Anna Ticho
| Anna Ticho | |
|---|---|
 Anna Ticho v roce 1978 | |
| Narození | 27. října 1894 Brno, Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 1. března 1980 (ve věku 85 let) Jeruzalém, Izrael |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Místo pohřbení | Har ha-Menuchot |
| Bydliště | Jeruzalém, Izrael |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění ve Vídni |
| Povolání | malířka a kreslířka |
| Ocenění | Dizengoffova cena (1940) Jakir Jerušalajim (1970) Sandbergova cena (1975) Izraelská cena (1980) |
| Nábož. vyznání | judaismus |
| Choť | Avraham Albert Ticho |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anna Ticho (hebrejsky אנה טיכו; 27. října 1894 Brno[1] – 1. března 1980 Jeruzalém) byla izraelská umělkyně, známá svými kresbami Jeruzaléma a jeho okolí.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se do židovské rodiny v Brně, kde prožila své rané dětství. Posléze se s rodinou přestěhovala do Vídně, kde v patnácti letech začala studovat malířství u Williho Nowaka na Akademii výtvarných umění. V roce 1912 přesídlila spolu se svým bratrancem, uznávaným očním lékařem Avrahamem Albertem Ticho (1883–1960), do osmanské Palestiny a později téhož roku se za něj provdala.[3] Společně se usadili v Jeruzalémě, kde její manžel v zastoupení frankfurtské židovské organizace zřídil oční kliniku. V letech 1917 až 1919 žila spolu s manželem krátce v Damašku.[4]
Svá díla představila poprvé roku 1922 v Davidově věži, která je součástí jeruzalémských hradeb, v rámci výstavy místních umělců (v pozdějších letech měla samostatné výstavy jak v Izraeli, tak v zahraničí).[3] V roce 1924 zakoupili v Jeruzalémě velký dům obklopený zahradami, postavený roku 1880 pro prominentní arabskou rodinu Našašíbů, kde následně žili a pracovali.[5] V přízemí zřídil dr. Ticho soukromou kliniku, kde léčil židy, křesťany i muslimy (mimo jiné i emíra Abdalláha, pozdějšího jordánského krále), chudé i bohaté, a kde mu manželka pomáhala jako asistentka. Ve volném čase Anna Ticho občas vyrážela do blízké přírody, aby se věnovala své lásce v podobě malování a kreslení. Jejich dům se stal centrem kulturního a společenského života, hostili řadu místních a britských vládních představitelů, jakož i mnoho umělců, spisovatelů, akademiků a intelektuálů.[4]
V roce 1960 její manžel zemřel a klinika byla uzavřena. Začala se více věnovat umělecké tvorbě a vyrážela do přírody v okolí Jeruzaléma. Malovala tužkou, perem, pastelovými barvami a „ve svých figurálních malbách zachycovala okolní domy, zdi Starého Města, vesnice v jeruzalémských horách, lidi, stromy a květenu“.[4] Ke sklonku života odkázala dům, svoji uměleckou sbírku, včetně řady svých kreseb, a manželovu rozsáhlou sbírku židovských předmětů, městu Jeruzalém.[6]
Zemřela v nemocnici Bikur cholim Jeruzalémě ve věku osmdesáti pěti let na infarkt myokardu. Dům Ticho (Bejt Ticho) funguje jako pobočka Izraelského muzea a jeho součástí je oblíbená restaurace a kavárna.[4]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]
- V roce 1970 byla Anně Ticho udělena cena Jakir Jerušalajim (významný občan Jeruzaléma)[7]
- Roku 1980 byla oceněna Izraelskou cenou za přínos v oblasti malířství, která patří mezi nejvyšší izraelská vyznamenání[8]
- V roce 2005 byla v internetové soutěži 200 největších Izraelců deníku Ynet zvolena 190. největším Izraelcem všech dob.[9]
- Sandbergova cena
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna Ticho na anglické Wikipedii.
- ↑ Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích, inv. č. 124, sn. 269 [online]. NA [cit. 2022-10-13]. Dostupné online.
- ↑ COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2005. 462 s. ISBN 0-203-43039-5. S. 382. (anglicky)
- ↑ a b SALMON, Irit. Anna Ticho [online]. Jewish Women's Archive, 2009-03-01 [cit. 2013-06-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d MINICH, Karel. Chvilka s Annou Ticho [online]. Židovská obec Brno, 2011-02-07 [cit. 2013-06-08]. Dostupné online.
- ↑ Beit Ticho [online]. The New York Times [cit. 2013-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ Anna Ticho [online]. Encyklopedie dějin města Brna, 2012-09-15 [cit. 2013-06-08]. Dostupné online.
- ↑ מקבלי התואר יקיר ירושלים [online]. Město Jeruzalém [cit. 2013-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-17. (hebrejsky)
- ↑ Recipients in 1980 [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2013-06-08]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ הישראלי מספר 1: יצחק רבין [online]. Ynet, 2005-05-11 [cit. 2011-02-27]. Dostupné online. (hebrejsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Ticho na Wikimedia Commons - Anna Ticho v Encyklopedii dějin města Brna
- Česká televize – Šumné stopy: Izrael – Do Svaté země!
- (anglicky) Jewish Telegraphic Agency – Anna Ticho Dead at 86
