Přeskočit na obsah

Avully

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Avully
Obecní úřad
Obecní úřad
Avully – znak
znak
Avully – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška420 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonŽeneva
Avully
Avully
Avully, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha4,62 km²
Počet obyvatel1 756 (2018)[1]
Hustota zalidnění380,1 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.avully.ch
PSČ1237
Označení vozidelGE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Avully je obec na jihozápadě Švýcarska, v kantonu Ženeva. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel.

Avully se nachází jižně od toku řeky Rhôny, asi 12 km jihozápadně od centra Ženevy, v jihozápadní části kantonu Ženeva poblíž hranice s Francií. Obec zahrnuje místní části Avully-Village, Épeisses, Eaumorte a Gennecy.

Avully sousedí s obcemi Dardagny, Russin, Cartigny, Avusy a Chancy ve Švýcarsku a Challex ve Francii.

Rhôna v Avully

První zmínka o obci pochází z roku 1220 jako Avulie, kdy ženevská hrabata převedla majetek v obci na proboštství Saint-Victor v Ženevě, ale ponechala si vrchnostenskou jurisdikci.[2] Ta přešla v roce 1402 na savojská hrabata, v roce 1536 na Bern a v roce 1567 opět na Savojsko; ostatní práva držela proboštství Saint-Victor. V důsledku Lyonské smlouvy z roku 1601, která ukončila válku mezi Savojskem a Francií, připadlo Avully spolu s Chancy a Aire-la-Ville Francii. Protože burgundský parlament v Dijonu odmítl dát souhlas, zůstala obec až do Pařížské smlouvy v roce 1749 pod správou panství Saint-Victor a měla tak jen omezenou autonomii. Francouzský král zůstal odvolacím soudem a byl také odpovědný za soudnictví v otázce hrdelních trestů. Ostatní práva vykonávala Ženeva. Pravidelně docházelo ke konfliktům kvůli nezákonné konfiskaci půdy Francouzi. Konflikty pravidelně vznikaly kvůli daním (taille), které neoprávněně požadovali francouzští výběrčí. Stejně jako v jiných ženevských obcích byla v roce 1794 zrušena místní komunita obyvatel a obec se stala jedním z 15 venkovských okresů. Politická obec ve své současné podobě vznikla na základě francouzského zákona ze 17. února 1800.[2]

Z církevního hlediska patřilo Avully k farnosti Chancy, která se po převzetí panství Bernem v roce 1536 připojila k reformaci a zůstala v nové víře i v následujícím savojském období. Odloučením od Basileje v roce 1544 přešly její příjmy na Ženevu. V roce 1716 bylo Avully ze správních důvodů začleněno do farnosti Cartigny. V témže roce byl postaven kostel. V roce 1838 se obec opět oddělila a stala se samostatnou farností. Hospodářský život Avully dlouho charakterizovalo zemědělství a vinařství. Od římských dob až do 18. století zde byl přístav ve ohybu řeky severně od osady Épeisses. Most přes Rhônu byl postaven v roce 1291. Po jeho zničení (1321) spojoval oba břehy přívoz, dokud nebyl v roce 1857 postaven most do La Plaine. Spojení s Cartigny bylo vylepšeno v roce 1873 výstavbou mostu Nant des Crues a silnice vedoucí podél kopců. Značný nárůst počtu obyvatel obce v letech 1970–1990 je způsoben úplným zastavěním Gennecy a přeměnou zemědělské zástavby na městskou.[2]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Protestantský kostel
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1850 1900 1950 1960 1970 1990 2000 2010 2012 2014 2015 2017
Počet obyvatel 305 368 307 469 1041 1782 1736 1740 1771 1775 1771 1769

Většina obyvatel (k roku 2000) hovoří francouzsky (1543, tj. 88,9 %), druhou nejčastější řečí je angličtina (49, tj. 2,8 %) a třetí němčina (44, tj. 2,5 %).

Avully je napojeno na síť veřejné dopravy pouze autobusovými linkami. Železnice územím obce neprochází, nejbližší železniční stanice se nachází v La Plaine na trati Ženeva–Lyon.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Avully na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. a b c d SANTSCHI, Catherine. Avully [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2009-09-03 [cit. 2024-02-25]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]