Augustin Seifert

Augustin Seifert
Augustin Seifert
	Augustin Seifert (cca 1920)
Narození	14. ledna 1873; Jičín; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	9. listopadu 1955 (ve věku 82 let); Praha; Československo
Místo pohřbení	Hřbitov v Jičíně
Národnost	česká
Povolání	novinář, aktivista a politik
Choť	Nina Seifertová-Šrutová
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Augustin Seifert (14. ledna 1873 Jičín – 9. listopadu 1955 Praha)^[1] byl český právník, novinář, redaktor, spisovatel, regionální historik a politický aktivista, dlouholetý ředitel kanceláře osvětové organizace Národní rada československá.

Život

Mládí

Narodil se v Jičíně ve východních Čechách do české rodiny. Vychodil obecnou školu a jičínské gymnázium, odešel za studiem do Prahy, vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Je zmiňován v souvislosti s rozsáhlým politickým soudním procesem s tzv. Omladinou v únoru roku 1894, namířeným především proti mladým levicově smýšlejícím aktivistům. Působil jako právník v Praze a v Jičíně.

Od roku 1905 vykonával funkci ředitele kanceláře Národní rady československé, plnící roli tiskové kanceláře, zaměřené především na obyvatelstvo českých, moravských a slezských regionů. Rovněž působil jako šéfredaktor periodika Čechoslovák.

Československo

Po vypuknutí první světové války se v Čechách začal podílet na aktivitách exilové skupiny Tomáše Garrigue Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika, sdružené do tajné organizace Maffie, usilující o vznik samostatného československého státu po skončení války. Mj. byl pozván k výpovědi při zatčení a uvěznění Karla Kramáře.

Po vzniku Československa nadále rozšířil činnost kanceláře Národní rady československé, nově orientované také na zvýšení povědomí o existenci nově vzniklého státu. Rovněž byl účastníkem společenského života v rodném Jičíně: byl předsedou krajanského spolku Jičín v Praze, mj. se zasloužil o pojmenování jičínského gymnázia po jedné z výrazných osobností jeho historie, lexikografovi a pedagogovi Františku Lepařovi, roku 1930.^[2]

Úmrtí

Augustin Seifert zemřel 9. listopadu 1955 v Praze. Pohřben byl v rodinném hrobě na hřbitově v Jičíně.

Rodina

Jeho manželkou byla pedagožka, spisovatelka a překladatelka z ruštiny Nina Seifertová-Šrutová.

Dílo (výběr)

Vzpomínejme! (vzpomínky na proces s Omladinou, 1919)
Sebeobrana Čechoslováků a Národní rada československá (1923)
Národní rada československá v Praze (1930)
Z dávného Jičína (1941)
Skladatel Dr. h. c. J.B. Foerster a spisovatel prof. J. Št. Kubín čestnými členy krajanského spolku Jičín v Praze (1944)

Odkazy

Reference

↑ Matrika narozených 1871-1888 v Jičíně. [s.l.]: SOA Zámrsk Dostupné online. S. 48.
↑ Září 2021 – Lepařovo gymnázium Jičín [online]. [cit. 2022-10-30]. Dostupné online.

Literatura

Almanach branné moci a četnictva 1923. Praha, 1923. Dostupné online
HERBEN, Jan. Kniha vzpomínek. V Praze: Družstevní práce, 1936. s. 496. Dostupné online
Národní listy. Praha: Julius Grégr, 6.6.1896, 36(155, odpolední vydání), s. (6). ISSN 1214-1240. Dostupné online
VESELÝ, Josef. Z bojů za svobodu: omladináři v národním odboji a za republiky. Praha: Památník odboje, 1923. s. [128]. Dostupné online

Externí odkazy

Dílo A. Seiferta v Digitální knihovně Kramerius

[matrikaN-1] Matrika narozených 1871-1888 v Jičíně. [s.l.]: SOA Zámrsk Dostupné online. S. 48.

[2] Září 2021 – Lepařovo gymnázium Jičín [online]. [cit. 2022-10-30]. Dostupné online.

[1]

[2]