Anton Haberler

Dr. Anton Haberler
Dr. Anton Haberler
	Anton Haberler
Poslanec Moravského zemského sněmu
	Ve funkci:; 1848 – 1849
Starosta Brna
	Ve funkci:; 11. května 1851 – 30. června 1855
Předchůdce	Johann Ritschel
Nástupce	Rudolf Ott
Narození	7. ledna 1796; Brno; Habsburská monarchie
Úmrtí	3. listopadu 1873 (ve věku 77 let); Brno; Rakousko-Uhersko
Rodiče	Joseph Haberler a Anna Haberlerová
Děti	František Xaver Haberler; Otilie Janíčková; Marie Haberlerová; Leopold Haberler; Františka Kořistková
Příbuzní	Leopold Haberler (dědeček); Karel Kořistka (zeť)
Profese	politik
Ocenění	Řád železné koruny 3. třídy (1854); Čestné občanství města Brna (1855)
Commons	Anton Haberler
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anton von Haberler (7. ledna 1796 Brno^[1]^[2] – 3. listopadu 1873 Brno^[1]^[3]^[4]^[5]), též počeštěně Antonín Haberler, byl rakouský právník a politik německé národnosti z Moravy, první svobodně zvolený starosta Brna a poslanec Moravského zemského sněmu.

Biografie

Jeho otcem byl lékař Joseph Haberler (1752–1834), syn brněnského měšťana, soudce a primátora Leopolda Haberlera († 1775). Anton Haberler vystudoval gymnázium a filozofii v Brně. V letech 1813–1816 studoval práva. V září 1816 začal pracovat jako stavovský úředník. Od roku 1829 byl moravsko-slezským zemským radou, v únoru 1836 se stal apelačním radou, v roce 1850 radou vrchního zemského soudu a v únoru 1854 prvním radou nově zřízeného moravsko-slezského vrchního zemského soudu. V roce 1854 mu byl udělen Řád železné koruny a s tím získal i titul rytíře (von Haberler). Byl členem spolku Verein zur Unterstützung der Waisen und Witwen bei Todesfällen der Beamten.^[1] Měl titul dvorního rady.^[3]

Byl prvním voleným starostou Brna po zavedení obecní samosprávy. Ve funkci působil od 11. května 1851 do 30. června 1855. Zasadil se o výstavbu kanalizační sítě v pozdější Václavské ulici, zbudování mostu přes Svratku v Pisárkách či o zřízení hřbitova v Zábrdovicích.^[1]

Zapojil se i do vysoké politiky. Během revolučního roku 1848 byl po zemských volbách 1848 ustanoven jako náhradník za poslance Moravského zemského sněmu Eduarda Ulricha (za kurii městskou, obvod Brno).^[6] Eduard Ulrich se totiž ještě během roku 1848 stal i poslancem celoněmeckého Frankfurtského parlamentu.

V říjnu 1825 se oženil s Marií Scherzovou (1800–1866). Měli spolu pět dětí, dva syny a tři dcery.^[1] Nejmladší Františka (1832–1900) se provdala za geodeta Karla Kořistku.^[7]

Zemřel v listopadu 1873.^[3]^[4]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e JORDÁNKOVÁ, Hana. Antonín Haberler [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2022-06-09 [cit. 2024-08-19]. Dostupné online.
↑ Matrika 16870, sn. 137 [online]. MZA [cit. 2023-02-25]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c Notizen. Gerichtshalle. Listopad 1873, čís. 91, s. 4. Dostupné online.
↑ ^a ^b Tagesneuigkeiten. Fremden-Blatt. Listopad 1873, čís. 304, s. 2. Dostupné online.
↑ Matrika 17051, sn. 215 [online]. MZA [cit. 2023-02-25]. Dostupné online.
↑ DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákl. knihkupce Emila Šolce, 1898. 266 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86903-53-8.
↑ JORDÁNKOVÁ, Hana. Františka Kořistková [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2005-04-27 [cit. 2024-08-19]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Anton Haberler na Wikimedia Commons
Anton Haberler v Encyklopedii dějin města Brna

[ENCBrna-1] JORDÁNKOVÁ, Hana. Antonín Haberler [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2022-06-09 [cit. 2024-08-19]. Dostupné online.

[2] Matrika 16870, sn. 137 [online]. MZA [cit. 2023-02-25]. Dostupné online.

[GHHaberler-3] Notizen. Gerichtshalle. Listopad 1873, čís. 91, s. 4. Dostupné online.

[FBHaberler-4] Tagesneuigkeiten. Fremden-Blatt. Listopad 1873, čís. 304, s. 2. Dostupné online.

[5] Matrika 17051, sn. 215 [online]. MZA [cit. 2023-02-25]. Dostupné online.

[sněm1848-6] DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákl. knihkupce Emila Šolce, 1898. 266 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86903-53-8.

[7] JORDÁNKOVÁ, Hana. Františka Kořistková [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2005-04-27 [cit. 2024-08-19]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Představitelé Brna

Starostové	Franz Rauscher (1784–1804) • Johann Czikann (1804–1821) • Johann Ritschel (1828–1847) • Anton Haberler (1851–1855) • Rudolf Ott (1855–1861) • Christian d'Elvert (1861–1864) • Alfred Skene (1864–1866) • Karl Giskra (1866–1867) • Rudolf Ott (1868–1870) • Christian d'Elvert (1870–1876) • Karl van der Strass (1876–1880) • Gustav Winterholler (1880–1894) • August Wieser (1894–1916) • Ferdinand Schnitzler (1916–1918) • Petr Kerndlmayer (1918–1920; vládní komisař) • Karel Vaněk (1920) • Bedřich Macků (1920–1925) • Karel Tomeš (1925–1935) • Rudolf Spazier (1935–1939) • Oskar Judex (1939–1945; též vládní komisař)

Předsedové NV	Vladimír Matula (1945–1946) • Josef Podsedník (1946–1948) • Vladimír Matula (1948–1949) • Bohumil Ubr (1949–1952) • Vladimír Matula (1952–1954) • Josef Kalášek (1954–1963) • Oldřich Vaverka (1963–1971; od 1969 primátor)

Primátoři	Oldřich Vaverka (1963–1971; do 1969 předseda NV) • Vladimír Štroner (1971–1976) • František Chabičovský (1976–1980) • Rudolf Suchánek (1980–1983) • Alois Skoupý (1983–1989) • Josef Pernica (1989–1990) • Jiří Trmač (1990) • Pavel Podsedník (1990) • Václav Mencl (1990–1992) • Jiří Horák (1992–1994) • Dagmar Lastovecká (1994–1998) • Petr Duchoň (1998–2004) • Richard Svoboda (2004–2006) • Roman Onderka (2006–2014) • Petr Vokřál (2014–2018) • Markéta Vaňková (2018–dosud)