Antonín Burdych mladší
| Antonín Burdych | |
|---|---|
 Pomník obětem druhé světové války v místě postřelení Antonína Burdycha | |
| Narození | 28. května 1905 Staré Město nad Metují  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 30. června 1942 (ve věku 37 let) Kostelecké Končiny  Protektorát Čechy a Morava |
| Příčina úmrtí | průstřel plic |
| Národnost | česká |
| Občanství | Československo |
| Choť | Milada Burdychová |
| Děti | Vladimír Burdych, Antonín Burdych nejmladší |
| Rodiče | Antonín Burdych starší, Josefa Burdychová |
| Příbuzní | Zdeňka Satranová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antonín Burdych (28. května 1905 Staré Město nad Metují – 30. června 1942 Kostelecké Končiny) byl český odbojář a spolupracovník výsadku Silver A zavražděný nacisty.
Život
[editovat | editovat zdroj]Civilní život
[editovat | editovat zdroj]Antonín Burdych se narodil 28. května 1905 v dnešní části Náchoda Starém Městě nad Metují. V únoru 1918 se celá rodina Burdychových včetně Antonína přestěhovala na usedlost čp. 168 na Kosteleckých Končinách, kterou později převzal po svém otci Antonínu Burdychovi starším. Jeho manželkou se stala Milada Kolertová, manželům se posléze narodili dva synové: Vladimír a Antonín.
Protinacistický odboj
[editovat | editovat zdroj]Antonín Burdych vstoupil do protinacistického odboje dne 28. 6. 1942, kdy na žádost sestry Zdeňky poskytl na své usedlosti v Kosteleckých Končinách útočiště radistovi Silveru A Jiřímu Potůčkovi a jeho radiostanici Libuši, protože v dřívější místo na půdě bohdašínské školy nebylo bezpečné. Jiří Potůček zde měl pobývat jen dočasně, protože pro něj Karel Ježek ze sokolského odboje připravoval základnu v táborové chatě u Doubravice. Radista byl umístěn do úkrytu na potraviny vybudovaném během první světové války. Nacházel se za zdí v přízemí objektu, vstup byl ale z půdy. Již předtím se ale Zdeňčin manžel, bohdašínský učitel Ladislav Satran pokoušel obstarat pro Potůčka jiné místo. Po poradě požádal společně s Josefem Klikarem o pomoc rtyňského lékaře Viléma Dvořáčka, který ale vše nahlásil. Gestapo již tou dobou z výslechů v Pardubicích jméno Satran znalo, ale volné konce spojilo až díky tomuto udání. Manželé Satranovi byli zatčeni v době, kdy už byl Potůček u Burdychů, Ladislav Satran ale po mučení místo jeho pobytu prozradil. Dne 30. 6. vtrhlo gestapo do usedlosti v době, kdy se zde nacházel jen starší Antonínův syn Vladimír a dospělí pracovali na poli. O zatčení Satranových nevěděli. Po jejich návratu udeřilo na Antonína Burdycha. Ten, aby varoval Potůčka, se dal na útěk přičemž byl vícekrát zasažen. Ještě živý byl naložen na vůz a dopraven do Červeného Kostelce k výslechu. Cestou ale vykrvácel, ohledávající lékař stanovil jako příčinu úmrtí průstřel plic. Poté, co příslušníci gestapa objevili úkryt, donutili Antonína Burdycha staršího odházet seno z poklopu. Potůček se z obklíčení prostřílel přičemž nešťastně zasáhl i Antonína Burdycha staršího do ramene. Po útěku se vypravil do Pardubic na jejichž okraji jej zastřelil protektorátní četník. Pohřeb Antonína Burdycha mladšího se konal 1. července 1942 v šest hodin ráno za účasti nezatčených členů rodiny. Jen tři hodiny po něm byla rakev exhumována a odvezena do pardubického krematoria, kde byla spálena a popel vhozen do Labe. V místě postřelení Antonína Burdycha byl vybudován pomník zdejším obětem.[1]
Osudy Burdychovy rodiny
[editovat | editovat zdroj]Po zátahu v Kosteleckých Končinách byli zatčeni rodiče a manželka Antonína Burdycha. Milada Burdychová se v době zátahu psychicky zhroutila a fyzicky nebyla schopná se ani rozloučit s dětmi. Všichni byli popraveni 9. července 1942 na pardubickém zámečku. Ve stejný den a na stejném místě byli popraveni i manželé Satranovi. Rovněž jejich těla byla spálena v pardubickém krematoriu a popel vysypán do Labe. Synové Vladimír (cca 1930–1996) a Antonín (1934–2024) byli odděleně vychováni u příbuzných, poté vystudovali lesnickou školu. Vladimír vykonával svou profesi v Krušných horách, Antonín, který byl v době zátahu na cestě ze školy, se věnoval přednáškám a předával svědectví o prožitých událostech.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Štěpánka Tůmová - Libuše volá Londýn. Legendární vysílačka se naposledy ozvala z Náchodska (článek na Idnes.cz)
- Vzpomínky Antonína Burdycha nejmladšího na stránkách Paměti národa
- Miroslav Šiška - Radista Potůček gestapu unikl. Zastřelil ho až český četník (článek na Novinkách.cz)
- Štěpánka Tůmová - Ukryli radistu Silver A a zemřeli. Pamětník připomíná hrdinství rodiny (článek na Idnes.cz)
- Pomníky a pamětní desky v Kosteleckých Končinách na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa
- Rodina Burdychových na stránkách města Červený Kostelec