Antonín Zmrhal
| Antonín Zmrhal | |
|---|---|
.jpg) Antonín Zmrhal | |
| Senátor Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1935 – 1938 | |
| Poslanec Prozatímního NS | |
| Ve funkci: 1945 – 1946 | |
| Poslanec Ústavodárného NS | |
| Ve funkci: 1946 – 1948 | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1948 – 1954 | |
| Čs. ministr vnitřního obchodu | |
| Ve funkci: 1946 – 1947 | |
| Předchůdce | Ivan Pietor |
| Nástupce | Alexej Čepička |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | soc. dem. KSČ |
| Narození | 22. července 1882 Vysoká  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 26. listopadu 1954 (ve věku 72 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Profese | politik |
| Commons | Antonín Zmrhal |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antonín Zmrhal (22. července 1882 Vysoká[1] – 26. listopadu 1954[1] Praha) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, meziválečný senátor, poválečný poslanec a ministr, organizátor družstevního hnutí.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině chudého rolníka. Vyučil se obchodním příručím.[1] Od roku 1900 se angažoval v Českoslovanské sociálně demokratické straně dělnické v Plzni, kde se podílel na vzniku velkého dělnického konzumu.[2] Působil také v Českém Krumlově a Teplicích. Od roku 1907 byl družstevním pracovníkem v Písku, Praze, Kladně a Plzni.[1] Během rozkolu v sociální demokracii v letech 1920–1921 přešel do nově utvořené KSČ.[2] Byl členem prvního Krajského výboru KSČ v Plzni po založení strany.[1]
Před druhou světovou válkou zasedal za KSČ v horní parlamentní komoře. V parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do prosince 1938, kdy jeho mandát zanikl v důsledku rozpuštění KSČ.[3]
Profesí byl dle údajů k roku 1935 ředitelem družstva v Praze.[4] V polovině 20. let se uvádí jako ředitel konzumního družstva Včela.[5] V čele tohoto družstevního podniku, který se podílel i na financování činnosti komunistické strany, stál v letech 1923–1929.[2] Byl sem povolán z Plzně. V čele družstva stál až do roku 1939. Od roku 1932 byl také předsedou organizace Mezinárodní dělnická pomoc.[1]
Jako komunista a čelný představitel družstevního hnutí za první republiky byl Antonín Zmrhal v dubnu 1939 zatčen nacisty. Po propuštění v červnu 1939 uprchl z příkazu vedení KSČ do Polska, kde působil ve výboru emigrantů v Krakově, poté odešel do Sovětského svazu, kde působil v exilu do roku 1945.[2] Od 1. dubna 1943 byl vedoucím československé sociální péče a zástupcem československého červeného kříže pro SSSR v Buzuluku.[zdroj?]
Po válce se opětovně politicky angažoval v Československu. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění. Mandát získal i v parlamentních volbách v roce 1948 a do roku 1954 zasedal v Národním shromáždění.[6][7]
Od roku 1946 byl členem ÚV KSČ.[2] Členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa ho zvolil VIII. sjezd KSČ. IX. sjezd KSČ a X. sjezd KSČ ho do funkce člena ÚV KSČ potvrdil.[8]
Zastával i vládní post. V období 2. červenec 1946 – 3. prosinec 1947 měl funkci ministra vnitřního obchodu v první vládě Klementa Gottwalda.[9] Na post ministra rezignoval ze zdravotních důvodů.[10]
Po válce se aktivně zapojil do úsilí za sjednocení politicky, národnostně, oborově a územně dosud rozděleného družstevnictví, tak jak o tom rozhodl již Košický vládní program. Podílel se na přípravě zákona o Ústřední radě družstev. Od července 1945 byl jejím předsedou. Ve funkci ho potvrdil i celostátní sjezd Ústřední rady družstev v říjnu 1953.[11] Po únoru 1948 se z titulu své funkce podílel na kolektivizaci zemědělství a vzniku JZD.[zdroj?]
Zemřel po delší nemoci v listopadu 1954.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g Zpráva o úmrtí soudruha Antonína Zmrhala. Rudé právo. Únor 1879, roč. 35, čís. 328, s. 2. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Antonín Zmrhal [online]. vlada.cz [cit. 2011-12-13]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-13]. Dostupné online.
- ↑ 8. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-11.
- ↑ Zpráva výboru imunitního [online]. senat.cz [cit. 2011-12-15]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Antonín Zmrhal [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-15]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-15]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2014-12-13]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 674.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 484.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 459, 509.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Zmrhal na Wikimedia Commons - knihovna.tul.cz Archivováno 1. 10. 2010 na Wayback Machine. 65 let Antonína Zmrhala (Sborník projevů a statí ministra Antonína Zmrhala a vzpomínek spolupracovníků), 1947
- www.praguecoldwar.cz Václav Kopecký : Paměti .... 1960
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Zmrhal
- Pohřbení na Olšanech
- Členové SOCDEM
- Členové KSČ
- Čeští emigranti a exulanti
- Čeští regionální politici
- Členové Ústředního výboru Komunistické strany Československa
- Senátoři československého Národního shromáždění
- Českoslovenští politici české národnosti
- Poslanci československého Národního shromáždění
- Pořadatelé družstev
- Českoslovenští ministři vnitřního obchodu
- Narození v roce 1882
- Úmrtí v roce 1954
- Narození 22. července
- Úmrtí 26. listopadu