Přeskočit na obsah

Anton Foerster (skladatel)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anton Foerster
Anton Foerster
Anton Foerster
Základní informace
Narození20. prosince 1837
Osenice, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí17. června 1926 (ve věku 88 let) nebo 17. dubna 1926 (ve věku 88 let)
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců Novo mesto Království Jugoslávie
Žánryopera a klasická hudba
Povoláníhudební skladatel, dirigent, varhaník a hudební pedagog
Nástrojevarhany
Významná dílaKraňský slavíček
DětiAntonin Foerster
Vladimir Foerster
RodičeJosef Förster
Příbuznísynovci Josef Bohuslav Foerster
Viktor Foerster
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anton (Antonín) Foerster (Förster) (20. prosince 1837 Osenice[1]17. června 1926 Novo mesto) byl český skladatel, dirigent, varhaník a hudební pedagog působící ve Slovinsku.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z muzikantské rodiny. Základy hudební výchovy mu dal jeho otec Josef Förster. Ve dvanácti letech začal studovat gymnázium v Mladé Boleslavi, odkud přešel na vyšší gymnázium v Českých Budějovicích, kde v roce 1858 maturoval. Po maturitě vstoupil do cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě a studoval zde především církevní hudbu a gregoriánský chorál. Zastupoval také klášterního varhaníka. Po jedenácti měsících však svůj noviciát ukončil a odešel do Prahy studovat na univerzitu práva. Během právnických studií pokračoval ve svém hudebním vzdělávání. Jako výborný tenorista vstoupil do zpěváckého spolku Hlahol. Seznámil a spřátelil se také s Bedřichem Smetanou, kterého pak po celý život považoval za svůj vzor. Po absolutoriu na právnické fakultě v roce 1863 odešel do Ronova nad Doubravou. Pracoval zde jako domácí učitel a připravoval se na dvě závěrečné zkoušky. Právníkem se ale nikdy nestal. Odloučen od Prahy si uvědomil, jak mu hudba schází a rozhodl se proto pro dráhu hudebníka.

Katedrála sv. Mikuláše v Lublani

Chorvatsko

[editovat | editovat zdroj]

V lednu 1865 odešel Antonín Foerster do Chorvatska. Přijal nabízené místo varhaníka a sbormistra při biskupské katedrále v Senji. Protože zde byly bohoslužby konány ve staroslověnštině, musel skládat církevní skladby v tomto jazyce. Založil katedrální sbor a také pomáhal při zřízení hudební školy. Do Senje si pak po svatbě v říjnu 1865 přivezl svou ženu Petronilu. Na jaře 1865 se jim zde narodil nejstarší syn Antonín (Antonin) a v červenci téhož roku se rodina přestěhovala do Lublaně.

V Lublani byl Antonín Foerster v letech 18681909 sbormistrem sboru Narodne čitalnice (Národní knihovny), dirigentem orchestru, který založilo Dramatično društvo a regenschori katedrály svatého Mikuláše. Zároveň pracoval jako hudební pedagog na lublaňských středních školách. V roce 1877 založil varhanickou školu, byl spoluzakladatelem časopisu Cerkveni glasbenik (Církevní hudebník) a jeho dlouholetým redaktorem (18781908). Ke konci války se přestěhoval do Noveho mesta, kde v červnu 1926 zemřel. Pohřben je v Lublani.

Dětmi Antonína a Petronily Foerstrových byli:

  • Antonin Foerster (1867 – 1915), klavírní virtuos
  • dr. Vladimir Foerster (1869 – 1942), soudce a hudební kritik
  • prof. Ing. Jaroslav Foerster (1875 – 1946), stavební inženýr, profesor a děkan fakulty Lublaňské university
  • Ludmila

Orchestrální

[editovat | editovat zdroj]
  • Slovanská suita, 1907

Komorní a sólová

[editovat | editovat zdroj]
  • Slovanská sonáta, (klavír), 1914 – 1916
  • Sonatina, (housle a klavír), 1920

Vokálně-instrumentální

[editovat | editovat zdroj]
  • Missa solemnis, 1882
  • Vodnikova kantáta, 1882
  • Domovině, kantáta, 1883
  • Slovinská mše k poctě sv. Cecílie, 1899 – 1902
  • Turci na Slevici, kantáta, 1900
  • Glagolská mše, 1919

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1837v Osenici, Anton Förster Dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]