Augusts Kirhenšteins
| Augusts Kirhenšteins | |
|---|---|
 | |
| Narození | 18. září 1872 Mazsalaca |
| Úmrtí | 3. listopadu 1963 (ve věku 91 let) Riga |
| Místo pohřbení | Rainisův hřbitov |
| Alma mater | Tartuská univerzita |
| Povolání | biolog, politik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatel | Lotyšská univerzita |
| Ocenění | Leninův řád důstojník Řádu tří hvězd Řád čestné legie medaile Za vítězství nad Německem medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941–1945 … více na Wikidatech |
| Politická strana | Komunistická strana Sovětského svazu |
| Příbuzní | Rūdolfs Kirhenšteins (bratr) |
| Funkce | premiér Lotyšska (1940) deputy of Saeima Deputy Chairman of the Presidium of the Supreme Soviet of the USSR |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Augusts Kirhenšteins (18. září 1872 Mazsalaca – 3. listopadu 1963 Riga) byl lotyšský mikrobiolog a politik baltskoneměckého původu.
Vystudoval Tartuskou univerzitu a pracoval jako veterinář. Zapojil se do revoluce v roce 1905 a po jejím potlačení emigroval do Švýcarska, kde byl asistentem Carla Spenglera v davoském výzkumném ústavu.
V roce 1917 se vrátil do vlasti, bojoval v lotyšské osvobozenecké válce a získal hodnost kapitána. V nezávislém Lotyšsku vyučoval na Latvijas Universitāte, kde v roce 1923 jako první obhájil dizertační práci.[1] Na univerzitě také založil sérologickou laboratoř, která vyvinula vakcínu proti tuberkulóze, používanou i v zahraničí. V roce 1939 se stal profesorem zemědělské vysoké školy v Jelgavě. Byl uznávaným popularizátorem vědy a propagátorem zdravé výživy, zakládal Lotyšskou akademii věd a získal Řád tří hvězd. Angažoval se také v politice na straně levice, byl radním města Rigy a předsedou společnosti pro sblížení Lotyšska a SSSR.
V červnu 1940 obsadila Rudá armáda Lotyšsko a Sověti donutili hlavu státu Kārlise Ulmanise k rezignaci. Kirhenšteins byl pro svoji autoritu v lotyšské společnosti i dobré vztahy k Sovětskému svazu vybrán jako jeho formální nástupce.[2] Během jeho působení v čele vlády proběhly zmanipulované volby, po kterých nový parlament požádal o připojení Lotyšska k SSSR.
Druhou světovou válku prožil v Moskvě, v roce 1941 vstoupil do komunistické strany. Po válce zastával funkci předsedy Nejvyššího sovětu Lotyšské SSR a byl místopředsedou Akademie věd. V roce 1957 mu byl udělen titul hrdina socialistické práce, šestkrát získal Leninův řád.
Je po něm pojmenován mikrobiologický ústav na Stradiņšově univerzitě v Rize. Po obnovení lotyšské nezávislosti bylo navrženo přejmenování ústavu vzhledem ke Kirhenšteinsově podílu na nastolení komunistické diktatury, převládl však ohled na jeho vědecké zásluhy.[3]
Jeho mladší bratr Rūdolfs Kirhenšteins byl rozvědčíkem Rudé armády a stal se obětí Velké čistky.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ 100 nozīmīgas personas Latvijas medicīnas vēsturē Dostupné online
- ↑ Jauns Dostupné online
- ↑ Nacionālā enciklopēdija Dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Augusts Kirhenšteins na Wikimedia Commons
