Tlumačově. Během komunistické doby hostinskou činnost na Běleckém mlýně provozoval národní podnik Restaurace a jídelny. K běžným výletníkům z Prostějova se přidali chataři a trampové. V 70. letech byl u mlýna zřízen pionýrský tábor podniku Sigma Olomouc, který fungoval až do 90. let, kdy byl zbořen. V 90. letech areál mlýna získala skupina podnikatelů, která plánovala využívání pro agroturistiku.

Současnost

V roce 2003 zakoupil areál mlýna současný majitel (provozován pod firmou Bělecký Mlýn s. r. o.) a postupně letovisko přebudoval do nynější podoby. Komplex nabízí ubytování, vnitřní i venkovní restauraci, pořádání svateb a dalších akcí. Pravidelně je možnost zakoupit domácí potravinové produkty.

Zámeček

K areálu mlýna patří Zámeček. Místo sloužilo jako stáje pro šlechtický velkostatek v Hluchově. V současnosti jsou zde budovy s koňskými stájemi. Místo nabízí ubytování, občerstvení, výuku jízdy na koni. Podél obory prochází žlutá turistická značka z Běleckého mlýna do Ptenského Dvorku. V okolí Zámečku si lze prohlédnout dobře fungující myslivecké hospodářství. Na vyvýšených místech jsou vybudovány pozorovatelny zvěře. Vodní hospodářství je zastoupeno několika retenčními nádržemi.

Železnice

Na Běleckém mlýně je zastávka železniční trati Prostějov-Dzbel. Byla zřízena dva roky po otevření Moravské západní dráhy v roce 1891 a pojmenována jako Bělský (později Bělecký) mlýn. Jízdenky se prodávaly v restauraci, ale také v pavilonu, který byl pro tyto účely před mlýnem zřízen. Zastávka se nacházela před přejezdem po pravé straně železničního svršku. Protože však bylo potřeba ji prodloužit a na původním místě nebyl potřebný prostor, bylo nástupiště přeloženo až za přejezd na současné místo. V roce 1928 se mlýn se zastávkou stal součástí obce Zdětín. V roce 1961 byla zastávka Bělecký mlýn přejmenována na Zdětín (a pak na současný Zdětín u Prostějova). Dřevěná čekárna byla postavena v roce 1967. V době fungování pionýrského tábora se cestujícím z vlaku naskýtal pohled na dvacet pionýrských chatek v pastelových barvách.

Turistika

Přes Bělecký mlýn vede zelená značka z Lutotína do Ptení. Začíná tady žlutá značka vedoucí do Ptenského Dvorku a modré značení směřující do Hluchova. Atraktivní je síť naučných stezek v okolí (historie, fauna, flóra, pravěké hradiště).