Přeskočit na obsah

Autistické maskování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Autistické maskování, jinak označované i jako neurodivergentní maskování či kamuflování („camouflaging“), je u autistů vědomé nebo podvědomé potlačování autistického chování a kompenzování obtíží v sociálních interakcích s cílem být vnímán jako neurotypický jedinec.[1][2] Maskování je naučená copingová strategie,[3][4] která sice může být z pohledu autistů úspěšná, také ale může vést k nepříznivým důsledkům v oblasti duševního zdraví.[1][5]

Terminologie

[editovat | editovat zdroj]

Pro koncept „maskování“ zatím neexistuje žádná všeobecně dohodnutá terminologie. [1][5]:s.16–17[6] Zatímco někteří autoři používají termíny maskování a kamuflování synonymně,[1][2][5]:s.16–17 jiní důsledně rozlišují mezi maskováním (potlačování chování) a kompenzací (kompenzace obtížné socializace) jakožto dvěma hlavními formami kamuflování. Kamuflování je zde tudíž chápano jako základní nadkategorie, maskování pak pouze jako jeden z typů kamuflování.[1][3][7] Nicméně mezi autisty samotnými je nejčastěji používaným zastřešujícím termínem právě maskování.[5]:s.16[8]

Odmaskování

[editovat | editovat zdroj]

Proces vědomého vzdání se "masky" se označuje jako odmaskování (unmasking) a mnozí autisté jej považují za žádoucí cíl.[2][9][10] Mezi motivace pro takovéto odmaskování patří touha již nadále neskrývat svou pravou identitu a vyhnout se nepříznivým důsledkům v oblasti duševního zdraví, které maskování často způsobuje.[2][8][9]

Formy maskování

[editovat | editovat zdroj]

Mezi typické příklady autistického maskování patří zejména potlačení sebestimulace (tzv. stimmingu) a potlačení reakcí na smyslové přetížení.[3] Aby autisté kompenzovali obtíže v sociálních interakcích s neurotypickými vrstevníky, mohou i navzdory značnému nepohodlí udržovat oční kontakt nebo zrcadlit řeč těla i tón ostatních.[1][2][3][11]

Autističtí jedinci, jenž mívají potíže s konverzacemi, mohou také používat složitější strategie, jako je skriptování osnovy konverzace (příprava různých "scénářů"), popřípadě vytváření vědomých „pravidel“ pro konverzaci a pečlivé sledování, zda jsou jedincem dodržována.[3] Mnoho autistů se také učí konverzačním pravidlům a sociálnímu chování zapomocí sledování televizních pořadů i jiných médií, například studováním a napodobováním chování postav seriálů.[11] Mezi maskování také může patřit zdržení se mluvit o svých specifických zájmech (jeden z možných projevů autismu).[2][3]

V rámci jedné studie uváděli autisté jako rozličné důvody pro maskování:

  • společenské přijetí
  • potřeba získat práci
  • vyhnutí se ostrakizaci
  • vyhnutí se verbálnímu či fyzickému zneužívání[12]

Důsledky maskování

[editovat | editovat zdroj]

Autistické maskování vyžaduje mimořádné úsilí[3][13] a bývá tak hlavní příčinou autistického syndromu vyhoření.[14][15] Je spojeno s nepříznivými důsledky v rámci duševního zdraví[16][17] jako je stres[18] úzkost, deprese a další psychické poruchy,[18] ztráta identity[18] a sebevražda.[19][20][21] Některé studie nicméně zjistily, že kompenzační strategie (tedy nikoli maskování) jsou považovány za přispívající k úspěšnému a uspokojivému životu.[1][7][13] Vzhledem k tomu, že mnoho studií o maskování se zaměřuje pouze na autistické dospělé bez kognitivních poruch, je sporné, zda jejich závěry zobecňují rozličné jedince napříč celým autistickým spektrem.[1]

Maskování může u autistického jedince zastřít potřebu podpory.[12] Diagnostická kritéria pro ASD v nejaktuálnějším diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch DSM-5 zveřejněném v roce 2013 výslovně uvádějí, že zatímco symptomy „musí být přítomny v raném vývojovém období“, tyto „mohou být maskovány naučenými strategiemi v pozdějším životě“. To umožňuje diagnostikovat autistické jedince i v těch případech, kdy jsou autistické chování a obtíže úspěšně maskovány.[22]:s.60–62 Doplnění této specifické formulace bylo navrženo zástupci americké neziskové organizace Autistic Self Advocacy Network. Obdobně i v nejaktuálnější verzi Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-11 s platností od roku 2022) je v diagnostických kritériích pro ASD obsaženo takovéto ustanovení. [16]

Existuje také hypotéza, že maskování může hrát zásadní roli ve vysvětlení, proč bývají autistické ženy i nebinární osoby[2] výrazně méně často rozpoznávány a diagnostikovány jako autisté ve srovnání s muži.[2][3][11] Tuto hypotézu předložila již v roce 1981 britská psychiatrička Lorna Wing, která mimo jiné výrazně přispěla k porozumění autismu a popularizaci Aspergerova syndromu.[5]:s.20[23]:s.134 Hypotéza je uznávána v revidované verzi DSM-5-TR zveřejněné v roce 2022.[22]:s.65

Výzkum

[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli se původně o maskování psalo a diskutovalo výhradně mezi autisty, předmětem akademického výzkumu se téma stalo až v průběhu desátých let.[5]:s.18 První dotazník pro měření autistické kamufláže v dospělosti nazvaný Camouflaging Autistic Traits Questionnaire (CAT-Q) byl zveřejněn v roce 2018.[24][25] V rámci 25 položek měří, do jaké míry jedinec využívá:

  • strategie k aktivní kompenzaci obtíží v sociálních situacích (kompenzace, 9 položek)
  • strategie pro skrytí autistických vlastností nebo vyobrazení neautistické persony (maskování, 8 položek)
  • strategie, jak zapadnout mezi ostatní lidi v sociálních situacích (asimilace, 8 položek)[24]

Ve světle rostoucího povědomí o nepříznivých důsledcích maskování pro duševní zdraví, a také s vhledem do problému dvojité empatie, jsou dnes za kontroverzní považovány ty druhy terapie a intervencí, které mají implicitní nebo explicitní cíl vštěpovat autistickým osobám neurotypické chování a potlačovat jejich autistické rysy.[26][27] Někteří dospělí autisté, kteří byli jako děti podrobeni aplikovaným behaviorálním analýzám, popisují, že byli nuceni chovat se jako jejich neurotypičtí vrstevníci v rozporu s jejich skutečnou identitou, což mělo škodlivé účinky na jejich duševní i celkový wellbeing (tj. na celkovou pohodu).[28][29]

Existuje také několik výzkumných studií, které se zaměřily na zkušenosti s maskováním ve srovnání různých skupin lidí. V roce 2021 provedli vědci online průzkum, který porovnával zkušenosti s maskováním u autistů, neurodivergentních lidí bez autismu a neurotypických lidí.[30] Zjistili, že maskování jakožto chování je společné napříč všemi typy lidí, nicméně některé aspekty maskování jsou specifičtější pro lidi s autismem, jako je například potlačení smyslových vjemů a potlačení sebestimulace (stimmingu). Vědci také svůj výzkum přenesli do kontextu pracoviště a zkoumali zkušenosti s maskováním na pracovišti u stejných tří skupin dospělých ve Spojeném království. Z průzkumu identifikovali osm nových témat a zaznamenali velké překrývání mezi třemi skupinami, například co se týče v uvažování o výhodách a nevýhodách a jejich vnímání: neurodivergentní i neurotypičtí lidé využili maskovací strategie k dosažení sociálních cílů, což naznačuje, že maskování jako takové je spíše běžnou nežli exkluzivní zkušeností.[31]

Některé kvalitativní výzkumy se více zaměřily na zkušenost maskování speciálně u autistů. Studie z roku 2022 vedla polostrukturované rozhovory s dvaceti autistickými teenagery a sledovala, jakým způsobem je maskování asociováno s duševním zdravím (leč nikoliv nutně v lineárním vztahu) a jak je obojí ovlivněno sociálními a environmentálními faktory. Zdůraznili potřebu přistupovat k maskování, autenticitě a duševnímu zdraví prostřednictvím kontextu identity osob a také prostředí, což navíc poskytuje určité důsledky pro diagnostické služby a intervence.[32]

Vědecký komentář z roku 2021 nastínil následující klasifikaci maskování/kamuflování pro účely budoucího výzkumu:

  1. autisté, kteří chtějí kamuflovat a úspěšně se jim to daří
  2. autisté, kteří chtějí kamuflovat, ale zcela se jim to nedaří (potenciálně kvůli kognitivním obtížím)
  3. autisté, kteří nechtějí kamuflovat
  4. autisté, kteří jsou nevšímaví vůči představě kamuflování[33]

Podle další studie se dosavadní výzkum zaměřoval převážně na onu první skupinu autistů, kteří dobrovolně a zároveň úspěšně kamuflují. Proto se podívala i na nedostatečně prostudované skupiny osob na autistickém spektru, které mohou mít vlastní specifické projevy maskování/kamuflování, jako jsou děti a dospělí s jazykovým postižením. V argumentaci také autoři zkoumají analogii mezi kamuflováním a tzv. passingem (sociologický termín popisující schopnost být považován za člena jiné skupiny obyvatelstva, například jiné etnicity, pohlaví nebo společenské třídy).[34]

Ohledně maskování výzkumníci zkoumali také „autenticitu“, kterou osoby s autismem pociťují při socializaci, a vypozorovali, jak podpůrné prostředí (například přítomnost lidí, kteří je přijímají a rozumí jim) může vést k jejich sebeuvědomění a přinést pozitivnější socializační zážitky než kamuflování.[35] To však nutně neznamená, že by autistické „maskování“ bylo ekvivalentem neautenticity. Výzkumníci navrhli, že bychom se neměli zaměřovat na podporování maskovacího chování, ale spíše na podporu autistické autenticity, která přináší pozitivnější sebeobraz a lepší duševní zdraví. [32]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Autistic masking na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h PETROLINI, Valentina; RODRÍGUEZ-ARMENDARIZ, Ekaine; VICENTE, Agustín. Autistic camouflaging across the spectrum. New Ideas in Psychology. 2023, s. 100992. Dostupné online. DOI 10.1016/j.newideapsych.2022.100992. S2CID 253316582. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e f g h PEARSON, Amy; ROSE, Kieran. A Conceptual Analysis of Autistic Masking: Understanding the Narrative of Stigma and the Illusion of Choice. Autism in Adulthood. 2021, s. 52–60. DOI 10.1089/aut.2020.0043. PMID 36601266. 
  3. ↑ a b c d e f g h HULL, Laura; PETRIDES, K. V.; ALLISON, Carrie; SMITH, Paula; BARON-COHEN, Simon; LAI, Meng-Chuan; MANDY, William. "Putting on My Best Normal": Social Camouflaging in Adults with Autism Spectrum Conditions. Journal of Autism and Developmental Disorders. 2017, s. 2519–2534. Dostupné online. DOI 10.1007/s10803-017-3166-5. PMID 28527095. (anglicky) 
  4. ↑ LAWSON, Wenn B. Adaptive Morphing and Coping with Social Threat in Autism: An Autistic Perspective. Journal of Intellectual Disability - Diagnosis and Treatment. 2020, s. 519–526. Dostupné online. ISSN 2292-2598. DOI 10.6000/2292-2598.2020.08.03.29. S2CID 224896658. (anglicky) 
  5. ↑ a b c d e f SEDGEWICK, Felicity; HULL, Laura; ELLIS, Helen. Autism and Masking: How and Why People Do It, and the Impact It Can Have. London: Jessica Kingsley Publishers, 2021. Dostupné online. ISBN 978-1-78775-580-2. OCLC 1287133295 
  6. ↑ COOK, Julia; HULL, Laura; CRANE, Laura; MANDY, William. Camouflaging in autism: A systematic review. Clinical Psychology Review. 2021, s. 102080. Dostupné online. ISSN 0272-7358. DOI 10.1016/j.cpr.2021.102080. PMID 34563942. S2CID 237942158. (anglicky) 
  7. ↑ a b LIVINGSTON, Lucy Anne; SHAH, Punit; HAPPÉ, Francesca. Compensatory strategies below the behavioural surface in autism: a qualitative study. The Lancet Psychiatry. 2019, s. 766–777. Dostupné online. ISSN 2215-0366. DOI 10.1016/s2215-0366(19)30224-x. PMID 31350208. 
  8. ↑ a b CASSIDY, Elizabeth. Autistic Adults Start Campaign to Put an End to This 'Harmful' Behavior [online]. 2018-08-16 [cit. 2023-05-08]. Dostupné online. (anglicky)  Cited as an example in PETROLINI, Valentina; RODRÍGUEZ-ARMENDARIZ, Ekaine; VICENTE, Agustín. Autistic camouflaging across the spectrum. New Ideas in Psychology. 2023, s. 100992. Dostupné online. DOI 10.1016/j.newideapsych.2022.100992. S2CID 253316582. (anglicky) 
  9. ↑ a b PRICE, Devon. Unmasking Autism: The Power of Embracing Our Hidden Neurodiversity. London: Monoray, 2022. Dostupné online. ISBN 978-1-80096-054-1. OCLC 1321047301 
  10. ↑ MANDY, Will. Social camouflaging in autism: Is it time to lose the mask?. Autism. 2019, s. 1879–1881. DOI 10.1177/1362361319878559. PMID 31552745. S2CID 202762080. (anglicky) 
  11. ↑ a b c HULL, Laura; PETRIDES, K. V.; MANDY, William. The Female Autism Phenotype and Camouflaging: a Narrative Review. Review Journal of Autism and Developmental Disorders. 2020, s. 306–317. DOI 10.1007/s40489-020-00197-9. S2CID 256402443. (anglicky) 
  12. ↑ a b HAELLE, Tara. The Consequences of Compensation in Autism [online]. Haymarket Media Group, 2018-04-18 [cit. 2023-05-08]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b MILLER, Danielle; REES, Jon; PEARSON, Amy. "Masking Is Life": Experiences of Masking in Autistic and Nonautistic Adults. Autism in Adulthood. 2021-12-01, s. 330–338. ISSN 2573-9581. DOI 10.1089/aut.2020.0083. PMID 36601640. (anglicky) 
  14. ↑ DEWEERDT, Sarah. Autistic burnout, explained. Spectrum. Simons Foundation, 2020-03-30. Dostupné online [cit. 2023-05-09]. DOI 10.53053/bpzp2355. S2CID 251634477. (anglicky) 
  15. ↑ ARNOLD, Samuel RC; HIGGINS, Julianne M; WEISE, Janelle; DESAI, Aishani; PELLICANO, Elizabeth; TROLLOR, Julian N. Confirming the nature of autistic burnout. Autism. 2023, s. 1906–1918. Dostupné online. DOI 10.1177/13623613221147410. PMID 36637293. S2CID 255773489. (anglicky) 
  16. ↑ a b 6A02 Autism spectrum disorder. [online]. World Health Organization, 2023 [cit. 2023-05-05]. Dostupné online. 
  17. ↑ RUSSO, Francine. The Costs of Camouflaging Autism [online]. Simons Foundation, 21 February 2018 [cit. 2023-05-08]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b c RADULSKI, Elizabeth M. Conceptualising Autistic Masking, Camouflaging, and Neurotypical Privilege: Towards a Minority Group Model of Neurodiversity. Human Development. 2022, s. 113–127. Dostupné online. DOI 10.1159/000524122. S2CID 248864273. 
  19. ↑ CASSIDY, Sarah; BRADLEY, Louise; SHAW, Rebecca; BARON-COHEN, Simon. Risk markers for suicidality in autistic adults. Molecular Autism. 2018, s. 42. ISSN 2040-2392. DOI 10.1186/s13229-018-0226-4. PMID 30083306. 
  20. ↑ CASSIDY, S. A.; GOULD, K.; TOWNSEND, E.; PELTON, M.; ROBERTSON, A. E.; RODGERS, J. Is Camouflaging Autistic Traits Associated with Suicidal Thoughts and Behaviours? Expanding the Interpersonal Psychological Theory of Suicide in an Undergraduate Student Sample. Journal of Autism and Developmental Disorders. 2020, s. 3638–3648. Dostupné online. ISSN 1573-3432. DOI 10.1007/s10803-019-04323-3. PMID 31820344. (anglicky) 
  21. ↑ CAGE, Eilidh. Experiences of Autism Acceptance and Mental Health in Autistic Adults. Journal of Autism and Developmental Disorders. 2017, s. 473–484. DOI 10.1007/s10803-017-3342-7. PMID 29071566. 
  22. ↑ a b AMERICAN PSYCHIATRIC ASSOCIATION. Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, Fifth Edition, Text Revision. Washington, DC: American Psychiatric Association, 2022. ISBN 978-0-89042-575-6. DOI 10.1176/appi.books.9780890425787. S2CID 249488050. 
  23. ↑ WING, Lorna. Sex ratios in early childhood autism and related conditions. Psychiatry Research. 1981, s. 129–137. Dostupné online. DOI 10.1016/0165-1781(81)90043-3. PMID 6945608. S2CID 41912698. (anglicky) 
  24. ↑ a b HULL, Laura; MANDY, William; LAI, Meng-Chuan; BARON-COHEN, Simon; ALLISON, Carrie; SMITH, Paula; PETRIDES, K. V. Development and Validation of the Camouflaging Autistic Traits Questionnaire (CAT-Q). Journal of Autism and Developmental Disorders. 2019, s. 819–833. DOI 10.1007/s10803-018-3792-6. PMID 30361940. (anglicky) 
  25. ↑ WILLIAMS, Zachary J. Commentary: The construct validity of 'camouflaging' in autism: psychometric considerations and recommendations for future research ‐ reflection on Lai et al. (2020). Journal of Child Psychology and Psychiatry. 2022, s. 118–121. DOI 10.1111/jcpp.13468. PMID 34145574. (anglicky) 
  26. ↑ SCHUCK, Rachel K.; TAGAVI, Daina M.; BAIDEN, Kaitlynn M. P.; DWYER, Patrick; WILLIAMS, Zachary J.; OSUNA, Anthony; FERGUSON, Emily F. Neurodiversity and Autism Intervention: Reconciling Perspectives Through a Naturalistic Developmental Behavioral Intervention Framework. Journal of Autism and Developmental Disorders. 2022, s. 4625–4645. Dostupné online. DOI 10.1007/s10803-021-05316-x. PMID 34643863. (anglicky) 
  27. ↑ DAWSON, Geraldine; FRANZ, Lauren; BRANDSEN, S. At a Crossroads—Reconsidering the Goals of Autism Early Behavioral Intervention From a Neurodiversity Perspective. JAMA Pediatrics. 2022, s. 839–840. Dostupné online. DOI 10.1001/jamapediatrics.2022.2299. PMID 35816341. 
  28. ↑ MCGILL, Owen; ROBINSON, Anna. Strathprints (University of Strathclyde). "Recalling hidden harms": autistic experiences of childhood applied behavioural analysis (ABA). Advances in Autism. 2020, s. 269–282. Dostupné online. DOI 10.1108/AIA-04-2020-0025. S2CID 225282499. 
  29. ↑ ANDERSON, Laura K. Autistic experiences of applied behavior analysis. Autism. 2023, s. 737–750. Dostupné online. ISSN 1362-3613. DOI 10.1177/13623613221118216. PMID 35999706. S2CID 251766661. 
  30. ↑ MILLER, Danielle; REES, Jon; PEARSON, Amy. "Masking Is Life": Experiences of Masking in Autistic and Nonautistic Adults. Autism in Adulthood. 2021-12-01, s. 330–338. ISSN 2573-9581. DOI 10.1089/aut.2020.0083. PMID 36601640. (anglicky) 
  31. ↑ PRYKE-HOBBES, Amber; DAVIES, Jade; HEASMAN, Brett; LIVESEY, Adam; WALKER, Amy; PELLICANO, Elizabeth; REMINGTON, Anna. The workplace masking experiences of autistic, non-autistic neurodivergent and neurotypical adults in the UK. Redakce Rosenbaum Janet E.. PLOS ONE. 2023-09-06, s. e0290001. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0290001. PMID 37672533. Bibcode 2023PLoSO..1890001P. (anglicky) 
  32. ↑ a b CHAPMAN, Louise; ROSE, Kieran; HULL, Laura; MANDY, William. "I want to fit in… but I don't want to change myself fundamentally": A qualitative exploration of the relationship between masking and mental health for autistic teenagers. Research in Autism Spectrum Disorders. 2022-11-01, s. 102069. Dostupné online. ISSN 1750-9467. DOI 10.1016/j.rasd.2022.102069. S2CID 253495529. 
  33. ↑ LAI, Meng‐Chuan; HULL, Laura; MANDY, William. Commentary: ‘Camouflaging’ in autistic people – reflection on Fombonne (2020). Journal of Child Psychology and Psychiatry. 2021-08, roč. 62, čís. 8. Dostupné online [cit. 2024-01-05]. ISSN 0021-9630. DOI 10.1111/jcpp.13344. (anglicky) 
  34. ↑ www.sciencedirect.com. Dostupné online [cit. free]. 
  35. ↑ COOK, Julia M; CRANE, Laura; MANDY, William. Dropping the mask: It takes two. Autism. 2023-07-05. Dostupné online. ISSN 1362-3613. DOI 10.1177/13623613231183059. PMID 37403917. S2CID 259335250. (anglicky) 

Další četba

[editovat | editovat zdroj]

Price, D. (2024). Autismus bez masky: odhalte tváře neurodiverzity a žijte autenticky. Přeložila Andrea Krajčovičová. Žádná velká věda. V Brně: Jan Melvil Publishing.

Pearson, A., & Rose, K. (2023). Autistic masking: Understanding Identity Management and the Role of Stigma.

Belcher, H. L. (2022). Taking off the mask: Practical Exercises to Help Understand and Minimise the Effects of Autistic Camouflaging.

Sedgewick, F., Hull, L., & Ellis, H. (2021). Autism and masking: How and Why People Do It, and the Impact It Can Have.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Autistické_maskování&oldid=23848845“