August Labitzky
| August Labitzky | |
|---|---|
 Portrét skladatele od Ignaze Eignera | |
| Základní informace | |
| Narození | 22. října 1832 Bečov nad Teplou, Čechy  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 29. srpna 1903 (ve věku 70 let) Bad Reichenhall  Německá říše |
| Žánry | klasická hudba |
| Povolání | dirigent, hudební skladatel a houslista |
| Nástroje | housle |
| Rodiče | Josef Labický |
| Příbuzní | Antonie Labitzky (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
August Labitzky (22. října 1832 Bečov nad Teplou[1] – 29. srpna 1903 Bad Reichenhall[2]) byl český houslista, dirigent a hudební skladatel.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Byl synem proslulého houslisty a dirigenta Josefa Labického, zakladatele Karlovarského lázeňského orchestru. Ve třinácti letech jej otec vyslal na studia na Pražskou konzervatoř, kde již dva roky studoval jeho starší bratr Vilém. V roce 1849 se oba stali členy otcova orchestru v Karlových Varech. Se svým otcem se účastnili koncertních turné do zahraničí.
V roce 1868 převzal od otce řízení karlovarského orchestru. Bratr se cítil být přeskočen, orchestr opustil a odcestoval do Spojených států. Zatímco pod vedením otce byl orchestr zaměřen převážně na promenádní koncerty a lehčí repertoár, August rozšířil repertoár orchestru o díla světových skladatelů vážné hudby. Vedle toho se svým orchestrem převzal i roli orchestru karlovarského divadla. Od roku 1875 pak pořádal pravidelné páteční symfonické koncerty s náročnou dramaturgií. Začal německými klasiky (Ludwig van Beethoven, Felix Mendelssohn-Bartholdy, Richard Wagner) a záhy uváděl i skladby českých skladatelů, zejména Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. O úrovni orchestru svědčí i článek obávaného vídeňského hudebního kritika Eduarda Hanslicka v časopise Neue Freie Presse, v němž mimo jiné uvádí: „Karlovarskému lázeňskému orchestru děkuji za poznání mnohých, ve Vídni ještě neprovedených skladeb. Při svých odpoledních koncertech v Poštovním Dvoře uvádí koncerty vysoké umělecké úrovně. Největším kladem je neobyčejně bohatý a stále se střídající repertoár, včetně nejnovějších vynikajících děl současných žijící autorů. Pro nejbližší koncerty je hlášena Brahmsova II. symfonie a Dvořákova Symfonie D-dur, ve Vídni dosud nehraná, ale v Londýně již provedená s mimořádným úspěchem pod taktovkou Hanse Richtera ...“.
Antonín Dvořák přijel do Karlových Varů v roce 1879 a byl nadšen provedením své Smyčcové serenády E-dur, takže později dal souhlas k tomu, aby se karlovarský orchestr ujal evropské premiéry Symfonie č. 9, e-moll, op. 95, „Z nového světa“. Ta se konala s velkým úspěchem 20. července 1894.
Za své zásluhy o českou hudbu obdržel Labitzky na koncertě v roce 1881 (kde byla mimo jiné uvedena jeho Třetí směs českých národních písní) vavřínový věnec s červenobílými stuhami „na důkaz úcty Čechů k věhlasnému skladateli, jenž před půl stoletím první počal klestiti cestu české písni v hudbě světové“.
Zemřel roku 1903 v Bad Reichenhallu a byl pohřben v rodinné hrobce na Ústředním hřbitově v Karlových Varech.
O odkaz obou skladatelů, otce i syna, se dnes stará Společnost přátel J. Labitzkého, a od roku 2002 jsou v Karlových Varech pořádány tzv. Labitzkého víkendy, na kterých jsou mimo jiné uváděny novodobé premiéry jejich skladeb.
Dílo (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- Paulinen Polka op. 3 (1852)
- Vzpomínka na vlast op. 4 (valčík, 1852)
- Umělec na cestách op. 5 (čtverylka, 1852)
- Salisburské valčíky op. 6 (1852)
- La belle Russe op. 20 (polka-mazurka)
- Hubička op. 27, francouzská polka
- Sen pastýřky op.45
- V chrámu sv. Zena (Ave Maria) op. 49
- První láska (gavota, 1881)
- Melodie pro housle
- Hluboký žal pro housle a orchestr
- Velkokníže Vladimír, pochod
- Ouverture Characteristique
- Tři orchestrální směsi českých národních písní
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Sterbebuch (Matriční záznam o úmrtí) des Pfarramtes St. Nikolaus in Bad Reichenhall, 1903.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, Státní hudební vydavatelství, Praha
- Pazdírkův hudební slovník naučný : Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937
- Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 4, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1969, S. 390.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu August Labitzky na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je August Labitzky
- Seznam prací o Augustu Labitzkém v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- True knowledge (en)
- Traum der Sennerin , Idyl, Op. 45 na YouTube
- La belle russe, Op.20 (noty na IMSLP)
- Orchestr Grandhotelu Pupp Archivováno 14. 1. 2012 na Wayback Machine.
- Poštovní dvůr – historie
