Přeskočit na obsah

Arvid August Afzelius

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arvid August Afzelius
Narození8. října 1785
Fjällåkra, Västergötland, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Úmrtí2. září 1871 (ve věku 85 let)
Enköping, Uppland, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Místo pohřbeníhřbitov v Enköpingu
Povolánípastor, sběratel folklóru, historik, muzikolog, básník a překladatel
Národnostšvédská
Alma materUppsalská univerzita
Literární hnutíromantismus
Významná dílaSvenska folk-visor från forntiden (1814–1817)
OceněníKrálovská cena (1841),
Velká cena Švédské akademie (1865)
Manžel(ka)baronka Sofia Ottiliana Ramsay (1816–1827),
Sofia Charlotta Furubohmová (1831–1846),
Vilhelmina Elisabet Elfströmová (1848–1874)
Děti17 dětí, jedenáct z nich ho přežilo
PříbuzníLars Peter Afzelius (sourozenec)
Gunnar Afzelius a Karl Rudolf Afzelius (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arvid August Afzelius (8. října 1785, vesnice Fjällåkra, Västergötland – 2. září 1871, Enköping) byl švédský pastor, sběratel folklóru, historik, muzikolog, básník a překladatel, představitel švédského romantismu.[1][2]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině faráře ve Falköpingu. Studoval na univerzitě v Uppsale, studium ukončil roku 1809. V roce 1810 nastoupil jako učitel na zednářské dětské škole ve Stockholmu a na soukromé střední škole založené jeho bratrem. Roku 1811 byl vysvěcen na kněze a v tom samém roce se stal členem Gótského spolku. Roku 1812 se stal mimořádným dvorním kazatelem. Od roku 1821 až do své smrti byl farářem v Enköpingu. V roce 1852 se stal smluvním proboštem v Åsundské smlouvě v uppsalské diecézi. Byl třikrát ženat, měl celkem 17 dětí, jedenáct z nich ho přežilo. Zemřel v Enköpingu a je pohřben na místním hřbitově.[2]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Afzelius byl jedním z prvních a ve své době také předním sběratelem švédských lidových písní. Sám psal také balady a romance, z nichž Näcken (Hluboko v moři na démantové desce) a Alundavisan se tak rozšířily, že byly vnímány jako lidové písně. Skládal také hymny a žalmy a byl jedním z přispěvatelů do nového Švédského kancionálu (Den svenska psalmboken) z roku 1819. Publikoval také dějiny Švédska až do doby Karla XII.[3]

Z islandštiny přeložil Ságu o Hervaře, Védminu věštbu, Píseň slunce a Sæmundovu Poetickou Eddu. Překlady byla kritizovány za nepřesnosti, ale jejich jazyk byl považován za záslužný.[4]

Výběrová bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
Afzeliův hrob v Enköpingu
  • Traditions af Swenska Folk-Dansar (1814–1815, Tradiční švédské lidové tance), sbírka melodií švédské lidové hudby vydaná ve čtyřech svazích společně s Olofem Åhlströmem, který vytvořil hudební aranžmá.
  • Svenska folk-visor från forntiden (1814–1817, Švédské lidové písně z dávných dob), třídílná sbírka švédských lidových písní vydaná společně Erikem Gustafem Geijerem.
  • Swenska folkets sago-häfder, eller Fäderneslandets historia, sådan hon lefwat och till en del ännu lefwer i sägner, folksånger och andra minnesmärken (1839–1870, Knihy příběhů švédského lidu aneb dějiny vlasti, jak žila a do jisté míry stále žije v legendách, lidových písních a jiných památkách), dějiny Švédska až do Karla XII., jedenáct svazků.
  • Afsked af svenska folksharpan: med bidrag till svenska folksångernas historia (1848, Pozdrav švédské lidové harfě: s  příspěvky k historii švédských lidových písní), nová sbírka lidových písní a vlastních písní ve formě lidové písně.
  • Lidandets väkter: andeligt skaldestycke (1850, Strážci utrpení: duchovní básnická skladba), dílo obdrželo menší cenu Švédské akademie.
  • Minnen (1901, Paměti), vydáno posmrtně jednou z jeho dcer.

Překlady

[editovat | editovat zdroj]

Překlady z islandštiny

[editovat | editovat zdroj]
  • 1811 – Hervarasaga (Sága o Hervaře), mytická staroseverská sága.
  • 1812 – Völuspá (Vědmina věštba), skladba o stvoření a zániku světa poprvé publikovaná v časopise Gótského spolku Iduna č. 3.
  • 1813 – Sólar ljóð (Píseň slunce), staroseverská báseň napsaná stylem Poetické Eddy, ale s obsahem křesťanských vizionářských básní, poprvé publikována v časopise Gótského spolku Iduna č. 4.
  • 1818 – Edda Sæmundar, překlad tzv. Poetické Eddy společně s Rasmusem Christianem Raskem.

Překlad z angličtiny

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Ottův slovník naučný. 1. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 1996. S. 418.
  2. ↑ a b A August Afzelius – Svenskt Biografiskt Lexikon. sok.riksarkivet.se [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ 1911 Encyclopædia Britannica/Afzelius, Arvid August - Wikisource, the free online library. en.wikisource.org [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Litteraturbanken | Svenska klassiker som e-bok och epub. litteraturbanken.se [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Arvid_August_Afzelius&oldid=24158639“