Přeskočit na obsah

Antoine Meillet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antoine Meillet
Rodné jménoPaul Jules Antoine Meillet
Narození11. listopadu 1866
Moulins
Úmrtí21. září 1936 (ve věku 69 let)
Châteaumeillant
Místo pohřbeníhřbitov v Moulins
Povolánígramatik, indoevropeista, armenolog, slavista a jazykovědec
StátFrancieFrancie Francie
Alma materPařížská univerzita
Fakulta umění Pařížské univerzity
Tématakomparativní lingvistika, arménština, homérská otázka, latina, Indoevropeistika, starořečtina, historická lingvistika, lingvistika a slavistika
OceněníVolneyho cena (1898)
důstojník Řádu čestné legie
rytíř Řádu čestné legie
komandér Řádu čestné legie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antoine Meillet [atuan mejjet] (11. listopad 1866, Moulins21. září 1936, Châteaumeillant (Cher)) byl francouzský jazykovědec, indoevropeista a slavista.

Vystudoval na pařížské Sorbonně, kde jej nejvíce ovlivnili Michel Bréal, Ferdinand de Saussure a vědci z okruhu Année sociologique. Roku 1890 se zúčastnil badatelské výpravy na Kavkaz, kde se naučil arménsky. Navazoval na mladogramatickou školu, sám ale spíše patřil k tzv. francouzské sociologické škole. Od roku 1905 byl profesorem na Collège de France, z jeho četných žáků vynikli Émile Benveniste, Georges Dumézil, André Martinet a další..

Nepředpokládal, že lze rekonstruovat prapůvodní indoevropský jazyk, ale poukázal na to, že lze vystopovat společné základy jednotlivých indoevropských jazyků. Věnoval se zvláště slovanským jazykům, albánštině, arménštině a litevštině. Ve 20. letech úzce spolupracoval s Jeanem Vendryesem. Jeho Úvod do studia indoevropských jazyků (Introduction á l'étude comparative des langues indoeuropéennes) z roku 1903 je dodnes považován za základní učebnici oboru, jeho "Etymologický slovník latinského jazyka" z roku 1932 vyšel znovu roku 2001. Redigoval časopis Les langues du monde (Jazyky světa).[1][2]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]