Apolonie Rozálie Vratislavová z Mitrovic

Apolonie Rozálie Vratislavová z Mitrovic
Rodový erb
Narození	19. února 1666 Praha
Úmrtí	30. září 1747 (ve věku 81 let) Praha
Choť	Jan Ferdinand Leopold Špork
Děti	Jan Rudolf Špork Jan Josef Špork
Rodiče	Petr Arnošt Vratislav z Mitrovic a Anežka Alžběta Ludmila Bechyňová z Lažan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hraběnka Apolonie Rozálie Šporková, roz. Vratislavová z Mitrovic (19. února 1666, Praha – 30. září 1747 tamtéž) byla česká šlechtična z rodu Vratislavů z Mitrovic, manželka hraběte Ferdinanda Leopolda Šporka.

Život

Podle dostupných informací se narodila 19. února 1666, historici si však dosud nejsou jisti, kdo byli její rodiče – tuto skutečnost ztěžuje nedostatek dobových materiálů a také rozvětvenost rodu. Pravděpodobně jimi byli Petr Ladislav Arnošt Vratislav z Mitrovic a jeho manželka Anežka Eliška Bechyňová z Lažan. V době jejího narození dosud nestál pražský rodový Vratislavský palác, proto se zřejmě narodila v některém z měšťanských domů, které měla rodina v nájmu. Rod v té době vlastnil statek Starý Knín, který v roce 1669 Petr Vratislav prodal a vzápětí zakoupil Staré Mitrovice. Ani o dětství Apolonie nejsou známy bližší informace.

Manželství

Zámek v Heřmanově Městci

19. září 1687 se v Praze provdala za hraběte Ferdinanda Leopolda Šporka, bratra mecenáše Františka Antonína Šporka. Ferdinand Leopold v té době vlastnil panství Heřmanův Městec a Hořiněves, navíc zastával funkci nejvyššího královského lovčího. Na druhou stranu od dětství trpěl sklony k agresivitě a sadismu, kromě toho také holdoval alkoholu. Apolonie se pravděpodobně tuto skutečnost dozvěděla krátce po svatbě. Novomanželé se usadili na zámku v Heřmanově Městci, což po předchozím životě v panském domě (staromitrovická tvrz v té době již nebyla obyvatelná) byla pro Apolonii změna.

Během deseti let manželství se jim narodilo šest dětí, přičemž jediná dcera a nejstarší syn zemřeli nedlouho po porodu. Další syn zemřel v dětství. Apolonie spolu se třemi syny (Jan Michal 1692-13. ledna 1738, Jan Josef 22. listopadu 1693-1749, Jan Rudolf 27. března 1695-21. ledna 1759) pak musela snášet manželovy výtržnosti a útisk. Ten se v roce 1693 poprvé ocitl před soudem, když k smrti ukopal svého štolbu. Od soudu odešel pouze s podmínkou, musel však úřadům zaplatit pokutu 1500 zlatých. V roce 1698 se manželé ocitli u soudu, když Apolonie požádala u pražské arcibiskupské konzistoře o rozvod. V protokolu, který byl při projednávání sepsán, se můžeme dozvědět informace o atmosféře, která vládla na zámku v Heřmanově Městci, ale také svědectví, jak se Ferdinand Leopold snažil přinutit kuchaře, aby manželce přimíchal do polévky prudký jed. Tato skutečnost se nakonec ukázala jako nejzásadnější informací a soud tak Apolonii vyhověl a manželství rozvedl.

Krátce po skončení soudu se Apolonie Rozálie přestěhovala se svými dětmi na zámek Hořiněves. V roce 1699 byla okolnostmi přinucena obrátit se na místodržitelství s žádostí o uvalení kurately na Ferdinanda Leopolda. K tomu došlo ovšem až v roce 1702, poté co pobodal dalšího svého štolbu. V té době se na její stranu postavil i švagr František Antonín Špork a právě jemu byla svěřena správa panství. Ferdinand Leopold byl zatčen, odvezen do Kladska, odkud však po krátké době uprchl (pravděpodobně do Halle či Lipska). V roce 1704 se mu za pomoci právníka Václava Neumanna z Puchholzu a úplatku 40 000 podařilo vymoci si u císaře zrušení kurately. Krátce poté se podílel na výtržnostech v Karlových Varech a po návratu do Heřmanova Městce nechal zničit vše, co tu František Antonín zařídil. O těchto a dalších činech informují časté stížnosti Apolonie Rozálie, která měla strach o majetek, který měl připadnout jejich dětem. Zároveň také žádala o uvalení další kurately, ovšem ta byla díky úplatku u císařského dvora dlouhou dobu odkládána a to i přes excesy, kterých se její manžel dopouštěl. Mezi ně patřila např. střelba na kočár sedleckého opata Jindřicha Snopka či událost, při které nařídil svým vyzbrojeným podruhům a pacholkům vyhnat z Heřmanova Městce Františka Antonína, který za ním přijel na návštěvu. Navíc se mu podařilo přesvědčit bratra, že Apolonie je jen hamižná intrikánka, které jde pouze o jeho majetek.

Správa panství

V roce 1706 se situace mezi ní a Františkem Antonínem ještě více vyostřila. Na jejího manžela Ferdinanda Leopolda byla uvalena nová kuratela a ten byl odvezen na léčení do Prahy a následně do lázní Baden v Rakousku. Správou panství byla pověřena Apolonie. Druhá kuratela skončila v roce 1710 a 18. dubna roku 1711 Ferdinand zemřel. Následně se František Antonín obrátil na soud a žádal o vydání majetků svého zemřelého bratra. Teprve po několika letech, zřejmě po uvědomění si, že již nebude mít mužského potomka, se s Apolonií usmířil. Apolonie se pak musela postarat o své dospívající syny, kterým dokázala zajistit vzdělání a umožnila jim absolvovat kavalírské cesty.

Závěr života

V roce 1714 se její nejstarší syn Jan Josef ujal správy panství a ona se se pak stáhla do soukromí. Hraběnka Apolonie Rozálie zemřela 30. září 1747 v Praze a dožila se tak na tu dobu úctyhodného věku 81 let.

Literatura

• Mgr. Kristina Popelka. Žena barokního šílence a vraha. Tajemství české minulosti. 2012, čís. 16, s. 20–24. 
• Josef Výborný. Šporkové v Heřmanově Městci. Hrabě Ferdinand Leopold Špork. Chrudimské vlastivědné listy. 10. 2001, s. 5–7. 

Portály: Česko | Lidé