Přeskočit na obsah

Antropocén

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Antropocén[pozn. 1] je poměrně nový termín z oblasti geochronologie, který je motivován snahou označit období, kdy lidstvo svou činností globálně ovlivňuje zemský ekosystém. Pojem je složen ze dvou řeckých slov ἄνθρωπος[2] (anthropos) „člověk“ a καινός[3] (kainos) „nový“.[4] Termín vymyslel ekolog Eugene Stoermer a popularizoval jej počátkem nového tisíciletí[5] atmosférický chemik Paul Crutzen, držitel Nobelovy ceny. Ten považuje vliv lidského chování na zemskou atmosféru za natolik významný, že by měly být moderní dějiny lidstva označeny za nové geologické období. Mezinárodní unie geologických věd však roku 2024 návrh na vyčlenění nové geologické epochy s názvem Antropocén výraznou většinou zamítla.[6][7][8]

Koncept antropocénu se vedle chronostratigrafie a geochronologie začal používat i v dalších odborných disciplínách (např. antropologie, archeologie, pedologie, ekologie, geografie, oceánografie, historie, sociologie, filozofie, mezinárodní právo), zpravidla však v poněkud odlišném pojetí.[9]

Oficiální zavedení v geochronologii a chronostratigrafii

[editovat | editovat zdroj]

V současnosti není dosud uzavřeno, kterým okamžikem by antropocén měl začínat. Podle prvotních úvah (například Crutzen) by se mělo jednat až o období průmyslové revoluce, kdy na počátku 19. století začala růst přítomnost uhlíku a metanu v zemské atmosféře.[4] Ovšem člověk začal ovlivňovat Zemi před několika tisíci lety.[10] Podle jiných (například Ruddiman) by začínal už s objevem a rozšířením zemědělství před zhruba osmi tisíci let; antropocén by pak zahrnoval větší část holocénu, nebo by dokonce byl jen jiným označením pro holocén.[11]

Pracovní skupina Mezinárodní stratigrafické komise pro antropocén (AWG), vytvořená v r. 2009, zastává stanovisko, že začátek tohoto období by měl být optimálně zařazen do poloviny 20. století,[12] kdy došlo k významnému růstu populace, industrializace a globalizace jako takové. Nejvýznamnějším důvodem však byly jaderné testy, vrcholící v 50. letech, v jejichž důsledku se do půdy dostaly umělé radioaktivní částice.[4][13] Návrh byl řešen Mezinárodní komisí pro stratigrafii. Ta však roku 2018 zavedla členění holocénu na greenlandian, northgrippian a meghalayan,[14] antropocén jako oficiální geologické období navazující na holocén zatím nebyl přijat, a to ani v listopadu 2019 na jednáních Mezinárodní stratigrafická komise (ICS) ani Mezinárodní unie geologických věd (IUGS).

Pracovní skupina pro antropocén většinově odhlasovala 21. 5. 2019 podobu návrhu o zavedení antropocénu jako oficiálního geologického období, který postoupila k projednání Mezinárodní stratigrafickou komisí (ICS) na zasedání v roce 2021. V květnu 2022 byly prezentovány návrhy kandidátů možného globálního hraničního stratotypu (Global Boundary Stratotype Section and Point – GSSP) pro hranici holocén – antropocén,[15] které byly podrobněji představeny ve speciálním čísle časopisu The Anthropocene Review v r. 2023.[16] V prosinci 2022 pracovní skupina pro antropocén na základě diskusí označila 3 návrhy z 12 za méně preferované a ostatních 9 posunula do dalšího hlasování. Všechny návrhy posunuté do posledního výběru se prakticky shodují v začátku antropocénu jakožto geochronologické epochy resp. chronostratigrafického oddělení, a kladou ho mezi roky 1948 a 1958, a to podle vrstvy sedimentů bohatých na radioaktivní plutonium-239 jako důsledku testů atomových bomb.[17] Podle vybraného GSSP pak měl být označen geochronologický věk resp. chronostratigrafický stupeň:[18]

Návrhy v užším výběru
Navrhovaný mezinárodní[pozn. 2] název stupně/věku Lokalita pro GSSP Souřadnice Navrhovaný rok začátku antropocénu
Antarctican ledovec Palmerovy země, Antarktida 73,8521°S; 65,4526°W 1952
Baltician Gotlandská pánev, Baltské moře 57,2830°N; 20,1204°E 1956 ± 4
Beppuwanian záliv Beppu, Japonsko 33,2778°N; 131,5373°E 1953
Crawfordian jezero Crawford Lake, Kanada 43,4686°N; 79,9487°W 1950
Flinderian útes Flinders Reef, Korálové moře, Austrálie 17,7179°S; 148,4510°E 1958
Gardenian útes West Flower Garden Bank, Mexický záliv 27,8762°N; 93,8147°W 1957
Searsvillian jezero Searsville Lake, Kalifornie, USA 37,4068°N; 122,2377°W 1948
Sihailongwanian jezero S'-chaj Lung-wang[pozn. 3], Čína 42,2868°N; 126,6012°E 1953
Sudetian rašeliniště na Sněžce, Polsko 50,7391°N; 15,7077°E 1950–1955

11. července 2023 pracovní skupina pro antropocén oznámila výsledek výběru – pro stanovení hranice počátku antropocénu byl vybrán sedimentární záznam v jezeře Crawford Lake v kanadské provincii Ontario.[19][20][21] Oficiální návrh upřesnil lokaci a posunul dataci GPPS na rok 1952.[22][pozn. 4] Tento oficiální návrh by následně musel projít dalšími třemi schvalovacími procesy (postupně Subkomise pro stratigrafii kvartéru, ICS, IUGS), aby mohl být považovaný za oficiálně ratifikovaný a zahrnut do Mezinárodní stratigrafické tabulky.[23] Hlasování v IUGS však na začátku března 2024 poměrem hlasů 12 ku 4 návrh odmítlo. Ačkoliv vědci většinově uznávají, že se člověk stal významným geologickým činitelem, většina nesouhlasí s návrhem, který by období o délce lidského života postavil na roveň epochám/obdobím, které pokrývají statisíce a miliony let – převažuje názor, že v případě lidského vlivu jde jen o „událost“ v geologickém smyslu slova. Nesoulad panuje také v otázce, od kdy by se měl začátek Antropocénu počítat, protože pozorovatelné antropogenní účinky na environmentální a klimatické systémy Země dávno předcházejí jaderným testům v polovině 20. století.[24][25][26][27] Celý 15letý proces příprav tak byl ukončen a pro nové uznání by musel být zahájen znovu od začátku.

Edward Burtynsky na své výstavě.

Odkazy v současné kultuře

[editovat | editovat zdroj]

Pojem antropocén se začal užívat i v jiných, než striktně vědeckých kruzích. Uznávaný kanadský krajinářský fotograf Edward Burtynsky vydal v roce 2018 v pořadí svou patnáctou[28] knihu fotografií s názvem Antropocén (Anthropocene).[29] V knize zachycuje širokou paletu přírodních scenérií, které člověk v minulosti významněji ovlivnil svou činností. Pražané měli naposled příležitost seznámit se s Burtynského prací na podzim roku 2019 na výstavě pořádané Centrem architektury a městského plánování (CAMP).[30]

Burtynsky se též spolupodílel na tvorbě kanadského dokumentárního filmu Antropocén: Epocha člověka (v originále Anthropocene: The Human Epoch),[31] který do českých kin vstoupil 14. listopadu 2019.[32]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Alternativní názvy kvintér (pětihory) či aktuel[1] se neprosadily.
  2. ↑ česká podoba podle nomenklaturních zásad nemá příponu -(i)an a je psána s počátečním malým písmenem, dosud (2023) nepublikováno
  3. ↑ angl. Sihai Longwan
  4. ↑ Citace návrhu GPPS:[22] „The GSSP for the Anthropocene series/epoch and Crawfordian age/stage is proposed at 17.0 cm in core CRA23-BC-1F-B at the base of the dark lamina in a varve deposited in 1952 CE, at the level where the primary marker shows a rapid increase in 239+240Pu concentrations.“ (anglicky)

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ POKORNÝ, Petr; STORCH, David, a kolektiv. Antropocén. 1. vyd. Praha: Academia, 2020. 660 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-3129-7. S. 137.  Archivováno 16. 2. 2021 na Wayback Machine.
  2. ↑ Online Etymology Dictionary | Origin, history and meaning of English words. www.etymonline.com [online]. [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ J., J.; ROBERT-SCOTT; LIDDELL, Henry George. A Greek-English Lexicon. The Classical Weekly. 1940, roč. 34, čís. 8, s. 86. Dostupné online [cit. 2019-11-26]. ISSN 1940-641X. DOI 10.2307/4341055. 
  4. ↑ a b c Anthropocene. National Geographic Society [online]. National Geographic, 2019-06-07 [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Working Group on the ‘Anthropocene’ | Subcommission on Quaternary Stratigraphy [online]. [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ No 'human era' in Earth's geological history, scientists say. phys.org [online]. [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. 
  7. ↑ FOUCART, Stéphane. As far as the geological community is concerned, the Earth has not entered the Anthropocene. Le Monde [online]. 6. dubna 2024 [cit. 2024-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ PERRY, Nick. No 'human era' in Earth's geological history, scientists say. Phys.org [online]. 22. března 2024 [cit. 2024-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ ZALASIEWICZ, Jan; WATERS, Colin N.; ELLIS, Erle C.; HEAD, Martin J.; VIDAS, Davor; STEFFEN, Will; THOMAS, Julia Adeney, LEINFELDER, Reinhold; McNEILL , J. R.; GAŁUSZKA, Agnieszka; WILLIAMS, Mark; BARNOSKY, Anthony D.; RICHTER, Daniel de B.; GIBBARD, Philip L.; SYVITSKI, Jaia; JEANDEL, Catherine; CEARRETA, Alejandro; CUNDY, Andrew B.; FAIRCHILD, Ian J.; ROSE, Neil L.; IVAR do SUL, Juliana A.; SHOTYK, William; TURNER, Simon; WAGREICH, Michael; ZINKE, Jens. The Anthropocene: Comparing Its Meaning in Geology (Chronostratigraphy) with Conceptual Approaches Arising in Other Disciplines. S. 1–25. Earth's Future [online]. American Geophysical Union in John Wiley & Sons, Inc., 2021-02-10 [cit. 2021-04-21]. Svazek 9, čís. 3: e2020EF001896, s. 1–25. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-22. ISSN 2328-4277. DOI 10.1029/2020EF001896. (anglicky) 
  10. ↑ Crowdsourced archaeology shows how humans have influenced Earth for thousands of years [online]. phys.org, 2019-08-29 [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. 
  11. ↑ HAMILTON, Clive. Define the Anthropocene in terms of the whole Earth [online]. nature.com, 2016-08-17 [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. 
  12. ↑ Vědci chtějí přepsat učebnice, v roce 1950 nastal antropocén, věk vlády lidí nad planetou. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. 
  13. ↑ Working Group on the ‘Anthropocene’ | Subcommission on Quaternary Stratigraphy [online]. [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ ICS chart containing the Quaternary and Cambrian GSSPs and new stages (v 2018/07) is now released! [online]. stratigraphy.org [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. 
  15. ↑ University of Leicester. Environment scientists close in on 'golden spike' to define Anthropocene. Phys.Org [online]. 2022-05-19 [cit. 2022-11-21]. (anglicky) 
  16. ↑ Special Issue: Global boundary Stratotype Section and Point for the Anthropocene series. S. 1–340. The Anthropocene Review [online]. SAGE Publications, 2023-04-01 [cit. 2023-07-25]. Roč. 10, čís. 1, s. 1–340. Dostupné online. ISSN 2053-020X. (anglicky) 
  17. ↑ JÉGL, Pavel. Testy atomových bomb spustily novou geologickou epochu. Nedd.cz [online]. TISCALI MEDIA, a.s., 2023-07-17 [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. 
  18. ↑ WATERS, Colin N; TURNER, Simon D; ZALASIEWICZ, Jan; HEAD, Martin J. Candidate sites and other reference sections for the Global boundary Stratotype Section and Point of the Anthropocene series. S. 3–24. The Anthropocene Review [online]. SAGE Publications, 2023-04 [cit. 2023-07-25]. Roč. 10, čís. 1, s. 3–24. ISSN 2053-020X. DOI 10.1177/20530196221136422. (anglicky) 
  19. ↑ VOOSEN, Paul. Pond mud proposed as Anthropocene’s ‘golden spike,’ defining human-altered geological age. www.science.org [online]. American Association for the Advancement of Science, 2023-07-11 [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. DOI 10.1126/science.adj6978. (anglicky) 
  20. ↑ RUBIERA, Claudia Lorenzo. A Canadian lake holds the key to the beginning of the Anthropocene, a new geological epoch. The Conversation [online]. 2023-07-11 [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ SCHÄFER, Georg. Anthropocene Working Group proposes Crawford Lake as GSSP candidate site of the Anthropocene series. Press Releases [online]. Max Planck Institute of Geoanthropology [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ a b WATERS, Colin N., et al. (Anthropocene Working Group). Executive Summary: The Anthropocene Epoch and Crawfordian Age: proposals by the Anthropocene Working Group. EarthArXiv [online]. California Digital Library, University of California, 2023-10-31. (preprint, verze 1; publikace revidované verze ztatila po zamítnutí návrhu význam). Dostupné online. DOI 10.31223/X5VH70. (anglicky) 
  23. ↑ TURNER, Simon, Anthropocene Working Group. Defining a New Earth Epoch: Putting the Anthropocene on the Chronostratigraphic Chart. The Geological Anthropocene [online]. Anthropocene Curriculum, 2022-05-18 [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ GIBBARD, Philip L.; BAUER, Andrew M.; EDGEWORTH, Matthew; RUDDIMAN, William F.; GILL, Jacquelyn L.; MERRITTS, Dorothy J.; FINNEY, Stanley C. A practical solution: the Anthropocene is a geological event, not a formal epoch. S. 349–357. Episodes [online]. International Union of Geological Sciences, 2022-12-01 [cit. 2024-03-06]. Roč. 45, čís. 4, s. 349–357. ISSN 2586-1298. DOI 10.18814/epiiugs/2021/021029. (anglicky) 
  25. ↑ BAUER, Andrew M.; EDGEWORTH, Matthew; EDWARDS, Lucy E.; ELLIS, Erle C.; GIBBARD, Philip; MERRITTS, Dorothy J. Anthropocene: event or epoch?. S. 332–332. Nature [online]. 2021-09-16 [cit. 2024-03-06]. Roč. 597, čís. 7876, s. 332–332. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/d41586-021-02448-z. PMID 34522014. (anglicky) 
  26. ↑ ZHONG, Raymond. Are We in the ‘Anthropocene,’ the Human Age? Nope, Scientists Say.. The New York Times [online]. 2024-03-05 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ The Anthropocene. In: Celebrating 50 Years of Earth Science for the Global Community. [s.l.]: International Union of Geological Sciences, 20. března 2024. Dostupné online. (anglicky)
  28. ↑ Edward Burtynsky. Edward Burtynsky [online]. [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ BURTYNSKY, EDWARD, 1955-. Anthropocene. First edition. vyd. Göttingen, Germany: [s.n.] 236 s. Dostupné online. ISBN 978-3-95829-489-9, ISBN 3-95829-489-8. OCLC 1050861419 
  30. ↑ DOLINOVÁ, Tereza. Edward Burtynsky: Antrophocene – výstava fotografií - CZECHDESIGN. www.czechdesign.cz [online]. [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. 
  31. ↑ Internet Movie Database [online]. IMDb [cit. 2019-11-21]. Dostupné online. 
  32. ↑ Československá filmová databáze. www.csfd.cz [online]. [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FULÍNOVÁ, Eliška; KVÍČALOVÁ, Anna (eds.). Antropocennosti: průvodce světem antropocénu. 1. vyd. Praha: Academia, 2024. 484 s. ISBN 978-80-200-3484-7.
  • POKORNÝ, Petr; STORCH, David, a kolektiv. Antropocén. 1. vyd. Praha: Academia, 2020. 660 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-3129-7.  Archivováno 2. 3. 2021 na Wayback Machine. – obsáhlá česká publikace sepsaná kolektivem dvaceti českých vědců o historii a současnosti antropocenního způsobu uvažování nejen v přírodních vědách; recenze např. zde (Lucie Juřičková, Živa 1/2021)
  • Věk člověka. Respekt. 2011, roč. XXII, čís. 38/39, s. 60–66. Přeloženo z The Economist. Dostupné online. ISSN 0862-6545.  – článek je dostupný pouze předplatitelům onoho týdeníku
  • FENDRYCHOVÁ, Simona. Vstoupili jsme do nové geologické epochy. Stvořil ji sám člověk, říká studie. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-01-08 [cit. 2016-01-09]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu antropocén na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Antropocén&oldid=24512770“