Augusto Avancini
| Augusto Avancini | |
|---|---|
.jpg) Augusto Avancini | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1907 – 1911 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Italští socialisté (Partito socialista trentino) |
| Narození | 28. února 1868 Strigno  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 6. června 1939 (ve věku 71 let) Cles  Italské království |
| Profese | politik |
| Commons | Augusto Avancini |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Augusto Avancini (28. února 1868 Strigno[1][2] – 6. červen 1939 Cles[1][2]) byl rakouský politik italské národnosti z Tyrolska (respektive z Jižního Tyrolska), na počátku 20. století poslanec Říšské rady.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Pocházel ze středostavovské italské rodiny. Jeho otec byl notářem.[1] Dětství strávil v Levico Terme, později se přestěhoval do Trenta, kde začal studovat. Studia ale musel roku 1883 z finančních důvodů ukončit. Nastoupil jako úředník do obchodu.[2] Augusto se od roku 1894 zapojil do socialistického hnutí mezi etnickými Italy v Tyrolsku.[3] Patřil mezi zakladatele Socialistické strany (Partito socialista trentino).[2]
V roce 1902 a 1904 byl zvolen do obecní rady v Trentu. Spolupracoval s italským sociálním demokratem Cesarem Battistim.[3]
Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Tyrolsko 06.[4] Po volbách roku 1907 byl uváděn coby člen klubu Skupina italských sociálních demokratů.[4] Ve volbách do Říšské rady roku 1911 nekandidoval, aby místo něj do parlamentu mohl zasednout Cesare Battisti.[2]
Za první světové války žil v Bregenzu. Byl zatčen a souzen v Innsbrucku. Byl vykázán do dolnorakouského města Groß-Siegharts, kde setrval do července 1916. Později během války poskytoval zpravodajské vojenské informace italské armádě. Když důkazy o jeho výzvědné činnosti byly objeveny rakousko-uherskou armádou při průniku do Udine, byl odsouzen na deset měsíců.[2] Znovu byl zatčen v lednu 1918. Na svobodu byl propuštěn 3. listopadu 1918.[3]
Po válce se vrátil do Tyrolska, ale stáhl se z politického života. Zasáhl ho rozkol v řadách socialistů v Tyrolsku mezi reformisty a stoupenci revoluční levice.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c LEONARDI, Andrea. Il Trentino nel primo dopoguerra: problemi economici e sociali : atti del Convegno di studio, I cattolici e le altre forze politiche trentine di fronte ai problemi economici e sociali del primo dopoguerra Trento, 23-24 ottobre 1981. [s.l.]: Società di studi trentini di scienze storiche, 1987. 494 s. Dostupné online. S. 182. (italsky)
- ↑ a b c d e f g AVANCINI, Augusto [online]. treccani.it [cit. 2016-01-19]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ a b c Rassegna degli archivi di Stato, Svazek 2. [s.l.]: [s.n.], 2006. Dostupné online. S. 216. (italsky)
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Augusto Avancini na Wikimedia Commons
