Arnošt Vilém Malovec z Chýnova
| Arnošt Vilém svobodný pán Malovec z Chýnova | |
|---|---|
 | |
| Podkomoří Českého království | |
| Ve funkci: 1751 – 1764 | |
| Předchůdce | Josef Jáchym Vančura z Řehnic |
| Nástupce | Jan Filip z Běšin |
| Úmrtí | 17. listopadu 1770 Praha |
| Titul |  svobodný pán |
| Příbuzní | Ferdinand Ignác Malovec z Chýnova (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arnošt Vilém svobodný pán Malovec z Chýnova († 17. listopadu 1770 Praha) byl český šlechtic z rodu Malovců. Od mládí zastával nižší úřady v zemské správě Českého království, nakonec byl dlouholetým zemským podkomořím (1751–1764). Vlastnil statky v jižních Čechách, ale trvale žil v Praze, kde také zemřel. S několika příbuznými byl v roce 1760 povýšen do stavu svobodných pánů.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze starého českého rodu Malovců z Malovic, patřil k tzv. vimperské větvi Malovců z Chýnova. Narodil se jako nejmladší syn do početné rodiny Viléma Arnošta Malovce (1664–1720) a jeho manželky Marie Terezie, rozené Račínové z Račína (1670–1742).[1][2] Od mládí působil ve státních službách, v roce 1731 byl jmenován radou apelačního soudu a od roku 1735 byl přísedícím zemského výboru. Za války o rakouské dědictví převzal po francouzsko-bavorské okupaci úřad malostranského hejtmana (1743–1751). V letech 1751–1764 zastával funkci podkomořího Českého království,[3] v souvislosti s reorganizací státní správy byl také radou královské reprezentace. Spolu s bratrem Ferdinandem Ignácem (1695–1760) byl v roce 1760 povýšen do stavu svobodných pánů.[4][5][6]
Po otci byl majitelem panství Zdíkov, k němuž patřila velká část Šumavy.[7] Ve Zdíkově byla rodovým sídlem tvrz přestavěná až v 19. století na zámek. Součástí zdíkovského panství byla mimo jiné Kvilda, kde byl na náklady Arnošta Viléma Malovce postavěn dřevěný kostel sv. Štěpána.[8] Spolu s bratrem Ferdinandem Ignácem vlastnil také panství Skalice-Bohumilice se zámkem. Po bratrově úmrtí v rámci majetkového vyrovnání se synovcem Maxmiliánem převzal v roce 1760 také statek Vysoký hrádek.[9][10]
S manželkou Františkou ze Satzu měl syna Václava Arnošta (1753–1814),[11] který zdědil Zdíkov a v roce 1790 po bratranci Maxmiliánovi i Zdíkov s Vysokým hrádkem.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Rodokmen Malovců z Malovic dostupné online
- ↑ Arnošt Vilém Malovec na webu geneanet.org dostupné online
- ↑ PALACKÝ, František: Dílo Františka Palackého (příprava vydání CHARVÁT, Jaroslav), Praha, 1941; s. 401 (kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků dostupné online
- ↑ Udělování šlechtických titulů v habsburské monarchii 1705–1780 na webu Ostravské univerzity dostupné online
- ↑ Povýšení Malovců do panského stavu 1760 dostupné online
- ↑ Malowetz, die Herren in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich dostupné online
- ↑ Historie Zdíkova dostupné online
- ↑ Kostel sv. Štěpána v Kvildě na webu hrady.cz dostupné online
- ↑ Historie zámku Vysoký hrádek [1]
- ↑ Vysoký hrádek na webu zanikleobce.cz dostupné online
- ↑ Václav Arnošt Malovec na webu geneanet.org dostupné online
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl V. Jižní Čechy; Praha, 1986; 296 s.
- Ottův slovník naučný, díl XVI.; Praha, 1900 (reprint 1999); s. 723–727 (heslo Malovec) ISBN 80-7185-237-6