Bělá (přítok Jizery)
| Bělá | |
|---|---|
 Bělá v propustku u Malého Rečkova | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 15,03 km |
| Plocha povodí | 158,73 km² |
| Průměrný průtok | 0,53 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-05-02-061 |
| Pramen | |
| severovýchodně od Vrchbělé 272 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Jizery u Malé Bělé 50°29′1,71″ s. š., 14°55′40,58″ v. d. 212 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Jizera | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bělá (též Bělský potok), je říčka v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji, pravostranný přítok řeky Jizery. Délka toku činí 15,03 km.[1] Plocha povodí měří 158,73 km².[2]
Průběh toku
[editovat | editovat zdroj]Vrchbělské údolí
[editovat | editovat zdroj]Bělá pramení v údolí u částečně zaniklé osady Vrchbělá, severozápadně od města Bělá pod Bezdězem, a teče převážně východním směrem hlubokým neckovitým údolím. Ve vrchbělském údolí, před 2. světovou válkou v době převážně německého osídlení, Bělá napájela celkem 7 rybníků (na celém toku dokonce 14 rybníků). Po vzniku bývalého vojenského prostoru Ralsko krátce po válce a zejména po obsazení Sovětskou armádou na konci 60. let 20. století, kdy se prostor rozšířil až do údolí, však došlo k celkové devastaci území a dodnes zůstaly zachovány pouze tři zanedbané rybníky (největší z nich se nazývá Vrchbělský rybník a je druhý v pořadí) s poškozenými hrázemi, ale přece jen funkčním odtokem. Zbylé rybníky v oblasti Vrchbělé se díky propadu hrází a dalšímu zanedbání změnily převážně v bezodtokové sezónní tůně, a jsou závislé na proměnlivé výšce hladiny dešťové a podzemní vody. Hlavní pramen Bělé je neurčitý, souvislý tok počíná svou cestu někde před prvním průtočným rybníkem, nicméně v oblasti je více vedlejších pramenů.[3][4]
Od Bělé pod Bezdězem k ústí
[editovat | editovat zdroj]Na dalším toku za Vrchbělou říčka nejprve napájí městské koupaliště v Bělé pod Bezdězem a poté poblíž napájí dvojdílný protáhlý rybník Slon. Dále u osady Šubrtov jsou to rybník Netušil a Tůň Hájovna (zároveň přírodní památka Valcha) na drobném levobřežním přítoku zvaném Radechovské povodí a několik průmyslových nádrží v areálu Bělských papíren. U Malého Rečkova přechází říčka z katastrálního území Bělé pod Bezdězem na území města Bakov nad Jizerou. Ve Velkém Rečkově se Bělá spojuje s významným levobřežním přítokem, Rokytkou, jehož další rameno se k Bělé připojuje dále u sídel Malá Bělá a Nová Ves. U těchto sídel postupně mizí hluboké údolí Bělé. U jihovýchodního okraje Malé Bělé se pak říčka vlévá do Jizery na jejím 49. říčním kilometru, poblíž mostu vedoucího do Bakova nad Jizerou. V úseku od Bělé pod Bezdězem po Malou Bělou vede souběžně s říčkou železniční trať č. 080 (Bakov nad Jizerou – Jedlová), se kterou se říčka i křižuje a podtéká železniční násep celkem osmi propustky (mosty).[4]
Přítoky
[editovat | editovat zdroj]- levé – Radechovské povodí, Rokytka
Vodní režim
[editovat | editovat zdroj]Průměrný průtok u ústí činí 0,53 m³/s.[5]
Kvalita vody
[editovat | editovat zdroj]Úsek říčky za Bělskými papírnami dlouhodobě trpěl znečištěním odpadními vodami právě z papíren již od dob jejich založení v roce 1696. Bělské papírny bývaly největším znečišťovatelem na povodí horní Jizery. V roce 2005 podnik instaloval biologickou čističku odpadních vod. Poté se kvalita vody rapidně zlepšila (kvalita téměř na úrovni pitné vody) a postupně se ozdravilo i koryto a vodní vegetace.[6] Čistička byla v provozu pouhé 3 roky, poté již nebyla třeba, protože v roce 2008 upadající podnik ukončil veškerou mokrou výrobu a stal se čistě zpracovatelským.[7]
Ochrana přírody
[editovat | editovat zdroj]Mezi Malý a Velkým Rečkovem protéká přirozeně meandrující říčka národní přírodní památkou Klokočka, kde se ochraňuje mokřadní niva s velmi vzácnou rostlinou popelivkou sibiřskou. Obdobný biotop se stejnou rostlinou se nachází i v oblasti soutoku s Rokytkou mezi Velkým Rečkovem a Malou Bělou – toto území je chráněno jako národní přírodní památka Rečkov.[4]
Kvalita vody a typ koryta Bělé zde umožnil již několikeré vysazení stovek raků.[8]
Rybaření
[editovat | editovat zdroj]Po vyčištění vody byl na úseku od pramene po soutok s Rokytkou vyhlášen pstruhový revír 413 001 - Bělá 1 (Bělský potok) obhospodařovaný Místní organizací Českého rybářského svazu Bělá pod Bezdězem.[9]
Podzemní voda
[editovat | editovat zdroj]Podél toku Bělé je několik pramenních jímek a vodojemů podzemní vody, z nichž se napájejí vodovody Mladoboleslavska, např. Hlučovské prameny v Bělé pod Bezdězem. Ve Velkém Rečkově je významná úpravna vody Rečkov.[10]
Z historie
[editovat | editovat zdroj]Říčka poháněla v minulosti vodní kola a turbíny třinácti technických zařízení (mlýnů, pil, valchy, vodáren a papírny). Část z těchto staveb a vodních děl existuje dodnes. Z mlýnů je nejlépe dochován tzv. Podzámecký mlýn v Bělé pod Bezdězem.[11]
Zajímavostí je, že po Mnichovské dohodě v září 1938 tvořila říčka mezi Malým Rečkovem a Novou Vsí hranice mezi Československem a Sudetami, zabranými Německem, po okupaci Čech a Moravy 15. března 1939 pak hranici Protektorátu Čechy a Morava.[12]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Údolí Bělé u Vrchbělé -
Vrchbělský rybník -
Hlučovské prameny -
Bělá v Bělé p.B. -
Rybník Netušil -
Bělá v NPP Klokočka -
Soutok Bělé s Rokytkou -
Soutok Jizery s Bělou
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 174) [online]. [cit. 2014-05-02]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. Český hydrometeorologický ústav [cit. 2014-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ Bývalý vojenský prostor Ralsko a jeho potenciál pro rozvoj cestovního ruchu (sborník příspěvků z konference), str. 26–28 [online]. www.calla.cz, 2006-04-26 [cit. 2014-05-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2014-05-02]. Dostupné online.
- ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 56.
- ↑ Potok Bělá je po více než tři sta letech zase čistý [online]. Arnika [cit. 2014-05-02]. Dostupné online.
- ↑ Papirenská [online]. www.geocaching.com [cit. 2014-05-02]. Dostupné online.
- ↑ Proč se raci vrací? Do rybníka v Bělé vypustili stovky korýšů [online]. boleslavsky.denik.cz [cit. 2014-05-02]. Dostupné online.
- ↑ Středočeský ÚS - Pstruhové revíry [online]. www.rybsvaz.cz [cit. 2014-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-03.
- ↑ Archivovaná kopie. S. 15. Zpravodaj akciové společnosti Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav [online]. 2003-12-12 [cit. 2014-05-02]. Roč. 2003, čís. 4, s. 15. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-04-24.
- ↑ Vodní mlýny II. (Sborník referátů ze semináře Vysoké Mýto 2005) [online]. Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě [cit. 2014-05-02]. Dostupné online.
- ↑ Stručná historie města Bělá pod Bezdězem [online]. www.mubela.cz [cit. 2014-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-03.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bělá na Wikimedia Commons
