Bánovská pahorkatina
| Bánovská pahorkatina | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Slovensko |
 | |
| Souřadnice | 48°43′8″ s. š., 18°14′25″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bánovská pahorkatina je geomorfologická část Nitranské pahorkatiny na západním Slovensku. Nachází se v povodí říčky Bebrava v okrese Bánovce nad Bebravou a ve východní části okresu Trenčín.
Polohopis
[editovat | editovat zdroj]Pahorkatinu obklopují ze severozápadu, severu a východu Strážovské vrchy (podcelky Trenčínská vrchovina, Zliechovská hornatina a Nitrické vrchy), ze západu Považský Inovec a na jihu pokračuje Nitranská pahorkatina (podcelky Bojnianská pahorkatina a Drieňovské podhorie). Od jihu do centrální části pahorkatiny zasahuje úzký pás Bebravské nivy.[1]
Geologie
[editovat | editovat zdroj]Geologicky je Bánovská pahorkatina označována Bánovská kotlina. Je považována za jeden ze severních výběžků Panonského pánevního systému. Od Rišňovské prohlubně ji odděluje Zavadsko-bielická elevace podloží.[2]
Podle geofyzikálního výzkumu a vrtů v její nejhlubší části dosahuje výplň miocenních sedimentů tloušťku 1000-2000, lokálně až 2400 m. Vrtný průzkum prokázal velké rozdíly v obsahu její výplně. Nejhlubší vrty byly realizovány u obcí Horňany (DB-15, 1138 m), Svinná (DB-12, 1199 m) a Bánovce nad Bebravou (vrt BNB-1, 2025 m)[3]. Pro pánev je podobně jako pro ostatní severní výběžky panonské pánve typická přítomnost sedimentů egenburského až bádenského stáří. Zastupují je hlavně slepence, pískovce a jílovce. Mladší sedimenty zastupují například sarmatská vulkanoklastika původem z pohoří Vtáčnik a pliocenní a kvartérní kontinentální usazeniny.
Sídla v Bánovské pahorkatině
[editovat | editovat zdroj]Bánovská pahorkatina patří mezi středně hustě osídlená území a nacházejí se zde převážně menší obce bánovského, partizánského a částečně i trenčínského okresu. Největším sídlem jsou Bánovce nad Bebravou, vytvářející hospodářské zázemí území.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Centrální částí kotliny vede důležitá dopravní spojnice Horní Nitry a Pováží, v jejíž trase v současnosti vede mezinárodní silnice E 572, vedoucí po silnici I/9 a částečně R2. Spojuje Trenčín a Prievidzu a v okresním městě na ni navazuje silnice II. třídy 592 na Topoľčany a II/516 na Trenčianské Teplice.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bánovská pahorkatina na slovenské Wikipedii.
- ↑ Geomorfologické členenie Slovenska [online]. Dostupné online.
- ↑ Vass, D., Elečko, M., Fordinál, K., 2002, Závada-Bielice Rise - a buried elevation between Bánovce and Rišňovce Depressions in the Danube Basin. Slovak Geological Magazine, 8, 1, 13 -20
- ↑ Fordinál, K., Šimon, L., Elečko, M., 2001, Regionálny geologický výskum neogénnej výplne a podložia Bánovskej kotliny. Geologické práce, Správy, 105, s. 29 - 37