Přeskočit na obsah

Audovera

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Audovera
franská královna Neustrie
Portrét
Malba Audovery od Alberta Maignana
Doba vlády549566
Narození540?
Úmrtí580
Le Mans
PředchůdceMarcovefa
NástupceGalswintha
Sňatek549
ManželChilperich I.
PotomciTheudebert
Basina
Merovech II.
Chlodvík
Childesinda
DynastieMerovejci
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Audovera také Andoblide či Andouère (540?580) byla franská královna, první manželka nebo milenka Chilpericha I., franského krále Neustrie.[1]

Liber Historiae Francorum, relativně pozdní pramen z roku 727 uvádí, že Audovera byla zmanipulovaná svou služebnou Fredegundou a následně Chilperichem zapuzena. Fredegunda využila nepřítomnosti krále Chilpericha, který byl na válečném tažení v Sasku, proti svému bratrovi Sigebertovi a zneužila naivitu královny Audovery tím, že ji při křtu nechala držet svou dceru Childesindu nad křtitelnicí. Audovera by tak byla obviněna z toho, že se stala kmotrou své vlastní dcery, což by jí v očích církve zakazovalo užívat manželskou loži, aby nebyla obviněna z incestu. Chilpericha po návratu o tomto incidentu Fredegunda informovala a ten z obavy, aby nebyl exkomunikován, Audoveru raději zapudil a poslal ji do kláštera v Le Mans.[pozn. 1]

Důvod zapuzení ale mohl být i jiný. Řehoř z Tours popisuje tuto situaci, která se odehrála kolem roku 568, trochu odlišně. Král Chilperich byl v roce 566 nucen zapudit všechny své manželky, aby se mohl oženit s vizigótskou princeznou Galswinthou. Po svatbě s ní ale znovu vypukl spor s Fredegundou, která se nechtěla vzdát svého výsadního postavení u krále. Galswintha si stěžovala na příkoří, které musí strpět od jeho milenky. Chtěla se vzdát svého věna, jen když se bude moci vrátit zpátky do vlasti. Rok po svatbě, v roce 567 byla nalezena na svém loži mrtvá. Chilperich se následně oženil s Fredegundou.

Patrně i Audovera byla obětí politiky Fredegundy, jejímž cílem byla eliminace první rodiny jejího manžela. Podle Řehoře z Tours byla bývalá královna Audovera zavražděna v roce 580 a dva z jejích synů, Chlodvík a Merovech, pronásledováni a usmrceni na rozkaz Fredegundy. Princezna Basina, byla znásilněna muži její nevlastní matky, aby byla odstraněna z královské posloupnosti a poté uvězněná v klášteře Sainte-Croix v Poitiers.[2]

Děti s Chilperichem I.

[editovat | editovat zdroj]
  • Theudebert – poražen a zabit knížaty Godegiselem a Gontranem Bosonem v roce 575, když plenil Touraine, majetek jeho strýce Sigeberta I.
  • Merovech – manžel Brunhildy, vdovy po svém strýci Sigibertovi I.; kvůli sňatku s ní se stal nepřítelem svého otce a zavražděn v roce 577.
  • Chlodvík – zavražděn v roce 580 nevlastní matkou Fredegundou.
  • Basina – jeptiška v klášteře Sainte-Croix v Poitiers. Podílela se na vzpouře jeptišek v Poitiers se svou sestřenicí Chrotildou, dcerou Chariberta I.
  • Childesinda – její existence zůstává sporná, protože ji neuvádí Řehoř z Tours, ale pouze kronika Liber Historiae Francorum, o jeden a půl století později.


  1. Řehoř z Tours, jakkoli dobře informovaný historik 6. století, se o této události nezmiňuje.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Audovera na anglické Wikipedii.

  1. SETTIPANI, Christian. La préhistoire des Capétiens, 481-987. Villeneuve d'Ascq: P. Van Kerrebrouck ISBN 9782950150936. (89-91) 
  2. LANTÉRI, Roger-Xavier, ... Les Mérovingiennes : 486-714. Paris: Perrin ISBN 9782262024758. S. 25–37. (francouzsky)