Antonio Esplugas
| Antoni Esplugas i Puig | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 26. dubna 1852 Barcelona |
| Úmrtí | 25. března 1929 (ve věku 76 let) Barcelona |
| Povolání | fotograf a malíř |
| Příbuzní | José Esplugas Puig (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antonio Esplugas y Puig (26. dubna 1852, Barcelona – 25. března 1929, tamtéž) byl jedním z prvních katalánských fotografů.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako syn malíře a učitele kresby Antonia Esplugase y Guala a jeho manželky Mariany Puig y Batlle z Vilanova. V dětství začal ve světě malby, povolání, které opustil po svatbě s Rosou Generes. V roce 1876 otevřel fotografický ateliér v Barceloně na náměstí Plaza del Teatro. [1] V roce 1881 mu byl udělen kříž Řádu Isabel la Católica za to, že dokázal získat snímek za čtvrt sekundy.
Na Světové výstavě v roce 1888 získal výlučné právo fotografovat lidi, kteří se účastnili letu balónem. Díky tomu získal také letecké snímky Barcelony, za které obdržel stříbrnou medaili výstavy. Tyto fotografie byly nějakou dobu považovány za první letecké snímky pořízené ve Španělsku, předchůdce snímků pořízených z letadel v roce 1920. Ačkoli ve skutečnosti Charles Clifford již v roce 1855 provedl letecký pohled na Sevillu z horkovzdušného balónu.
Jeho práce se těšila velkému uznání díky různým cenám a dekoracím, jako například získal čestný diplom na londýnské výstavě v roce 1887, stříbrné medaile na výstavách v Barceloně v roce 1888 a v Paříži v roce 1899. Prestiž si užíval také jako fotograf královského domu a rytíř řádu Isabel la Católica . V důsledku toho byl schopen rozšířit své fotografické studio a přestěhovat se do Paseo de Gracia, který byl v té době centrem fotografických společností, jeho spolu s firmou Pabla Audouarda a Compañía fotográfica Napoleón patřil k nejdůležitějším v Katalánsku. V jeho firmě pracovalo třináct zaměstnanců.
Souběžně s touto obvyklou prací procestoval Španělsko a vytvořil velkou sbírku portrétů tehdejších umělců: zpěváků, tanečníků, toreadorů, pelotaris atd., které později prodával ve formátu carte de visite a pohlednic. [2] Praktikoval také osobnější typ fotografie ve dvou aspektech, které jej odlišují od většiny fotografů své doby: akty a informativní fotografie blízká fotožurnalistice . [3]
Mezi další projekty prosazoval vytvoření fotografického muzea vydáním Galería de catalanes ilustres (Galerie slavných Katalánců), Guía cicerone del viajero o bañista a další. Jeho sbírka je dnes uchovávaná v Národním archivu Katalánska, a skládá se z asi 30 000 fotografií, z nichž většina jsou portréty.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Carmen Cobeña -
Concepció "Conxita" Supervia i Pascual -
Concepció "Conxita" Supervia i Pascual -
Concepció "Conxita" Supervia i Pascual -
Enric Granados i Campiña -
Retrat Fornarina -
Teresa Boronat -
Monument al general Prim, Barcelona
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antonio Esplugas na španělské Wikipedii.
- ↑ María de los Santos García Felguera. Los estudios fotográficos en Barcelona a finales del siglo XIX.[nedostupný zdroj]
- ↑ Publio López Mondéjar. Historia de la fotografía en España. Barcelona: Lunwerg editores, 1999. ISBN 8477826609. Edición=4ª, s. 56, 65.
- ↑ El tema del desnudo no se practicaba casi en la fotografía española pero existía amplia demanda. Tras la crisis de los estudios fotográficos se puso de moda vender tarjetas postales de acontecimientos públicos. En López Mondéjar, P. (1999), s. 73-79.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antoni Esplugas i Puig na Wikimedia Commons - Esquela publicada en La Vanguardia.
- (katalánsky) Noticia de la incorporación de los fondos de Antoni Esplugas al Archivo Nacional de Cataluña.
- Obas digitalizadas de Antonio Esplugas Puig en la Biblioteca Digital Hispánica de la Biblioteca Nacional de España
