Arnošt Pospíšil
| Arnošt Pospíšil | |
|---|---|
 | |
| Narození | 11. září 1933 Žákovice |
| Úmrtí | 12. února 2021 (ve věku 87 let) Holešov |
| Povolání | mlynář a historik |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arnošt Pospíšil (11. září 1933, Žákovice – 12. únor 2021, Holešov) byl český mlynář a regionální historik.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze starého mlynářského rodu. Narodil se v žákovickém mlýně jako osmý ze třinácti dětí manželů Arnošta a Klotildy Pospíšilových. Jako chlapce ho okouzlila zařízení mlýnů. Cestoval po nich na kole po okolí, od dětství ve mlýně pracoval a mlynářem se také vyučil. Potom i strojním zámečníkem, vystudoval strojní průmyslovou školu, a nakonec průmyslovou energetiku.[1][2][3]
Na vojnu nastoupil k protileteckému oddílu v Plzni, a po návratu z ní se ke mlýnům vrátil. Pracoval jako mlynář a vedoucí ve mlýnech v Postoupkách u Kroměříže a v Jemelíkově mlýně v Holešově. Později také v místním závodu TON jako mistr teplárny a vedoucí střediska energetických provozů, nakonec jako stavební dozor, technolog a projektant ve společnosti Chemopetrol.[1][2]
Po svatbě se s manželkou Alenou Pospíšilovou přistěhoval do Holešova. Měl dceru a syna.[1]
Po odchodu do důchodu se vrátil k práci v rodném mlýně v Žákovicích, kde mlel ještě do roku 1997. Byl také nadšeným turistou a včelařem. Na sklonku života se zabýval historií mlýnů v regionu. Na toto téma publikoval knihy a odborné články, pořádal tematické přednášky a naučné vycházky.
Byl aktivním členem, nestorem a vůdčí osobností Vlastivědného kroužku v Holešově. Působil více než 30 let jako značkař Klubu českých turistů, jehož byl od roku 1959 aktivním členem.[4]
V roce 2020 byl oceněn titulem "Osobnost města Holešova."[5][6][7]
Rodinní příslušníci[editovat | editovat zdroj]
Jeho bratr Jiří Pospíšil skládá básně, které vydal ve dvou publikacích.[8][9] Jeho vnuk Stanislav Hodouš se věnuje publikační činnosti na témata vývoje náboženství v regionu Holešovska a nových náboženských směrů.[10][11][12][13]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- HOLUBCOVÁ, Božena. (Vydáno pod pseudonymem) Vyhnanci ze Símře. Soběchleby: Obecní úřad Soběchleby, 2021. 76 s.
- POSPÍŠIL, Arnošt. Vodní mlýny při toku řeky Rusavy. Holešov: Město Holešov, 2018. 64 s.
- POSPÍŠIL, Arnost. Z historie mlýna žákovického. Holešov: Vlastním nákladem, 2013. 96 s.
- POSPÍŠIL, Arnošt. Mlýny a mlynáři ve staletích. Holešov: Vlastním nákladem, 2004. 168 s.
- POSPÍŠIL, Arnošt. Z historie zaniklé osady Símře, násilně vystěhované v roku 1952. Soběchleby: Obecní úřad Soběchleby, 2004. 40 s.
- POSPÍŠIL, Arnošt. Žákovice a okolí II. Žákovice: Obecní úřad Žákovice, 2002. 152 s.
- POSPÍŠIL, Arnošt. Žákovice a okolí. Žákovice: Obecní úřad Žákovice, 1995. 76 s.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c COMPUTER, Raab. Knihovna Holešov. knihovna.holesov.info [online]. [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ a b COMPUTER, Raab. Město Holešov - oficiální web obce. www.holesov.cz [online]. [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Malý průvodce po historii města Holešova: Osobnosti. Holešov: Městské kulturní středisko, Městská knihovna Holešov, 2007. 60 s. S. 24–25.
- ↑ SEIFERT, Rudolf. Holešovští turisté se potýkají s generačními problémy. Holešovsko. 1999-01-15, roč. V, čís. 2, s. 13.
- ↑ Ocenění v roce 2020 [online]. [cit. 2022-04-28]. Dostupné online.
- ↑ POSPÍŠIL, Arnošt. Z historie mlýna žákovického. 1. vyd. Holešov: Vlastním nákladem, 2013. S. 94.
- ↑ POSPÍŠIL, Arnošt. Vodní mlýny při toku řeky Rusavy. 1. vyd. Holešov: Město Holešov, 2018. S. 60,61.
- ↑ POSPÍŠIL, Jiří. Básně. 1.. vyd. Bystřice pod Hostýnem: Vlastním nákladem, 2012.
- ↑ POSPÍŠIL, Jiří. K zamyšlení. 1. vyd. Bystřice pod Hostýnem: Vlastním nákladem, 2013. 101 s.
- ↑ VOJTÍŠEK, Zdeněk. Náboženské instituce v regionu Holešov [online]. [cit. 2022-09-17]. Dostupné online.
- ↑ HODOUŠ, Stanislav. Beseda o svědcích Jehovových: lidé se ptali na konec světa i sex [online]. [cit. 2022-09-17]. Dostupné online.
- ↑ HODOUŠ, Stanislav. Český armagedon: Vývoj očekávání konce světa v prostředí českých svědků Jehovových. 1. vyd. Prusinovice: Vlastním nákladem, 2016. 68 s. ISBN 978-80-260-9513-2.
- ↑ HODOUŠ, Stanislav. Křižovatka náboženství, církví a sekt na Holešovsku. 1. vyd. Prusinovice: Vlastním nákladem, 2019. 104 s. ISBN 978-80-270-6331-4.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arnošt Pospíšil na Wikimedia Commons
