Antonín Just
| Antonín Just | |
|---|---|
| Narození | 28. srpna 1921 Červený Kostelec |
| Úmrtí | 25. září 2018 (ve věku 97 let) Trutnov |
| Místo pohřbení | hřbitov Červený Kostelec |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | historik, kronikář a středoškolský učitel |
| Ocenění | 1985 a 1990: 1. místo v celostátní soutěži kronikářů měst nad 20 tis. obyvatel
1991: Kulturní cena města Trutnova 2001: Čestné občanství města Trutnova 2021: Pojmenování ulice po Antonínu Justovi |
| Děti | Petr Just |
| Příbuzní | Petr Just (vnuk) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Antonín Just (28. srpna 1921 Červený Kostelec – 25. září 2018 Trutnov) byl český kronikář, historik a popularizátor historie města Trutnova a jeho okolí, a středoškolský pedagog.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Antonín Just se narodil 28. srpna 1921 v Červeném Kostelci do chudé dělnické rodiny jako nejmladší ze tří dětí. Vystudoval tehdejší Rašínovo státní československé gymnázium v Hradci Králové (dnes Gymnázium Josefa Kajetána Tyla). Za Protektorátu byly vysoké školy zavřeny, proto šel pracovat do čokoládovny ZORA v Olomouci. Po půl roce byl totálně nasazen na pomocné práce do Vídně. Při jednom z náletů na Vídeň byl těžce zraněn a odjel se léčit domů do Červeného Kostelce. Po vyléčení, kdy byl povolán zpět na totální nasazení do Vídně, se však již nevrátil a až do konce války se skrýval před úřady v Červeném Kostelci a jeho okolí. Po skončení války šel studovat obory historie a filozofie na Filozofické fakultě Univerzitě Karlově. Po ukončení studia se přestěhoval do Trutnova, kde začal učit dějepis souběžně na čtyřech středních školách: lesnické, zdravotnické, průmyslové a gymnáziu.[1]
V roce 1959–1968 byl ředitelem střední zdravotnické školy.
V roce 1968 odmítl vstup vojsk Varšavské smlouvy a musel opustit všechny veřejné funkce, zůstala mu jen kronika.
Kromě několika historických knih se věnoval i poezii.[2]
Jeho synem je Petr Just starší, učitel matematiky a fyziky, dlouholetý zástupce ředitele Gymnázia v Trutnově[3]; vnukem je Petr Just mladší, politolog a vedoucí Katedry politologie a anglofonních studií na Metropolitní univerzitě Praha.[4]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1958 psal trutnovskou kroniku, kterou psal 58 let, popsal 23 tisíc stránek formátu 40×50 cm. Just psal městskou kroniku až do roku 2016. Fotografiemi kroniku doplňoval Karel Hybner.[5]
Knihy – historie
[editovat | editovat zdroj]- 700 let Trutnova 1260-1960[6]
- Trutnov Brána Krkonoš[7]
- Trutnov známý neznámý[8]
- Trutnov v kresbách Miloše Trýzny[9]
- Kostely: Sakrální stavby na území města Trutnova a bývalých integrovaných obcí[10]
- Národní dům v Trutnově 1900-2000[11]
- Trutnov na dobových pohlednicích[12]
- Z historie trutnovské nemocnice: K 110. výročí jejího založení na Kryblici v roce 1888[13]
- Z historie Trutnova trochu jinak: Slovem i obrazem[14]
- Trutnov v 18. století: Historické nahlédnutí slovem i obrazem do života města a jeho okolí[15]
Knihy – poezie
[editovat | editovat zdroj]Knihy – o Antonínu Justovi
[editovat | editovat zdroj]- Sborník příspěvků k 85. narozeninám Antonína Justa
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- v letech 1985 a 1990 získal první místo v celostátní soutěži kronikářů měst nad 20 tisíc obyvatel, soutěž pořádalo Národní muzeum v Praze
- v roce 1991 mu byla udělena Kulturní cena města Trutnova
- v roce 2001 mu bylo uděleno Čestné občanství města Trutnova
- v roce 2021 trutnovské zastupitelstvo odsouhlasilo pojmenování nové ulice v Horním Starém Městě po kronikáři města Antonínu Justovi[20]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ https://www.facebook.com/trutnovcz/videos/prof-anton%C3%ADn-just/3843811739058868/
- ↑ Archivovaná kopie. archiv.trutnovinky.cz [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-01.
- ↑ ORANGEHOUSE. Uč, ale zůstaň člověkem! říká legendární učitel z gymnázia. trutnovinky.cz [online]. [cit. 2024-04-09]. Dostupné online.
- ↑ Katedra politologie a anglofonních studií - Metropolitní univerzita Praha. www.mup.cz [online]. [cit. 2024-04-09]. Dostupné online.
- ↑ CAJTHAML, Pavel. Zemřel Antonín Just, rekordman mezi kronikáři. Krkonošský deník. 2018-09-25. Dostupné online.
- ↑ JUST, Antonín; PROCHÁZKA, Jaroslav; ŠABACKÝ, Josef. 700 let města Trutnova. 1. vyd. Trutnov: Okresní vlastivědné muzeum (Trutnov), 1959. 180 s.
- ↑ JUST, Antonín. Trutnov Brána Krkonoš. 1. vyd. Trutnov: Městský národní výbor (Trutnov), 1970. 62 s.
- ↑ JUST, Antonín; HYBNER, Karel. Trutnov známý neznámý. 1. vyd. Trutnov: Archa 90, 1991. 348 s. ISBN 80-901117-0-X.
- ↑ JUST, Antonín. Trutnov v kresbách Miloše Trýzny. 1. vyd. Trutnov: [s.n.], 1997. 190 s.
- ↑ JUST, Antonín. Kostely. 1. vyd. Trutnov: Město Trutnov, 1998. 40 s.
- ↑ JUST, Antonín. Národní dům v Trutnově. 1. vyd. Trutnov: Město Trutnov, 2002. 79 s. ISBN 80-254-6794-5.
- ↑ JUST, Antonín. Trutnov na dobových pohlednicích. 1. vyd. Trutnov: Gentiana, 2004. 144 s. ISBN 80-86527-15-8.
- ↑ JUST, Antonín. Z historie trutnovské nemocnice. 1. vyd. Trutnov: Státní oblastní nemocnice (Trutnov), 2008. 41 s.
- ↑ JUST, Antonín; VIK, Josef. Z historie Trutnova trochu jinak. 1. vyd. Trutnov: Poznání, 2009. 213 s. ISBN 978-80-86606-90-3.
- ↑ JUST, Antonín; VIK, Josef. Trutnov v 18. století. 1. vyd. Trutnov: Poznání, 2014. 188 s. ISBN 978-80-87419-34-2.
- ↑ JUST, Antonín. Přicházím: prvotina veršů. 1. vyd. Červený Kostelec: Svaz české mládeže, 1945. 47 s.
- ↑ JUST, Antonín. Žena. 1. vyd. Trutnov: Trutnovský literární klub, 2006. 74 s. ISBN 80-239-8960-X.
- ↑ JUST, Antonín. Ještě ohlédnutí. 1. vyd. Trutnov: Poznání, 2007. 79 s. ISBN 978-80-86606-68-2.
- ↑ JUST, Antonín. Žena a Měsíc. 1. vyd. Trutnov: Gentiana, 2017. 112 s. ISBN 978-80-86527-48-2.
- ↑ BRAUN, Jan. Trutnov pojmenuje nové ulice po Wolfovi, Justovi a Hybnerovi. Krkonošský deník. 2021-09-22. Dostupné online.
