August Krumholz
| August Krumholz | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1845 Straß in Steiermark |
| Úmrtí | Desetiletí od 1910 |
| Povolání | architekt a podnikatel |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
August Krumholz byl rakouský architekt, který působil v druhé polovině 19. století v rakouských zemích i v Čechách a na Moravě. Narodil se roku 1844 nebo 1845 v Kraňsku, zemřel po roce 1914.
Život[editovat | editovat zdroj]
O životě Augusta Krumholze se nepodařilo dohledat základní údaje jako místa a data narození a úmrtí. V únoru 1908 ale řada periodik popisuje jeho zatčení v Paříži. Při té příležitosti tisk uváděl i některé detailnější údaje z Krumholzova soukromého života:
Narodil se v Kraňsku v roce 1844 nebo 1845 (tisk ho v roce 1908 označuje jako třiašedesátiletého). Byl synem státního úředníka, který dosáhl hodnosti stavebního rady (Baurat). Byl popisován jako pohledný muž, který měl štěstí u dam (...bei den Damen sehr viel Glück hatte). Působil ve Vídni a v Salcburku. V první polovině 70. let 19. století studoval na Vídeňské akademii, mimo jiné u profesora Friedricha von Schmidt.[1] Pro Vídeňskou světovou výstavu v roce 1873 navrhl ukázkovou školní budovu. Poté odjel na doporučení vlády na studijní cestu do Anglie a Francie, kde se seznamoval s tamními projekty škol.[2]
Okolo roku 1893 se přestěhoval do Budapešti, kde založil dobře prosperující stavební kancelář, která dodávala i rakousko-uherské armádě. Byl členem Rakouského spolku inženýrů a architektů (Österreichischer Ingenieuren- und Architektenverein). Poté, co se později s rodinou odstěhoval do Vídně, byla jeho firma prohlášena za insolventní a přepsána na manželku (ve vídeňském adresáři je uváděn od roku 1903 [3] do roku 1908[4]). V době zatčení v Paříži, v roce 1908, žila jeho manželka v Linci.[1]
Datum úmrtí nezjištěno, ale ještě 14. 6. 1914 je v tisku zmiňován.[5]
Špionážní aféra[editovat | editovat zdroj]
.JPG)
August Krumholz byl 18. února 1908 (tehdy ve věku asi 60 let) se svou třicetiletou milenkou Gertrudou Briegerovou zatčen v pařížském hotelu. U zatčených byla nalezena korespondence v němčině a různá aeronautická dokumentace, včetně plánů francouzské řiditelné vzducholodi Le Patrie.[p 1] Bylo prokázáno, že se o řiditelnou vzducholoď zajímal již během pobytu v Maďarsku. Protože byl již tehdy v písemném styku s konstruktérem Julliotem, byl Krumholz podezřelý ze špionáže. Julliot namítal, že technické detaily vzducholodi Le Patrie jsou obecně známy, k výrobě je však nutná dlouholetá zkušenost.[6][7]
Vyšetřování bylo uzavřeno 2. března 1908 a Krumholz byl z Francie vypovězen s tím, že bylo prokázáno, že Krumholz nabídnul tajemství řiditelné vzducholodi k prodeji cizí mocnosti.[8]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- 1870–1874 – Bývalá reálná škola Komenium, Olomouc[9]
- 1873 – Österreichisches Musterschulhaus auf der Wiener Weltausstellung (Vzorová školní budova ze světové výstavy ve Vídni)[10]
- 1874–1875 – Lovecký zámeček pro Nikolause Dumbu, Liezen, Štýrsko, Rakousko[11]
- 1876 – novogotický oltář v římskokatolickém farním kostele, Fohnsdorf, Štýrsko, Rakousko
- 1876 – Vila Ludwiga Schneidera zvaná „Schlumberger Schlössl” či „Villa Weinfried”, Bad Vöslau, Dolní Rakousy, Rakousko[12]
- 1876 – Muzeum města Ústí nad Labem (původně škola s reprezentačním sálem města)[13]
Ve stejném roce zvítězil jeho projekt v soutěži na měšťanskou školu ve Vimperku.[14]
Spisy[editovat | editovat zdroj]
- SCHWAB, Erasmus. Die österreichische Musterschule für Landgemeinden. Vídeň: Selbstverl. des Comités, 1873. 15 s. Dostupné online. (německy) - obsahuje dva výkresy vzorové školy od Augusta Krumholze
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Olomouc, bývalá škola Komenium -
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Zatímco slovo Vlast je ve francouzštině ženského rodu (la Patrie), pro tuto i ostatní vzducholodě se používá rod mužský (le Patrie). Vyplývá to z mužského rodu výrazu pro řiditelnou vzducholoď (le dirigeable)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Ein Wiener Architekt als Spion verhaftet. Illustrierte Kronen Zeitung. 20. 2. 1908, roč. IX, čís. 2925, s. 6. Dostupné online. (německy)
- ↑ Mannigfaltiges - Personalien. Freie Pädagogische Blätter. 20. 12. 1873, roč. 7, čís. 51, s. 717. Dostupné online. (německy)
- ↑ Vídeňský adresář 1903, Krumholz August
- ↑ Vídeňský adresář 1908, Krumholz August
- ↑ Der Volksfreund. 21. 6. 1914, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Wiener Luftschrift Zeitung, Internet Archive: Eine Spionage Affäre (německy)
- ↑ Nová vyzvědačská aféra. Národní listy. 20. 2. 1908, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Architekt Krumholz aus Frankreich ausgewiesen. Neues Wiener Journal. 3. 3. 1908, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-24]. Identifikátor záznamu 30841/8-3157 : Škola - bývalá reálná, Komenium. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ HINTRÄGER, Karl. Die Volksschulhäuser in den verschiedenen Ländern. Svazek Band 2: Volksschulhäuser in Österreich, Ungarn, Bosnien und der Hercegovina. Stuttgart: Bergsträsser, 1901. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. S. 58. (německy) Archivováno 2. 2. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ BÖKER, Johann Josef. Die beiden Villen des Nicolaus Dumba in Liezen (Obersteiermark). In Situ – Zeitschrift für Architekturgeschichte. 2015, roč. VII, s. 235—246. ISSN 1866-959X. (německy)
- ↑ August Krumholz [online]. Ústí//Aussig [cit. 2017-01-24]. Dostupné online. (cs, de)
- ↑ Ústecké muzeum už není "cizí dům" [online]. Muzeum města Ústí nad Labem [cit. 2017-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02.
- ↑ Concurs für die Stadtschule in Winterberg.. Neue Freie Presse. 24. 7. 1876, čís. 4278, s. 4. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu August Krumholz na Wikimedia Commons - August Krumholz [online]. Ústí//Aussig [cit. 2017-01-24]. Dostupné online. (cs, de)
