Přeskočit na obsah

Autobusová nádraží a stanoviště v Česku

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Autobusové nádraží v Třebíči

Autobusové nádraží (v českých jízdních řádech obvykle označované zkratkou aut. nádr.) je účelová komunikace s větším počtem autobusových nástupišť a odbavovací budovou. Podle zákona č. 13/1997 Sb. (§ 14 odst. 2 písm. d) ) autobusové nádraží nikdy není součástí silnice ani místní komunikace.

Autobusové stanoviště (zkr. aut. st.) či autobusový terminál je zpravidla účelová komunikace s větším počtem autobusových nástupišť bez odbavovací haly. Obecně mají menší vybavení pro cestující i pracovníky dopravců než autobusové nádraží, často však umožňují přestup z příměstské autobusové dopravy na městskou, mnohdy také přiléhají k železniční stanici (vč. stanice metra). Za autobusová stanoviště či terminály bývají někdy považovány i nácestné zastávky na silnicích či místních komunikacích s větším počtem nástupišť v obou směrech.

Technické požadavky

[editovat | editovat zdroj]

Technické požadavky na česká a slovenská autobusová nádraží upravovala oborová normu ON 73 6075 z 31. října 1977, kterou od od 1. listopadu 1991 nahradila ČSN 73 6075 Navrhovanie autobusových staníc (Navrhování autobusových nádraží) a poté od září 2009 ČSN 73 6425-2 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, přestupní uzly a stanoviště - Část 2: Přestupní uzly a stanoviště.

Jsou normalizovány všeobecné požadavky, požadavky na dopravní plochy, výpravní budovy, na vybavení autobusových nádraží městské hromadné dopravy, na servisní a technická zařízení, předstaniční prostory, ukazatele apod. V souvislosti s revizí ČSN 73 6425 Autobusové, tramvajové a trolejbusové zastávky bylo například reflektováno, že stávající autobusová nádraží v menších městech byla většinou rozlohou předimenzovaná, což prodlužuje přístupové, odchozí a přestupní pěší vzdálenosti.

Stavební a dopravní uspořádání

[editovat | editovat zdroj]

Obvodová a ostrovní nástupiště

[editovat | editovat zdroj]

Dopravní plocha autobusového nádraží je obvykle oddělena od průjezdních komunikací a opatřena samostatným vjezdem, který může i nemusí být společný s výjezdem. Poblíž vjezdu obvykle bývá výstupní stání (zastávka), jehož délka bývá větší než u nástupních stání. Nástupní stání bývají umístěna v řadě za sebou jednak na obvodu dopravní plochy, a zpravidla ještě na jednom či několika dlouhých souběžných nástupních ostrůvcích uvnitř plochy. Jednotlivé zastávky (stání) jsou za sebou umístěny buď v těsném řazení (tedy ve vzdálenosti délky autobusu) nebo v polotěsném řazení (v takové vzdálenosti, aby autobus mohl bez couvání vyjet ze zastávky i tehdy, je-li následující zastávka také obsazena). Jednotlivé nástupní ostrůvky mohou být propojeny pomocí přechodů pro chodce, nadchodu nebo podchodu. Zábradlí by měla usměrňovat pohyb osob po dopravní ploše a chránit čekající na nástupních ostrůvcích.

Nástup z úrovně vozovky

[editovat | editovat zdroj]

Některá starší autobusová nádraží nebo autobusová stanoviště (například u hlavního nádraží v Hradci Králové) nemají na jednotlivých stáních zvýšená nástupiště, ale jsou určena pro nástup z úrovně vozovky.

Šikmé stání

[editovat | editovat zdroj]
Autobusové stanoviště v Častolovicích se šikmým stáním

Na některých autobusových nádražích ve stísněných poměrech je dopravní plocha ohraničená pravoúhle zubovitým okrajem chodníku, přičemž autobus dojede k nástupnímu stání šikmo, čelem k levé straně zubu tak, že přední dveře autobusu jsou umístěny nad pravou stranou zubu tvořeného zalomením chodníkové hrany. Při odjezdu tedy musí autobus couvat. Tento typ lze nalézt třeba v Častolovicích nebo Hustopečích (u Brna).

Integrace terminálů a odbavovacích budov

[editovat | editovat zdroj]

Do osmdesátých let dvacátého století bývala česká autobusová nádraží budována zpravidla odděleně od terminálů městské hromadné dopravy i od železničních stanic, třebaže, pokud možno, v jejich blízkosti. Nyní se někde opět prosazuje tendence zřizovat společné odbavovací budovy a terminály co nejvíce integrovat tak, aby pěší přestup byl co nejjednodušší a služby poskytovány co nejefektivněji.

Vybavení

[editovat | editovat zdroj]

V prostoru autobusového nádraží, zpravidla ve výpravní budově, mají být umístěny čekárna, záchody, občerstvovací zařízení, odpočinkové a střídací místnosti pro řidiče, místnosti a vybavení pro dispečery.

Na jednotlivých stáních musí být umístěny označníky zastávek (zastávkové sloupky), jejichž součástí (nebo vybavením) je dopravní značka „Zastávka“. Každé stání musí být vybaveno též zastávkovými jízdními řády příslušných linek. K orientaci cestujících bývají stání označena výraznými rozlišujícími čísly. V dobře vybavených autobusových nádražích bývá na zastávkovém sloupku nebo poblíž něj vyznačen přehled linek a směrů odjíždějících z příslušného stání. Teoreticky podle právních předpisů by mělo být každé stání označeno i názvem zastávky. Dříve podle technických předpisů postačilo označení názvu na velké tabuli poblíž výstupního stání nebo například na odbavovací budově tak, aby bylo viditelné z prostoru celého nádraží.

Autobusové nádraží by mělo být v ideálním případě též vybaveno:

  • grafickým schématem nádraží s vyznačenými čísly jednotlivých stání a se zakresleným vybavením nádraží, přestupními vazbami na jiné druhy dopravy, případně i plánem města nebo okolí nádraží
  • přehledem odjezdů, případně i příjezdů spojů, včetně údajů o čísle odjezdového stanoviště; v lépe vybavených autobusových nádražích bývá umístěna i elektronická informační tabule s aktuálními údaji o nejbližších spojích
  • abecední přehled cílových stanic nebo obcí s údaji o čísle linky a odjezdovém stání,
  • případně přehled významných dopravních směrů s přehledem odjezdů u každého z nich

Přehled autobusových nádraží a některých autobusových stanovišť

[editovat | editovat zdroj]

Zde je uveden přehled autobusových nádraží a stanovišť v Česku. Pokud není daný kraj zpracován v podobě tabulky, jsou tučně uvedeny všechna autobusová nádraží či stanoviště, která spojení „ÚAN“, „CAN“, „autobusové nádraží“, „autobusové stanoviště“ či „terminál“ mají přímo v názvu. To platí i pro zastávky s názvem, který obsahuje spojení, „ÚAN“ (ústřední autobusové nádraží) či „CAN“ (centrální autobusové nádraží). Ostatní autobusová nádraží a stanoviště jsou uvedena běžným typem písma. Přehled neuvádí zastávky, které mají v názvu výše uvedená spojení, ale autobusovými nádražími či stanovišti nejsou.

V nedávné době se uskutečnily nebo se chystají mnohé rekonstrukce nebo výstavby nových autobusových nádraží i sdružených terminálů.[1] V jejich důsledku často dojde k vybudování či odstranění odbavovací haly, čímž často vzniká u zastávek, které mají ve svém názvu spojení „aut. nádr.“ či „aut. st.“, nesoulad mezi názvem zastávky a tím, čím je zastávka ve skutečnosti.

Praha

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Meziměstská autobusová doprava v Praze.
Název Typ Charakter
Praha, Černý Most autobusové stanoviště Je umožněn přestup na metro ze stejnojmenné stanice.
Praha, Dejvická autobusové stanoviště Je umožněn přestup na metro že stejnojmenné stanice.
Praha, Depo Hostivař autobusové stanoviště Je umožněn přestup na metro ze stejnojmenné stanice.
Praha, Letňany autobusové stanoviště Je umožněn přestup na metro ze stejnojmenné stanice.
Praha, Na Knížecí autobusové stanoviště Je umožněn přestup na metro ze stanice Anděl.
Praha, Nádraží Holešovice autobusové stanoviště Stanoviště slouží výhradně k dálkové a mezinárodní dopravě. Je umožněn přestup na metro a další veřejnou dopravu ze stejnojmenné stanice/zastávky a také na vlak ze stanice Praha-Holešovice.
Praha, Nádraží Radotín autobusové stanoviště Je umožněn přestup na vlak že stanice Praha-Radotín.
Praha, Nádraží Veleslavín autobusové stanoviště Je umožněn přestup na metro ze stejnojmenné stanice a také na vlak ze stanice Praha-Veleslavín.
Praha, Nové Butovice autobusové stanoviště Je umožněn přestup na metro ze stejnojmenné stanice.
Praha, Palmovka autobusové stanoviště Je umožněn přestup na metro ze stejnojmenné stanice.
Praha, Roztyly autobusové stanoviště Je umožněn přestup na metro ze stejnojmenné stanice.
Praha, Smíchovské nádraží autobusové stanoviště Je umožněn přestup na metro ze stejnojmenné stanice a také na vlak ze stanice Praha-Smíchov.
Praha, ÚAN Florenc autobusové nádraží Nádraží slouží výhradně k dálkové a mezinárodní dopravě. Je umožněn přestup na metro a další veřejnou dopravu ze stanice/zastávky Praha, Florenc.
Praha, Zličín autobusové stanoviště Je umožněn přestup na metro ze stejnojmenné stanice.
Praha, Želivského autobusové stanoviště Je umožněn přestup na metro ze stejnojmenné stanice.

Středočeský kraj

[editovat | editovat zdroj]

Toto je nekompletní seznam aut. nádraží a stanovišť ve Středočeském kraji.

Název Typ Charakter
Benátky nad Jizerou, autobusové stanoviště autobusové stanoviště
Benešov, terminál autobusové nádraží Je umožněn přestup na vlak ze stanice Benešov u Prahy.
Beroun, autobusové nádraží autobusové stanoviště Je umožněn přestup na vlak ze stanice Beroun.
Čáslav, autobusové stanoviště autobusové nádraží
Kladno, autobusové nádraží autobusové nádraží
Mělník, autobusové nádraží autobusové nádraží
Mladá Boleslav, autobusové stanoviště autobusové stanoviště Je umožněn přestup na vlak ze stanice Mladá Boleslav město.
Příbram, autobusové nádraží autobusové nádraží Je umožněn přestup na vlak ze stanice Příbram.
Rakovník, autobusové stanoviště autobusové nádraží Je umožněn přestup na vlak ze stanice Rakovník.
Sázava, autobusové stanoviště autobusové nádraží Je umožněn přestup na vlak ze stanice Sázava.
Sedlčany, autobusové stanoviště autobusové nádraží
Slaný, autobusové nádraží autobusové nádraží
Týnec nad Sázavou, železniční stanice autobusové stanoviště Je umožněn přestup na vlak ze stanice Týnec nad Sázavou.
Unhošť, náměstí autobusové stanoviště
Vlašim, železniční stanice autobusové stanoviště Je umožněn přestup na vlak ze stanice Vlašim.
Votice, autobusové stanoviště autobusové nádraží

Jihočeský kraj

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 bylo celkově v kraji 35 autobusových nádraží,[zdroj⁠?!] z nichž ve vlastnictví dopravců bylo 17, a 3105 autobusových zastávek (i s nádražími).[zdroj?]

Plzeňský kraj

[editovat | editovat zdroj]
  • Okres Plzeň-město:
    • Plzeň, CAN (centrální autobusové nádraží),[3] je vzdálené asi 2 km od železničního hlavního nádraží, jedno z nejlépe vybavených (a také největších, 39 odjezdových stání) autobusových nádraží v Česku.[1] V květnu 2006 zveřejnilo město záměr vybudovat druhé autobusové nádraží v blízkosti vlakového,[4] to bylo otevřeno v prosinci 2018 (Terminál Hlavní nádraží - 10 stanovišť). Vlastní firma Z-GROUP (majitel ČSAD autobusy Plzeň, bývalého dominantního dopravce na území kraje).
    • V Plzni bývalo ještě tzv. malé autobusové nádraží u bývalé papírny (poslední název Habrová), a autobusové nádraží naproti III. bráně závodu Škoda (původní název Hornická) na dnešní Domažlické třídě (pozůstatky dobře patrné dodnes).
  • Okres Plzeň-sever:
    • Horní Bříza,aut.st. (dnes zplundrované, jedno stanoviště, velká kapacita kvůli keramickým závodům nedaleko) - reálně dnes bez využití.
  • Okres Plzeň-jih:
  • Okres Domažlice:
    • Domažlice, Poděbradova (12 stání uvnitř autobusové stanice, další na hlavní komunikaci), chybí zázemí pro řidiče a cestující (oboje zrušeno). Ve městě se nachází ještě původní staré autobusové nádraží u železniční stanice (nazvané Domažlice,Vlakové nádraží).
    • Kdyně,aut.st. - 10 stání, dnes předimenzované (pozůstatek intenzivní dojížďky do blízké průmyslové zóny).
    • Holýšov,aut.st. - zrušeno patrně v roce 2020. Původní výstavba byla kvůli dojížďce do SVA Holýšov (nyní chátrající areál). Linky byly přesměrovány do blízké zastávky Holýšov,u Obuvi.
  • Okres Klatovy:
  • Okres Rokycany:
  • Okres Tachov:
    • Tachov aut.nádr.
    • Stříbro aut.st.
    • Planá aut.st.
    • Konstantinovy Lázně aut.st.
    • Bezdružice,aut.st. (dnes zrušeno, název zastávky nicméně zůstal)
    • Bor,aut.st.
    • Chodová Planá,aut.st. (reálně pouze dvě zastávky proti sobě na hlavní silnici)

V Kraji se dále nachází několik autobusových stanic, která to nemají přímo v názvu. Jde o: Blovice,žel.st. (5 stanovišť); Kralovice (bez přídomku, 6 odjezdových stání); Horažďovice,žel.st. (jen 4, původně 6 stání); Nepomuk,žel.st. (5 stanovišť, nově vybudováno, původně jen jedno); Nýrsko,Komenského (nyní jen dvě stanoviště, výstavba v minulosti kvůli blízkosti firmy OKULA); Poběžovice,žel.st. (5 stanovišť, využívané pouze tři, naddimenzované); Přeštice,žel.st. (9 stanovišť) a Sušice,žel.st. (10 stanovišť).

Karlovarský kraj

[editovat | editovat zdroj]
  • Okres Karlovy Vary:
    • V Karlových Varech má hlavní autobusové stanoviště Karlovy Vary, terminál společnou odbavovací budovu s železniční stanicí Karlovy Vary dolní nádraží. Dalšímu rozvoji a modernizaci brání nedořešené majetkové vztahy.[5] V roce 2012 se plánuje projekt nového terminálu.[6]
    • Toužim,aut.st. (velké autobusové stanoviště díky blízkosti nedaleké průmyslové zóny; tamtéž i bývalé garáže ČSAD).
  • Okres Cheb:
    • Cheb, v roce 2012 probíhá rekonstrukce autobusového nádraží na prostranství před železničním nádražím. V novém terminálu mají být odjezdová stání soustředěna na obvod šestiúhelníkového ostrůvku, který bude zastřešenou cestou propojen s vlakovým nádražím. V centrální budově na ostrůvku bude infocentrum, úschovna kol, občerstvení a provozní zázemí pro řidiče a dispečery. Rekonstrukce má stát 117 milionů Kč, z toho 108 miliony přispívá kraj z dotace, kterou získal dotaci z Regionálního operačního programu, a 9 miliony město.[6]
    • Mariánské Lázně: od března 2011 do června 2012 byl budován nový, moderní dopravní terminál, přičemž bylo revitalizováno Nádražní náměstí. Součástí je šest stanovišť pro příměstské autobusy, centrální stání pro městskou hromadnou dopravu a parkoviště s 61 místy pro automobily, prostor má mít podobu kolonády. Celkové náklady projektu, hrazeného krajem, činí 75 milionů Kč, projekt měl přislíbenou 85% dotaci z Regionálního operačního programu (ROP) Severozápad.[7] Město hradí vedlejší náklady, například veřejné osvětlení nebo zeleň.[8]
  • Okres Sokolov:
    • Sokolov 1. září 2011 byl uveden do provozu nový dopravní terminál sdružený s železničním nádražím.[5])
    • Chodov

Ústecký kraj

[editovat | editovat zdroj]
  • Okres Ústí nad Labem:
    • Ústí nad Labem,[9] Po válce několik let fungovalo autobusové nádraží na vybombardovaném Lidickém náměstí, poté bylo několik desetiletí u kostela Nanebevzetí Panny Marie. V 80. letech 20. století bylo postaveno nové autobusové nádraží u křižovatky Revoluční a Masarykovy ulice, autorem byl architekt Jan Štípek.[9] Využití autobusového nádraží začalo klesat zejména po krizi autobusové dopravy v Ústeckém kraji v létě 2006, po níž vlastník autobusového nádraží, Dopravní podnik Ústeckého kraje, přišel o zakázku kraje na provozování dopravy. Ještě v roce 2007 se plánovala rekonstrukce.[1][5] S účinností ke konci října 2011 majitel, společnost BUS.COM, vypověděla smlouvy všem dopravcům, nádraží začala bourat a pozemky chce využít jiným způsobem. Podle územního plánu města je pozemek určen pro veřejnou dopravu.[10] Koncem září 2011 byla z důvodu havarijního stavu odstraněna zastřešení nástupišť.[9] Četnost linek a spojů využívajících nádraží rok od roku klesala, autobusové nádraží bylo dlouhodobě ztrátové.[9] Vlastník v tiskovém prohlášení připomněl, že nikdy nebyl v žádném smluvním vztahu v žádném smluvním vztahu s městem či krajem a město ani kraj neprojevily zájem o provoz a další rozvoj autobusového nádraží.[9] Autobusy od té doby využívají, podle návrhu pracovníků krajského úřadu, tři zastávky MHD "Divadlo" v sousedství zrušeného autobusového nádraží. Podle krajského úřadu to postačuje, protože veřejná autobusová doprava není tak intenzivní jako v minulosti. Budoucí využití pozemku a případné vybudování nového terminálu závisí na vývoji územního plánu města.[9][11]
  • Okres Děčín:
  • Okres Chomutov:
  • Okres Litoměřice:
  • Okres Louny:
    • Louny
    • Podbořany (v roce 2014 a v provozu od 1.1.2015 postaveno nové autobusové nádraží na místě části garáží firmy AD Podbořany - v jízdním řádu označeno jako aut.nádr.Dělnická. Zajíždí do něj však pouze autobusy společnosti BusLine. Ostatní využívají staré autobusové nádraží cca 50 metrů vedle. Kvůli snížení počtu linek bylo z části autobusového nádraží uděláno parkoviště. Kapacita autobusového nádraží je značně naddimenzovaná.
    • Žatec
  • Okres Most:
    • Most (po krizi v autobusové dopravě v Ústeckém kraji v roce 2006 zůstalo autobusové nádraží prakticky nevyužito. Linkové i městské autobusy obsluhují zastávku přímo u vlakového nádraží asi 50 metrů vedle.
  • Okres Teplice:

Liberecký kraj

[editovat | editovat zdroj]

Královéhradecký kraj

[editovat | editovat zdroj]

Pardubický kraj

[editovat | editovat zdroj]

Vysočina

[editovat | editovat zdroj]

Moravskoslezský kraj

[editovat | editovat zdroj]

Olomoucký kraj

[editovat | editovat zdroj]

Jihomoravský kraj

[editovat | editovat zdroj]

Zlínský kraj

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu. Přidejte prosím doplňující informace a upravte je do podoby standardních citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.
  1. ↑ a b c d e f g Města trápí zastaralá autobusová nádraží (ČTK, České noviny, 28. 1. 2007
  2. ↑ Provizorním autobusovým nádražím projde denně sedmnáct tisíc lidí. (BUSportál, 18. 9. 2006)
  3. ↑ provoz Centrálního autobusového nádraží Plzeň, ČSAD autobusy Plzeň a. s.
  4. ↑ Plzeň chce autobusové nádraží vedle vlakového (Plzeňský deník, 31. 5. 2006)
  5. ↑ a b c d e f g Autobusová nádraží, logistika.ihned.cz, 21. 5. 2007, autor (mr)
  6. ↑ a b V Chebu vznikne nový dopravní terminál za 117 milionů, Aktuálně.cz, 21. 12. 2011, ČTK
  7. ↑ Začíná realizace projektu Dopravní terminál Mariánské Lázně, ecconsulting
  8. ↑ Nádraží v Mariánských Lázních rozšíří autobusový terminál, ČT24, 1. 11. 2011
  9. ↑ a b c d e f Ústí ztratí autobusové nádraží, místo něj budou pouze tři zastávky, iDnes.cz, 14. 10. 2011, oks (Ondřej Kůs)
  10. ↑ Ústí bude bez autobusového nádraží, Česká televize, ČT24, 11. 10. 2011, reportáž Jana Stuchlíka
  11. ↑ Autobusové nádraží v Ústí nad Labem je v likvidaci! Archivováno 15. 10. 2012 na Wayback Machine., Internetový zpravodaj Komunikace a doprava, 13. 10. 2011
  12. ↑ Autobusové nádraží Liberec Archivováno 20. 2. 2009 na Wayback Machine. (ANL, s. r. o.)
  13. ↑ Liberecké autobusové nádraží se snad dočká důstojné budovy (iGenus, 29. 1. 2007)
  14. ↑ a b c d e Autobusová nádraží a stanoviště ČSAD BUS Chrudim a. s. Archivováno 13. 3. 2007 na Wayback Machine. (plánky z měst Hradec Králové-Koruna, Hradec Králové-nádr., Pardubice, Holice, Chrudim, Havlíčkův Brod, Ledeč nad Sázavou)
  15. ↑ Přelouč bude mít nové autobusové nádraží (www.rozhlas.cz, 15. 12. 2006)
  16. ↑ Radek Laudin: V Třebíči rychle předali nádraží. Panují obavy, že budou zmatky, iDnes.cz, 2. 9. 2017
  17. ↑ Oficiální stránky Frýdku-Místku: Nové autobusové nádraží. www.frydek-mistek.cz [online]. [cit. 2008-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-17. 
  18. ↑ Nové autobusové nádraží začali v těchto dnech budovat stavbaři v šedesátitisícovém Frýdku-Místku. (idnes.cz, převzal BUSportál, 19. 10. 2006)
  19. ↑ V Karviné bude do konce srpna nové autobusové nádraží[nedostupný zdroj] (10. 4. 2006, ČTK, Morava24.cz)
  20. ↑ Přerov se ještě letos pustí do opravy autobusového nádraží (23. 1. 2007, BUSportál, převzato z Deníku veřejné správy)
  21. ↑ Autobusy až k hlavnímu nádraží? Hezká myšlenka s mnoha komplikacemi

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]


Autobusová doprava v Česku
Podle typu
Podle krajů
Dopravci a seskupení
Technika, provoz aj.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Autobusová_nádraží_a_stanoviště_v_Česku&oldid=24743258“