Přeskočit na obsah

Spica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Azimech)
Spica
Astrometrická data
(Ekvinokcium J2000.0)
SouhvězdíPanna (Virgo)
Rektascenze13h25m11,60s
Deklinace−11° 09′ 40,759″
Paralaxa0,01244"
Vzdálenost250±10 ly
(77±3 pc)
Barevný index (U-B)−0,94
Barevný index (B-V)−0,24
Barevný index (V-R)−0,09
Barevný index (R-I)−0,24
Zdánlivá hvězdná velikost+0,97
Absolutní hvězdná velikost−3,55
Vlastní pohyb v rektascenzi−42,35 mas/rok
Vlastní pohyb v deklinaci−30,67 mas/rok
Fyzikální charakteristiky
Hmotnost117 M🜨
Poloměr7,4 R☉
Povrchová teplota3 K
Další označení
Henry Draper CatalogueHD 116658
Bonner DurchmusterungBD -10°3672
Bright Star katalogHR 5056
2MASS2MASS J13251158-1109404
SAO katalogSAO 157923
Katalog HipparcosHIP 65474
Tychův katalogTYC 5547-1518-1
General CatalogueGC 18144
Bayerovo označeníα Vir
Flamsteedovo označení67 Vir
SynonymaAzimech, Spica Virginis, Alaraph, Dana, CCDM J13252-1109A, FK5 498, IDS 13200-1038 A, PPM 227262
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spica (α Virginis) je nejjasnější hvězda souhvězdí Panny a patří mezi nejvýraznější hvězdy na noční obloze. Nachází se ve vzdálenosti přibližně 250 světelných let (77 parseků) od Země.[1] Spolu s hvězdami Arcturus a Regulus tvoří nápadný asterismus Jarní trojúhelník. Díky své zdánlivé hvězdné velikosti kolem +1,0 mag je snadno viditelná i pouhým okem.

Charakteristika hvězdy

[editovat | editovat zdroj]

Spica je těsná dvojhvězda a slabě proměnná hvězda typu algolského typu. Její jasnost kolísá mezi přibližně +0,97 a +1,04 magnitudy, což je změna pouhým okem jen těžko postřehnutelná.[2] Obě složky obíhají kolem společného těžiště s periodou zhruba 4,0142 dne.

Primární složka je horká, modrobílá hvězda spektrálního typu přibližně B1.5IV–V, tedy na pomezí hlavní posloupnosti a podobra. Je extrémně svítivá, její svítivost přesahuje 10 000násobek sluneční. Povrchová teplota primární složky se pohybuje kolem 22 000 K.

Sekundární složka, poněkud méně hmotná a chladnější, náleží spektrální třídě B2V a je stále na hlavní posloupnosti. Vzájemná vzdálenost složek je velmi malá (asi 0,12 AU), což vede k jejich vzájemné deformaci působením slapových sil.

Poloha a pozorování

[editovat | editovat zdroj]

Spica leží blízko ekliptiky, což znamená, že ji může příležitostně zakrýt Měsíc nebo planety. Vzhledem ke své jasnosti je dobře viditelná z velké části obydlených oblastí severní polokoule od jara do časného léta. Slouží jako orientační hvězda při pozorování noční oblohy.

Vývoj hvězdy

[editovat | editovat zdroj]

Vysoká hmotnost a teplota primární složky znamenají relativně krátkou životnost na hlavní posloupnosti (desítky milionů let). Po vyčerpání vodíkového paliva v jádře se z hvězdy stane obr a později dojde k jejímu kolapsu do podoby bílého trpaslíka. Sekundární složka projde podobným vývojem, ale vzhledem k nižší hmotnosti o něco pomaleji.

Etymologie a kulturní význam

[editovat | editovat zdroj]

Název „Spica“ pochází z latinského „spica virginis“, tj. „klas (obilí) Panny“. Hvězda představuje klas, který bájná Panna drží v ruce. Byla významná v mnoha starověkých kulturách jako orientační bod.

Základní údaje

[editovat | editovat zdroj]
Základní charakteristiky Spiky
Parametr Hodnota
Hvězdná velikost (Zdánlivá) +0,97 až +1,04 mag
Absolutní hvězdná velikost −3,55 mag
Rektascenze (RA) 13h25m11,60s
Deklinace (DEC) −11° 09′ 40,759″
Spektrální klasifikace (primární) B1.5IV–V
Spektrální klasifikace (sekundární) B2V
Vzdálenost od Země ~250 ly (77 ± 3 pc)[1]
Svítivost (hlavní složka) >10 000 L_☉
Teplota povrchu (hlavní složka) ~22 000 K
Orbitální perioda ~4,0142 dne
  1. a b VAN LEEUWEN, F. Validation of the new Hipparcos reduction. Astronomy and Astrophysics. 2007, s. 653–664. DOI 10.1051/0004-6361:20078357. Bibcode 2007A&A...474..653V. 
  2. KALER, James B. Spica [online]. University of Illinois, 2016 [cit. 2024-12-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]