Aristofánes z Byzance

Aristofánes z Byzance
Aristofánes z Byzance
Narození	257 př. n. l. nebo 260 př. n. l.; Byzantion
Úmrtí	180 př. n. l.; Alexandrie
Povolání	lexikograf, jazykovědec, knihovník a gramatik
Funkce	head of the Library of Alexandria (od 200 př. n. l.)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Aristofánes z Byzance, řecky Ἀριστοφάνης ὁ Βυζάντιος (asi 257 př. n. l. - asi 185 př. n. l.) byl starořecký učenec, kritik a gramatik, obzvláště proslulý svými pracemi o Homérovi, Pindarovi a Hésiodovi.

Narodil se v Byzanci, brzy se ale přestěhoval do Alexandrie a studoval u Zénodota a Kallimacha z Kyrény. Nahradil Eratosthéna v čele Alexandrijské knihovny. Jako první vyvrátil, že spis Cheírōnos hypothêkai je dílem Hésioda.

Působil v období, kdy řečtina, po expanzi Alexandra Velikého, začala fungovat jako lingua franca pro východní Středomoří a nahradila tak řadu semitských jazyků. Aristofánes proto vynalezl akcentní systém k určení výslovnosti. Akcenty byly navrženy tak, aby pomohly s výslovností řečtiny ve starších literárních dílech.

Také vynalezl jednu z prvních forem řecké interpunkce. Tato interpunkce se stala základem mnoha dalších. Jako lexikograf sestavil sbírky archaických a neobvyklých slov. Z jeho rozsáhlých spisů se dochovalo jen několik fragmentů zachovaných v textech pozdějších autorů, několik názorů na díla řeckého dramatu a část uvedeného slovníku.

Jeho žákem byl Aristarchos ze Samothráky.