Antonín Liewald
Antonín Liewald | |
---|---|
Narození | 13. května 1785 Vejprty Habsburská monarchie |
Povolání | byznysmen |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Johanes Ignatius Antonius Liewald (13. května 1785 Vejprty[1] – ??) byl podnikatel a zakladatel rozsáhlého průmyslového podniku.
Předmět podnikání
[editovat | editovat zdroj]V roce 1824 získal výrobnu kyseliny sírové u Kočína na severním Plzeňsku a jeho rodině zůstala dalších padesát let. Podnik stával v ohybu Kočínského potoka asi 700 metrů východně od vesnice.[2] Místo se dodnes nazývá Vitriolka.[zdroj?!]
Sídlo rodiny bylo poté přeneseno do Radnice. V blízké obci Stupno se nachází zámeček Hochperk postavený majiteli dolu Liewald. Tento uhelný důl v Břasech na Plzeňsku byl založen v první polovině 19. století a uzavřen 1947. Zámeček byl 1858 prodán do rodiny Šternberků a dále uhelné společnosti Maxi z Břas. Za pozdějšího majitele, akciové společnosti Johann David Starck, se stal Hochperk loveckým zámečkem.
Stará železnice
[editovat | editovat zdroj]Úzkorozchodná povrchová koněspřežná dráha Starck vybudovaná v roce 1871 byla roku 1908 elektrifikována. Vedla od dolu Liewald na nádraží v Horním Stupně přes doly Všech svatých, Josef a Jiří.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]- otec Antonín (1756–1819),
- matka Josefa (Judita) Schmidlová zemřela roku 1835
- manželka: Terzie Zimmermannová
- potomci: 8 dětí; pokračovatel díla byl syn Josef Antonius Liewald (1818 – 16. srpna 1896)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Vejprty
- ↑ CHALOUPKA, Jakub. Zaniklý minerální podnik pod obcí Kočín na severním Plzeňsku. In: Archeologia technica 19. Brno: Technické muzeum v Brně, 2008. Dostupné online. S. 44–55.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ROŽMBERSKÝ, Petr; KAREL, Tomáš. Zámečky Hochperk a Křemelák. Hláska. 2007, roč. XVIII, čís. 3, s. 37–40. Dostupné online. ISSN 1212-4974.
- CHALOUPKA, Jakub. Zaniklý minerální podnik pod obcí Kočín na severním Plzeňsku. In: Archeologia technica 19. Brno: Technické muzeum v Brně, 2008. Dostupné online. S. 44–55.