Anna Saská (1836–1859)
| Anna Saská | |
|---|---|
| toskánská velkoprincezna | |
 | |
| Úplné jméno | Anna Marie Maxmiliána Štěpánka Karolina Johana Luisa Xaverie Nepomucena Aloisie Benedikta |
| Narození | 4. ledna 1836 Drážďany, Saské království |
| Úmrtí | 10. února 1859 (ve věku 23 let) Neapol, Království obojí Sicílie |
| Pohřbena | Bazilika San Lorenzo, Florencie |
| Sňatek | 24. listopadu 1856 |
| Manžel | Ferdinand Toskánský |
| Potomci | Marie Antonie Leopoldina Toskánská |
| Rod | Wettinové |
| Otec | Jan I. Saský |
| Matka | Amálie Augusta Bavorská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anna Marie Saská, celým jménem Anna Marie Maxmiliána Štěpánka Karolína Johana Luisa Xaverie Aloisie Benedikta Saská (německy: Anna Maria Maximiliane Stephania Karoline Johanna Luisa Xaveria Nepomucena Aloysia Benedicta von Sachsen; 4. ledna 1836, Drážďany – 10. února 1859, Neapol) byla saská princezna z dynastie Wettinů a první manželka toskánského prince Ferdinanda.
Původ
[editovat | editovat zdroj]Narodila se jako sedmé dítě (čtvrtá dcera) z devíti potomků pozdějšího saského krále Jana a jeho manželky Amálie Bavorské. Otec byl synem korunního prince Maxmiliána a jeho manželky Karolíny Bourbonsko-Parmské. Na trůn usedl v roce 1854 jako čtvrtý saský král z dynastie Wettinů. Otec její matky byl bavorský král Maxmilián I. Josef a matka její matky byla bavorská královna Karolína Bádenská.
Anna měla osm sourozenců: Marii (1827–1857), Alberta (1828–1902), Alžbětu (1830–1912), Arnošta (1831–1847), Jiřího (1832–1904), Sidonii (1834–1862), Markétu (1840–1858) a Sofii (1845–1867).
Život
[editovat | editovat zdroj]Annin otec byl blízkým přítelem velkovévody Leopolda II. Toskánského; jejich rodiny byly spojeny řadou sňatků a záhy byl dohodnut i sňatek saské princezny s toskánským následníkem trůnu, budoucím velkovévodou Ferdinandem IV. Toskánským (1835–1908), s nímž se poznala dva roky před tím.
Manželství a potomci
[editovat | editovat zdroj]Svatba se uskutečnila 24. listopadu 1856 v Drážďanech. Z manželství se narodila jediná dcera:
- Marie Antonietta (10. ledna 1858, Florencie - 13. dubna 1883, Cannes), abatyše Ústavu šlechtičen v Praze, roku 1880 údajně uzavřela tajný sňatek s rakouským korunním princem Rudolfem Habsbursko-Lotrinským.
Po narození Marie Antonietty otěhotněla Anna záhy znovu. Při cestě do Neapole však svou druhou dceru potratila v důsledku tyfové horečky a několik dní poté, 10. února 1859, zemřela ve svých 23 letech i ona sama. 17. března byla slavnostně pochována v bazilice sv. Vavřince ve Florencii, zatímco v Neapoli byl vedle hrobek vévodů bourbonsko-sicilských v bazilice sv. Kláry vybudován její pomník.
Ferdinandův otec, Leopold II. Toskánský, se 21. července roku 1859 byl pod tlakem revolučního hnutí přinucen vzdát se trůnu ve prospěch svého syna a opustit zemi; tím se stal Annin vdovec pět měsíců po její smrti toskánským velkovévodou.
Ferdinand se znovu oženil v roce 1862 s Alicí Bourbonsko-Parmskou, jež mu porodila deset dětí.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- (anglicky) Stručný životopis na stránkách The Peerage
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Saská na Wikimedia Commons
- Vévodkyně
- Arcivévodkyně
- Wettinové (albertinská větev)
- Toskánští Habsburko-Lotrinkové
- Saské princezny
- Rakouské princezny
- Toskánské princezny
- Němečtí římští katolíci
- Narození v roce 1836
- Narození 4. ledna
- Narození v Drážďanech
- Úmrtí v roce 1859
- Úmrtí 10. února
- Úmrtí v Neapoli
- Zemřelé v souvislosti s porodem
- Pohřbení v bazilice San Lorenzo ve Florencii
- Pohřbení v bazilice sv. Kláry v Neapoli