Antonín Alexander
| Antonín Alexander | |
|---|---|
| Narození | 14. února 1892 Košíře |
| Úmrtí | 20. století |
| Povolání | stojnický pomocník; fotograf |
| Aktivní roky | do roku 1945 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Antonín Alexander (14. února 1892 Košíře[1][2] – ??) byl autor fotografií[3] Prahy působící od 20. let 20. století[1] do roku 1945.[4]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Antonín Alexander systematicky dokumentoval památky pro Památkový sbor hlavního města Prahy[pozn. 1] až do roku 1945.[5] Spolu s Tomášem Vojtou patřil mezi autory největšího množství fotografií.[4] Na rozdíl od Tomáše Vojty, který byl profesionálním fotografem, byl Antonín Alexander co se týče fotografování amatérem, neboť byl původním zaměstnáním strojnický pomocník (vyučený strojní zámečník[6]).[4] Oba dva vyráželi do mnohdy neschůdných terénů obtěžkáni fotografickou výbavou (oba používali vlastní fotografické přístroje) a do ateliéru se vraceli s naexponovanými skleněnými negativy o velikosti 13 x 18 cm.[4] Svým zadavatelům pak kromě těchto negativů předávali jako výsledek své práce od každého snímku též tři až čtyři pozitivy v identické velikosti.[4] Všechny negativy jakož i k nim příslušející dvojice pozitivů byly uchovávány v městském archivu (Archiv hlavního města Prahy), jehož tehdejším sídlem byla Staroměstská radnice.[4] Na samém konci druhé světové války v závěrečném dni (8. května 1945) pražského květnového povstání v časných ranních hodinách začal mohutný německý útok na Prahu za použití tanků a pěchoty. Toho dne již od rána hořela Staroměstská radnice.[pozn. 2] Její požár navždy zničil i tam uskladněných téměř 17 tisíc negativů,[4] mezi nimi byly i nejstarší negativy Antonína Alexandra.[5] Zničení ale unikly pozitivy, které se zachovaly v kompletním počtu, a tak výsledky práce mnoha pečlivých úředníků, zapálených památkářů a pilných fotografů zůstaly zachovány i dalším generacím.[4] V roce 1945 se Antonín Alexandr (spolu s Janem Tuháčkem[7] a Bohumilem Končinským) věnoval dokumentárnímu fotografování (na velkoformátové negativy o rozměrech 13 × 18 cm nebo 18 × 24 cm) druhou světovou válkou zničených pražských budov a památek pro Státní fotoměřický ústav.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b ALEXANDER, Antonín. Pohled na Císařský ostrov přes Vltavu [online]. Archiv hl. m. Prahy, 1924 [cit. 2021-06-13]. Dostupné online.
- ↑ Matrika narozených Košíře, 1890-1896, snímek 96 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-06-13]. Dostupné online.
- ↑ Antonín Alexander – autor fotografií [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2021-06-09]. Identifikační číslo: jo2014804415. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Pražská panoramata (20.–30. léta 20. století) [online]. Web: Archiv hlavního města Prahy cz, 2015 [cit. 2021-06-09]. Vytvořil Archiv hlavního města Prahy v roce 2015. Dostupné online.
- ↑ a b c Josef Sudek: Topografie sutin (38 Antonín Alexander) [online]. Web: Sudek project cz (Galerie hlavního města Prahy a Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i. ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze) [cit. 2021-06-09]. Ke stažení ve formátu *,pdf, 13 stránek celkem. Dostupné online.
- ↑ Soupis pražských obyvatel: Alexander Gustav [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-06-13]. Dostupné online.
- ↑ Jan Tuháček – fotograf [online]. Web: Databáze – Archiv výtvarného umění [cit. 2021-06-10]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Miroslava Přikrylová, Sbírka fotografií Archivu hl. města Prahy – o jejím původu a fotografech. Pražský sborník historický, 2012, ročník 40, strany 349 až 390.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Alexander na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Alexander
