Přeskočit na obsah

Archiv Poslanecké sněmovny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Archiv Poslanecké sněmovny
SídloSněmovní 1, Praha, Česko (Jezuitské gymnázium)
Souřadnice
Oficiální webwww.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=1700
E-mailarchiv@psp.cz
Map
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Archiv Poslanecké sněmovny (PS) je oddělením odboru Parlamentní knihovny a Archivu PS Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, který je organizačním útvarem Poslanecké sněmovny České republiky. Je jedním ze dvou parlamentní archivů v Česku (vedle Archivu Senátu)

Archiv Poslanecké sněmovny je veřejným specializovaným archivem a jeho činnost se řídí zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě.

Archiv přejímá a spravuje archiválie vzniklé z činnosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a Kanceláře Poslanecké sněmovny. Dále pak pečuje, odborně zpracovává a zpřístupňuje archiválie předchůdců Poslanecké sněmovny a jejich kanceláří. Po odborné stránce spolupracuje s archivními institucemi a organizacemi v České republice i zahraničí.

Služby archivu jsou k dispozici poslancům a senátorům, orgánům Poslanecké sněmovny, zaměstnancům Kanceláře Poslanecké sněmovny, ale především badatelské veřejnosti.

Archiv PS je autorem výstav a katalogů k výstavám.

Fond archivu

[editovat | editovat zdroj]

Archiv PS spravuje archivní fondy právních předchůdců Poslanecké sněmovny od vzniku Československa (dohromady spravuje 61 archivních souborů) s délkou okolo 1100 běžných metrů).

Mezi nejcennější archiválie patří slavnostní provedení ústavy z roku 1920, které sloužilo při skládání slibu nově zvoleného československého prezidenta. Tato listina byla v roce 1982 prohlášena archivní kulturní památkou a v roce 2019 kompletně zrestaurována. Ve fondech archivu se nachází také další ústavní listiny České a Československé republiky.

Historie Archivu PS

[editovat | editovat zdroj]

Počátky archivu (1918–1939)

Archiv Poslanecké sněmovny má své kořeny v archivu Národního shromáždění, založeném v roce 1918. V lednu 1919, pod vedením Augustina Vrány, začal archiv evidovat, uchovávat a třídit písemnosti prvního zákonodárného sboru Československé republiky. Hlavním úkolem archivu byla indexace těsnopiseckých zpráv z plenárních a výborových schůzí, což usnadňovalo orientaci v uložených materiálech. Archivní materiály z tohoto období jsou dnes uloženy v samostatných fondech podle volebních období.

Temná léta (1939–1945)

S ukončením činnosti Národního shromáždění v roce 1939 došlo i k utlumení aktivit archivu. V únoru 1939 byl Augustin Vrána a většina zaměstnanců donucena opustit své pozice. Likvidace sněmovní kanceláře v červenci 1942 znamenala definitivní konec archivu. Archivní fondy byly předány Archivu ministerstva vnitra, část z nich byla uložena na Pražském hradě a další byly rozvezeny na různá místa v Protektorátu Čechy a Morava.

Obnova po válce (1945–1968)

Po druhé světové válce v říjnu 1945 začalo zasedat Prozatímní Národní shromáždění a obnovil se i archiv. V prosinci 1945 byl jmenován ředitelem František B. Soukup. Archiv se přestěhoval z Rudolfina do budovy bývalé Peněžní burzy na pražských Vinohradech. V roce 1946 byly navráceny historické fondy z různých úložišť. Struktura nově vznikajících fondů byla zachována podle volebních období.

Přestavba a další změny (1969–1989)

V 60. letech vedla plánovaná přestavba budovy Národního shromáždění k dalšímu stěhování archivních fondů. V roce 1968, v souvislosti se vznikem České národní rady, byl vytvořen i nový archiv České národní rady. Archiv Národního shromáždění byl transformován na archiv Federálního shromáždění.

Po rozpadu federace (1993–současnost)

Po rozpadu československé federace v dubnu 1993 vznikl Archiv Poslanecké sněmovny, který převzal práva a závazky archivu Federálního shromáždění ČSFR a navázal na činnost archivu České národní rady. Prostorová situace však neumožňovala umístění všech fondů v sídle Poslanecké sněmovny, a tak zůstalo detašované pracoviště v bývalé budově Federálního shromáždění. V souvislosti s předáním budovy Federálního shromáždění Národnímu muzeu byl roce 2014 byl pro potřeby archivu pronajat depozitář v budově Archivu hlavního města Prahy.

Současnost a strategický rozvoj

[editovat | editovat zdroj]

Výstavba nové budovy (2020-2023)

V roce 2020 byla zahájena výstavba nové budovy v pražských Holešovicích. Navzdory pandemii COVID-19, energetické krizi, důsledkům ruské agrese na Ukrajině a dalším výzvám byla budova dokončena na přelomu let 2022 a 2023. Nové moderní zázemí zahrnuje depozitáře s dostatečnou kapacitou, prostornou badatelnu, digitalizační ateliér a restaurátorské pracoviště.

Rok 2023: Nová éra pro Archiv Poslanecké sněmovny

Rok 2023 byl významným milníkem pro Archiv Poslanecké sněmovny, kdy byly historické fondy přestěhovány z pronajatých prostor do nové budovy v pražských Holešovicích. Tato moderní stavba, vybudovaná Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ) ve spolupráci s Kanceláří Poslanecké sněmovny, poskytla archivu moderní a trvalé úložiště, čímž se vyřešil dlouhodobý problém s nevyhovujícími prostorami.

Budova nového sídla NKÚ, Parlamentní knihovny a Archivu PS získala řadu ocenění. V soutěži Neplejtvák 2021 byla oceněna za „nejlepší počin ve veřejných zakázkách“.[1] Umístila se na druhém místě mezinárodní soutěže inovativních veřejných zakázek[2], kterou každoročně pořádá evropská organizace Procura+ a zvítězila v 31. ročníku soutěže Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství a získala titul Stavba roku 2023.

  1. Nové sídlo Nejvyššího kontrolního úřadu je nejlepší počin ve veřejných zakázkách roku 2021 | NKÚ. www.nku.cz [online]. [cit. 2025-02-06]. Dostupné online. 
  2. Výstavba nového sídla NKÚ je druhou nejinovativnější veřejnou zakázkou v Evropě | NKÚ. www.nku.cz [online]. [cit. 2025-02-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]