Arnošt Dvořák

MUDr. Arnošt Dvořák
MUDr. Arnošt Dvořák
	dr. Arnošt Dvořák
Narození	1. ledna 1881; Hořovice ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	22. října 1933 (ve věku 52 let); Praha ; Československo
Místo pohřbení	Hřbitov Malvazinky
Povolání	lékař, spisovatel, překladatel, dramatik, vojenský lékař, divadelní režisér a redaktor
Alma mater	1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Témata	lékařství, divadlo, překlad a editace
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt Dvořák (1. leden 1881, Hořovice^[1] – 22. říjen 1933, Praha^[2]) byl český dramatik, divadelní režisér a překladatel. Proslul především jako autor her s historickou tematikou (Král Václav IV., Husité, Lvice aj.).

Život

Narodil se v rodině hořovického učitele na měšťanské škole Jana Dvořáka a jeho manželky Františky, rozené Mansfeldové.^[1] Po dětství v Hořovicích vystudoval gymnázium, nejprve v Příbrami; studium ukončil v Písku, kde maturoval roku 1899. Navázal studiem lékařské fakulty české university Karlo-Ferdinandovy a po úspěšném ukončení (1905)^[3] se stal vojenským lékařem.

Cestoval do zahraničí, několikrát pobýval na Krymu jako host Karla Kramáře a jeho manželky Naděždy Nikolajevny.^[4]

Jako válečný lékař působil za 1. světové války na různých frontách a získal vyznamenání "za statečnost před nepřítelem".^[5]^[6]

Po skončení války pracoval nadále jako vojenský lékař, současně se věnoval literární tvorbě.

Odvodová aféra

Život Arnošta Dvořáka poznamenala tzv. "odvodová aféra". Ta započala v roce 1930, kdy byl Dvořák obviněn z úplatkářství - za úplatky měl zařizovat osvobození od vojenské prezenční služby. Byl dokonce zatčen a pravicový tisk proti němu vedl kampaň. Vina ale nebyla prokázána, zproštěn všech obvinění byl až v dubnu 1931. Krátce před smrtí, v červenci 1933, byl povýšen na plukovníka, jako doklad jeho neviny pro veřejnost.^[7]^[8]

Dílo

Divadlo

Byl označován za průkopníka tzv. davového dramatu, kde hlavní roli hrají zástupy, nikoli individuální hrdinové.^[9]

Divadelní hry

Kníže (1908)
Král Václav IV. (1910) - král Václav IV. je odbojnými českými pány vězněn. Osvobodí jej jeho "prostní", tj. lid, oddaný mistru Janu Husovi. Když však chce Václav IV. dále vládnout, začínají ho kališníci obtěžovat a omezovat v panování. Ti, kteří mu pomohli, teď dají více na Husa než na vlastního krále.
Husité (1919)
Mrtvá (1919)
Balada o ženě vražednici (1922)
Matěj Poctivý (1922) - spolu s Ladislavem Klímou
Bílá hora (1924)
Lvice (1926)

Novinář

Přispíval do různých deníků a časopisů, v letech 1920–1921 byl kulturním redaktorem Rudého práva.^[6] Spolu s Františkem Zavřelem založil divadelní revue Scéna, v letech 1929–1930 spoluredigoval měsíčník Nová scéna.^[10]

Rozhlas

Svou divadelní hru Mrvá a Balada o ženě vražednici přepracoval na rozhlasový triptych Marja vražednice. Byl uveden posmrtně v rozhlase v roce 1938.^[11]^[6] V roce 1968 nastudoval hru Král Václav IV. režisér Petr Adler s Jiřím Adamírou v titulní roli.^[12]

Překlady

Arnošt Dvořák překládal z polštiny (Stanislav Przybyszewski: Štěstí, 1922) a z němčiny (Franz Werfel: Kozlí zpěv, 1923).

Televize

Na námět hry Arnošta Dvořáka Kníže natočila československá televize v roce 1969 stejnojmennou inscenaci s Vlastou Fialovou a Josefem Husníkem v hlavních rolích (režie Fedor Kaucký).^[13]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Matrika N Hořovice, 1870-1885, snímek 235, Záznam o narození a křtu
↑ Národní listy, 24.10.1933, s.5, Za Arnoštem Dvořákem
↑ [Národní listy, 25.6.1905, s.3, Promoce]
↑ Zlatá Praha, 14/2010-2011, s.163, Arnošt Dvořák: Den na Barbo
↑ Národní politika, 2.3.1916, s.4, Vojenská vyznamenání, v systému Kramerius
↑ ^a ^b ^c FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, A-G. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Kapitola Arnošt Dvořák, s. 633–635.
↑ Národní listy, 10.5.1930, s.1, Nová zatýkání v odvodové aféře v Praze
↑ Lidové noviny, 12.4.1931, s.3, Podplukovník MUDr. Dvořák...
↑ http://www.legie.info/autor/4744-arnost-dvorak
↑ http://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/arnost-dvorak.html#ixzz42aw7yTab
↑ Lidové noviny, 9.9.1938, s.2, Rozhlasová hra Arnošta Dvořáka
↑ Dvořák, Arnošt. Král Václav IV. In Panáček v říši mluveného slova, 4. 12. 2006.
↑ Filmová databáze FDb.cz:Kníže (1969)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Arnošt Dvořák na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Arnošt Dvořák

[matrika-1] Matrika N Hořovice, 1870-1885, snímek 235, Záznam o narození a křtu

[2] Národní listy, 24.10.1933, s.5, Za Arnoštem Dvořákem

[3] [Národní listy, 25.6.1905, s.3, Promoce]

[4] Zlatá Praha, 14/2010-2011, s.163, Arnošt Dvořák: Den na Barbo

[5] Národní politika, 2.3.1916, s.4, Vojenská vyznamenání, v systému Kramerius

[forst-6] FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, A-G. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Kapitola Arnošt Dvořák, s. 633–635.

[7] Národní listy, 10.5.1930, s.1, Nová zatýkání v odvodové aféře v Praze

[8] Lidové noviny, 12.4.1931, s.3, Podplukovník MUDr. Dvořák...

[9] ttp://www.legie.info/autor/4744-arnost-dvorak

[10] ttp://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/arnost-dvorak.html#ixzz42aw7yTab

[11] Lidové noviny, 9.9.1938, s.2, Rozhlasová hra Arnošta Dvořáka

[12] Dvořák, Arnošt. Král Václav IV. In Panáček v říši mluveného slova, 4. 12. 2006.

[13] Filmová databáze FDb.cz:Kníže (1969)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]