Astrid Øyre Slindová
| Astrid Øyre Slindová | |
|---|---|
| Datum narození | 9. února 1988 (37 let) |
| Místo narození |  Norsko |
| Stát | Norsko |
| Příbuzní | Kari Øyre Slind a Silje Øyre Slind (sourozenci) |
| Sportovní informace | |
| Sport | běh na lyžích |
| Klub | Oppdal IL Team Aker Dæhlie (od 2022) |
| Světový pohár v běhu na lyžích | |
| Debut | 8. 3. 2008 |
| Nejlepší umístění | 19. místo (2023/24) |
| Počet výher | 3 (včetně dílčích etap) |
| Stupně vítězů | 8 |
| Nejlépe v TdS | 7. místo (2022/23) |
| Medaile v běhu na lyžích | |
| Olympijské hry | 0 – 0 – 0 |
| Mistrovství světa | 1 – 0 – 1 |
| Mistrovství světa U23 | 1 – 1 – 0 |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 3. 1. 2025 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Mistrovství světa v klasickém lyžování | ||
| zlato | MS 2023 | štafeta 4×5 km |
| bronz | MS 2023 | skiatlon |
Astrid Øyre Slindová (* 19. února 1988) je norská běžkyně na lyžích. Zúčastnila se jednoho mistrovství světa (2023). Je mistryní světa ve štafetě (2023). Je držitelkou ženského rychlostního rekordu na trati Vasova běhu.
Sportovní kariéra
[editovat | editovat zdroj]Ve Světovém poháru závodila od roku 2008. Její kariérní maximum bylo 20. místo v kombinovaném stíhacím závodě na 10 km ve Falunu 21. 3. 2009. Ve stejné sezóně získala stříbro ve skiatlonu na MS do 23 let a o rok později se stala ve skiatlonu mistryní světa do 23 let. Ale jinak sedm sezón ve Světovém poháru prakticky jen paběrkovala. A tak se po sezoně 2013/2014, ve které nastoupila v jediném závodě SP, rozhodla přejít na maratonské závody v běhu na lyžích.[1]
V její druhé maratonské sezóně už se začaly dostavovat výsledky – na Marcialonze v lednu 2016 dojela sedmá, za měsíc na Vasově běhu byla pátá. V dalším roce dosáhla na své první velké podium – na Jizerské padesátce byla třetí a na Vasově běhu hned poté druhá. V roce 2018 dojela na Vasově běhu znovu druhá a začala být stálicí běžkařských maratonů. Zvítězit v tomto závodě se jí podařilo v roce 2022, kdy 90 km dlouhou trasu zvládla za rekordní tři hodiny, 50 minut a šest sekund – nejrychleji ze všech žen v historii, přestože závod absolvovala krátce po zotavení z nemoci covid-19.[1]
V sezóně 2022/2023 se pokusila naposledy prorazit i ve Světovém poháru a vyjet si účast na MS 2023 v Planici. Hned při svém prvním startu v běhu na 10 km volně v Lillhammeru překonala 17. místem své 13 let staré kariérní maximum. Dalšího zlepšení dosáhla na Tour de Ski, kde v jednotlivých etapách třikrát doběhla v první desítce a celkově skončila na sedmém místě. Poté si odskočila na dva maratonské běhy Prato Pizza Mountain Challenge v Itálii a La Diagonela ve Švýcarsku, které vyhrála. Posledním testem před šampionátem pak byl hromadný závod Světového poháru na 20 km klasicky v Les Rousses, ve kterém dojela třetí a tím si zajistila nominaci na MS. V Planici zažila životní úspěch – nejprve získala bronz ve skiatlonu[1] a ve štafetě s Tiril Udnes Wengovou, Ingvild Flugstad Østbergovou a Anne Kjersti Kalvåovou přidala zlato. Na MS v Planici ještě absolvovala závod na 30 km klasicky, ve kterém dojela desátá.[2] O den později (18 a půl hodiny po dojetí do cíle v Planici) stála na startu Vasova běhu, kde obhajovala vítězství, přičemž kvůli přesunu ze Slovinska do Švédska spala jen dvě hodiny a vše stihla jen díky letu soukromým letadlem Kjella Inge Røkkeho, sponzora jejího týmu Team Aker Dæhlie.[3] Téměř polovinu závodu jela Astrid v čele s až půlminutovým náskokem před dalšími pronásledovatelkami, pak jí ale došly síly a do cíle dojela pátá.[4] O týden později absolvovala ve SP v Oslo ženskou premiéru na trati 50 km (po sjednocení délek závodů pro muže a ženy) a jen o 3 desetiny sekundy ji uniklo vítězství – ve finiši šestičlenné vedoucí skupiny ji porazila Ragnhild Hagaová.[5] Svoji životní sezónu zakončila ještě třemi vítězstvími v lyžařských maratonech v Norsku: Birkebeinerrennet, Reistadløpet a Summit 2 Senja.
V sezóně 2023/24 se už zaměřila především na závody Světového poháru. V závodech před Tour de Ski dosáhla nejlepšího umístění ve skiatlonu v Trondheimu, kde dojela pátá.[6] Na Tour de Ski absolvovala 5 etap ze sedmi a držela se na šestém místě celkového pořadí s desetisekundovou ztrátou na 3. místo, ale do předposlední etapy již kvůli bolesti v krku nenastoupila.[7] Po nemoci startovala na Marcialonze, ale během závodu se necítila dobře a musela z něj odstoupit.[8] V závodech SP v Canmore doběhla čtvrtá v hromadném běhu na 15 km volně i v hromadném běhu na 20 km klasicky a dosáhla svých nejlepších umístění v sezóně. V závěru sezóny nastoupila do tří maratonských běhu, v nichž se jí nejvíce v Reistadløpet, který již potřetí v kariéře vyhrála.[9]
Výsledky
[editovat | editovat zdroj]Výsledky ve Světovém poháru
[editovat | editovat zdroj]| Sezóna | Věk | Sezónní výsledky | Výsledky na Ski Tour | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Celkově | Distance | Sprinty | Nordic Opening |
Tour de Ski |
WC Final | ||||
| 2007/08 | 20 | NC | NC | — | — | — | — | ||
| 2008/09 | 21 | 66. | 42. | NC | — | — | 25. | ||
| 2009/10 | 22 | NC | NC | NC | — | DNF | — | ||
| 2010/11 | 23 | 114. | 82. | NC | — | — | — | ||
| 2011/12 | 24 | 90. | 70. | — | — | — | — | ||
| 2012/13 | 25 | NC | NC | — | — | — | — | ||
| 2013/14 | 26 | NC | NC | — | — | — | — | ||
| 2022/23 | 35 | 27. | 16. | 83. | — | 7. | — | ||
| 2023/24 | 36 | 19. | 9. | 64. | — | DNF | — | ||
Výsledky na MS
[editovat | editovat zdroj]| Rok | Věk | 10 km | 15 km skiatlon |
30 km hromadný start |
sprint | 4 × 5 km štafeta |
sprint dvojic |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2023 | 35 | — | 3. | 10. | — | 1. | — |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c PRAVDA, Petr. Zázračná Astrid. Končila, pak vyhrála Vasův běh, teď má i velkou medaili. seznamzpravy.cz [online]. 27. 2. 2023. Dostupné online.
- ↑ ČTK, iDNES.cz. Anderssonová na MS ovládla i závod na 30 km, Razýmová doběhla jednadvacátá. idnes.cz [online]. 4. 3. 2023. Dostupné online.
- ↑ SCHEVE, Ingeborg. Private Airplane For The World Championships Medalist And Pro Tour Star. proxcskiing.com [online]. 27. 2. 2023. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Emil Persson and Emilie Fleten won Vasaloppet 2023. vasaloppet.se [online]. 5. 3. 2023. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČTK, iDNES.cz. Norská lyžařka Hagaová ovládla ženskou premiéru na 50 km ve Světovém poháru. idnes.cz [online]. 12. 3. 2023. Dostupné online.
- ↑ ČTK, iDNES.cz. Novák dokončil skiatlon na šestnáctém místě, potřetí v sezoně vyhrál Klaebo. idnes.cz [online]. 16. 12. 2023. Dostupné online.
- ↑ DIAMANT, Jonatan Pinheiro. Norska stjärnan tvingas hoppa av. aftonbladet.se [online]. 6. 1. 2024. Dostupné online. (švédsky)
- ↑ STAVELAND, Sigur Solland. Nedtur for Astrid Øyre Slind – måtte bryte Marcialonga. tv2.no [online]. 28. 1. 2024. Dostupné online. (norsky)
- ↑ Johan Hoel and Astrid Øyre Slind dominate Reistadløpet 2024. skiclassics.com [online]. 6. 4. 2024. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Astrid Øyre Slindová v databázi Mezinárodní lyžařské federace (anglicky)
