Přeskočit na obsah

Archiv Českého rozhlasu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Archiv Českého rozhlasu
SídloPraha 2, Česko
Souřadnice
Oficiální webinformace.rozhlas.cz/sluzby-archivu-7965113
E-mailarchivy@rozhlas.cz
Map
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Archiv Českého rozhlasu je specializovaný archiv, jeden z největších zvukových archivů ve střední Evropě a nejrozsáhlejší útvar Českého rozhlasu. V depozitářích tři patra pod zemí je uloženo na 80 tisíc hodin zvukových záznamů a 25 milionů stran písemných materiálů. Archiv podporuje rozhlasový program, uchovává kulturní dědictví českého národa a zpřístupňuje ho veřejnosti.

Archiv ČRo je součástí odboru Archivní a programové fondy[1] Českého rozhlasu. Má status specializovaného veřejného archivu, akreditace mu byla udělena Ministerstvem vnitra ČR ke dni 5. září 2007.

Archiv dokumentuje celou historii Československého a Českého rozhlasu po stránce programové i právní. Soustřeďuje, ukládá, zpracovává a zpřístupňuje různé typy historických i soudobých médií, zvukové záznamy, fotografie, scénáře, osobní fondy, správní materiál, písemnosti programově provozního charakteru, technickou dokumentaci, korespondenci a knihy.

Cenná archiválie

[editovat | editovat zdroj]

Nejcennější soubor dokumentů se váže k Pražskému povstání, byl prohlášen za archivní kulturní památku.

Nejstarší zvukový záznam pochází z roku 1888, jde o pozdrav lorda Sullivana vynálezci T. A. Edisonovi.

Archiv obsahuje nahrávky hlasů všech československých a českých prezidentů i řady dalších dějinných osobností a současníků. Dokumentuje přelomové události, zaznamenává mluvené slovo i hudbu. Celková stopáž uložených záznamů činí 25 let.

Mezi listinnými a předmětnými fondy vynikají: fond českého válečného vysílání BBC, fond věnovaný bojovníkům o rozhlas, sbírka medailí a ocenění společnosti Radiojournal, rukopisy slavných spisovatelů (např. K. Čapek, Vl. Holan) i hudebních skladatelů (např. B. Martinů, L. Janáček, J. Suk).

Struktura Archivních a programových fondů

[editovat | editovat zdroj]
  • Badatelna – otevřena pro veřejnost  
  • Gramoarchiv – přes 150 tisíc gramodesek a CD

Fonotéka 

[editovat | editovat zdroj]

Více než 136 tisíc zvukových snímků (hudební a slovesné nahrávky) na analogových a digitálních nosičích.

Hlavní katalog

[editovat | editovat zdroj]

Shromažďuje informace o hudebních snímcích rozhlasové i mimorozhlasové provenience. Kartotéka obsahuje přes milion evidenčních lístků. 

Její fond čítá téměř 70 000 svazků (desítky vědních oborů). Otevřena pro veřejnost.[2]

Spolupráce s veřejností

[editovat | editovat zdroj]

Archiv ČRo spolupracuje s řadou veřejných institucí – univerzitami, akademickými pracovišti, archivy, médii, knihovnami, vydavatelstvími.

Projekty: Paměť národa, Virtuální národní fonotéka, Paměť světa pod gescí České sekce UNESCO, NAKI (přepis mluveného slova do textu), PIQL (archivace na filmový pás)

Spolupráce s rozhlasem

[editovat | editovat zdroj]
  • Internetový stream Rádio Retro
  • Rozhlasové projekty: Příběh rozhlasu,[3] Znovu 89[4], Hrdina.cz[5], Rozhlasová historie 1923-2013 (CD)
  • Knihy zaměstnanců: Jsme s vámi, buďte s námi!, Od totality k demokracii, Normalizace v Československém rozhlase, Československý rozhlas na cestě k demokracii
  • Spolupráce na knihách: Od mikrofonu k posluchačům[6], 99 významných tvůrců rozhlasových dokumentů, 99 významných uměleckých osobností rozhlasu
  • Publikace redaktorů v časopisech: Svět rozhlasu,[7] Týdeník rozhlas
  • Rozhlasové pořady s poklady Archivu: 3 x 60, a to v pohodě; Fonogramy; Archiv Plus;
  • Autorská tvorba na webu Archiv rozhlasu[8] 

Československý rozhlas začal soustřeďovat písemnosti programové povahy na přelomu let 1927-1928. Nejprve byl vytvořen tzv. literární archiv, který pečoval o písemnosti společnosti Radiojournal (předchůdce Československého rozhlasu). Dále byl budován zvukový archiv s cílem[9] zachovat kvalitní nahrávky pro pozdější reprízy. Oddělení byla sloučena v roce 1954, kdy vznikl Ústřední archiv Československého rozhlasu. Od roku 1959 se archivní pracoviště soustřeďovala v zámku v Přerově nad Labem. V souvislosti s federalizací Československa vzniká nově v roce 1971 Archiv Československého rozhlasu v Bratislavě.[10] Ke vzniku současných Archivních a programových fondů[11] vedla potřeba jednotného vedení všech oddělení podporujících rozhlasový program. Celý archiv přesídlil do Studiového domu ČRo (Římská 13, Praha 2) v roce 2000.

Digitalizace

[editovat | editovat zdroj]

Od konce roku 2003 digitalizuje[12] Archiv ČRo písemnosti i zvukové a obrazové dokumenty. Digitalizované kopie se ukládají spolu s popisnými informacemi ve speciálním rozhlasovém systému AIS (Automatizovaný informační systém). Od téhož roku ukládá rozhlas kompletní vysílání svých stanic.

  1. O archivu | Archiv rozhlasu. www.rozhlas.cz [online]. [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. 
  2. KNIHOVNA, ČRo. Speciál k 85. narozeninám. Archiv rozhlasu [online]. Český rozhlas [cit. 13.6.2017]. Dostupné online. 
  3. Příběh Rozhlasu. Webový projekt ČRo [online]. [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. 
  4. Znovu 89. Webový projekt ČRo [online]. [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. 
  5. HRDiNA.CZ - Hledej svého hrdinu!. Webový projekt ČRo [online]. [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. 
  6. JEŠUTOVÁ, Eva a kol. Od mikrofonu k posluchačům [online]. [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. 
  7. Svět rozhlasu. Odborný časopis [online]. SRT [cit. 30.1.2017]. Dostupné online. 
  8. Archiv rozhlasu. Portál ČRo [online]. [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. 
  9. MLČÚCHOVÁ, Barbora. Kapitoly z dějin Archivu Českého rozhlasu [online]. Univerzita Pardubice [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. 
  10. BĚLOHLÁVEK, Tomáš. Prezentace historie Archivu ČRo. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  11. NOVOTNÁ, Helena. Metodika průzkumu fondů paměťových institucí se zaměřením na zvukové dokumenty pro databázi Virtuální národní fonoték [online]. Masarykova Univerzita [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. 
  12. TRUNEČEK, Jiří. Digitalizace Archivu Českého rozhlasu. Svět rozhlasu [online]. [cit. 30.1.2017]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]