Artur Hazelius
| Artur Hazelius | |
|---|---|
 | |
| Narození | 30. listopadu 1833 Farnost Adolfa Fridricha |
| Úmrtí | 27. května 1901 (ve věku 67 let) Farnost Hedviky Eleonory |
| Místo pohřbení | Skansen Artur Hazelius grave Skansen (59°19′29″ s. š., 18°6′26″ v. d.) |
| Bydliště | Žlutý dům ve Skansenu |
| Alma mater | Uppsalská univerzita |
| Povolání | filolog a starožitník |
| Zaměstnavatel | Severské muzeum |
| Děti | Gunnar Hazelius[1][2] |
| Rodiče | Johan August Hazelius[3] |
| Rod | Hazeliusové |
| Příbuzní | Heloise Desmona Hazeliusová a Jenny Cecilia Hazeliusová (sourozenci) Gunnel Hazeliusová-Bergová[4] (vnučka) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Artur Immanuel Hazelius (30. listopadu 1833 – 27. května 1901) byl švédský učitel, vědec a folklorista, zakladatel etnografického muzea Nordic Museum a muzea v přírodě Skansen ve Stockholmu. Muzeum Skansen se stalo modelem pro další podobná muzea ve Skandinávii i jinde a slovo „skansen“ se stalo synonymem pro muzea pod otevřeným nebem.
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]Hazelius se narodil ve Stockholmu jako syn Johanna Augusta Hazelia, který byl vojenským úředníkem, politikem a novinářem. Studoval na universitě v Uppsale a v roce 1860 získal doktorský titul. Poté pracoval jako učitel. Podílel se na tvorbě několika učebnic a také na jazykové reformě.
V roce 1869 byl sekretářem švédské sekce na Skandinávském ortografickém kongresu ve Stockholmu a v roce 1871 publikoval jeho výsledky. Radikální reformy v švédském hláskování, které zde byly navrženy, nebyly Švédskou akademií přijaty. Vedly k tomu, že v roce 1874 vydal Johan Erik Rydqvist (1800–1877) první vydání velmi konzervativního hláskoslovného slovníku (Svenska Akademiens Ordlista). Nicméně později bylo mnoho návrhu kongresu zahrnuto v šestém vydáním tohoto slovníku.
Během svého cestování si Hazelius všiml, jak švédský folklor, především architektura a další části materiální kultury, mizí vlivem industrializace, stěhování a dalších procesů modernizace. Proto se v roce 1872 rozhodl založit muzeum švédské etnografie, které se původně (1873) jmenovalo Skandinávská etnografická sbírka (Skandinavisk-etnografiska samlingen) a od roku 1880 nese název Severské muzeum (nejprve Nordiska Museum, později Nordiska museet).
V roce 1891 založil muzeum v přírodě ve Skansenu, které se stalo vzorem pro další muzea v přírodě v severní Evropě a později i jinde. K myšlence založení tohoto muzea ho přivedla návštěva královské sbírky budov, která byla založená poblíž Osla v roce 1881.
Pro Nordic Museum Hazelius získal řadu předmětů z celého Švédska a dalších severských zemí – jako nábytek, oblečení, hračky, atd. Jeho hlavním zájmem byla venkovská kultura, ale jeho následovníci začali sbírat také věci spojené s městskou kulturou. Pro muzeum ve Skansenu sbíral celá stavení a zemědělské usedlosti.
I přesto, že zpočátku neměl tento projekt takovou podporu státu, jak Hazelius doufal, měl širokou podporu a už v roce 1898 měla Společnost pro podporu Nordic Museum (Samfundet för Nordiska Museets främjande) 4525 členů. V roce 1891, deset let před Hazeliovou smrtí, přidělil švédský parlament (Riksdag) muzeu určitou částku a v roce 1900 byla tato suma dvojnásobná. V posledních letech svého života žil Hazelius v jedné budově ve Skansenu. Zemřel 27. května 1901 a 4. února 1902 byl pohřben ve Skansenu.
Hazeliusovou manželkou byla Sofia Elisabeth Grafströmová, dcera Anderse Abrahama Grafströma, básníka a člena Švédské akademie (Swedish Academy). Jediný syn Gunnar Hazelius (1874–1905) se stal správcem Nordic Museum. Gunnarova dcera Gunnel Hazelius-Berg se později stala správkyní sbírek oděvů ve Skansenu a její manžel profesor Gösta Berg byl nějaký čas ředitelem obou muzeí.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Folkräkningar (Sveriges befolkning) 1880. Švédský národní archiv. Dostupné online. [cit. 2018-03-29].
- ↑ Hazelius, släkt. Dostupné online. [cit. 2023-11-11].
- ↑ Artur I Hazelius. Dostupné online.
- ↑ Hedvig Eleonora kyrkoarkiv, Födelse- och dopböcker, SE/SSA/0006/C I/40 (1905-1906), bildid: 00012317_00050. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Artur Hazelius na Wikimedia Commons - Nordiska museet, oficiální stránky
- Skansen, oficiální stránky
