Anna Marie Františka z Lichtenštejna
Anna Marie Františka z Lichtenštejna | |
---|---|
1. kněžna z Dietrichsteinu | |
Ve funkci: 24. března 1631 – 26. dubna 1639 | |
Předchůdce | titul knížete udělen manželovi |
Nástupce | Žofie Anežka z Mansfeldu |
Narození | 7. prosince 1597 |
Úmrtí | 26. dubna 1640 (ve věku 42 let) |
Místo pohřbení | Ditrichštejnská hrobka |
Choť | (1618) Maxmilián z Dietrichsteinu (1596–1655) |
Rodiče | Karel I. z Liechtensteinu (1569–1627) a Anna Marie Šemberová z Boskovic a Černé Hory (1575–1625) |
Děti | Ferdinand Josef z Ditrichštejna Marie Klára z Ditrichštejna Marie Markéta z Ditrichštejna Marie Eleonora z Ditrichštejna Johana Beatrix z Ditrichštejna Anna Františka z Ditrichštejna Maxmilián Ondřej z Ditrichštejna |
Příbuzní | Erdmunda Tereza z Ditrichštejna[1], Jakub Antonín z Ditrichštejna, Walter František Xaver z Ditrichštejna a Leopold Ignác z Ditrichštejna (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Anna Marie Františka z Lichtenštejna, případně z Liechtensteinu (německy Anna Maria Franziska von Liechtenstein; 7. prosince 1597[2] Valtice[zdroj?] – 26. dubna 1639[2] Mikulov[zdroj?]) byla moravská šlechtična, princezna z Lichtenštejna a po sňatku s Maxmiliánem z Ditrichštejna v roce 1629 hraběnka a od roku 1631 až do své smrti kněžna z Ditrichštejna.
Život
[editovat | editovat zdroj]Princezna Anna Marie se narodila roku 1597 jako nejstarší dcera Karla I. z Lichtenštejna (1569–1627) a Anny Marie Šemberové z Boskovic a Černé Hory (1575–1625).[3]
Dne 23. dubna 1618 se v Lednici provdala za Maxmiliána z Ditrichštejna (1596–1655). Sňatek byl promyšleným a cílevědomým aktem prestižního spojení dvou významných šlechtických rodin Lichtenštejnů a Ditrichštejnů.[4] Anna Marie Františka zemřela v roce 1639, po její smrti se Maxmilián se v roce 1640 oženil podruhé, jeho druhou manželkou stala Žofie Anežka z Mansfeldu (1619–1677), dcera polního maršála Volfa z Mansfeldu a neteř císařského nejvyššího štolby Bruna z Mansfeldu.
Stejně jako později její manžel byla pochována v Ditrichštejnské hrobce v Mikulově.[2] Její současná cínová rakev pochází až z poloviny 19. století a je zdobena rodovými erby Lichtenštejnů a Ditrichštejnů.[2]
Manželství a potomstvo
[editovat | editovat zdroj]Anna Marie z Lichtenštejna a Maxmilián z Ditrichštejna měli sedm dcer a čtyři syny[5]:[pozn. 1]
- 1. Marianna Cecílie (1619–?)
- 2. Anna Františka (1621–1685), sňatek 1647, Walter hrabě Leslie (1605–1667), polní maršál
- 3. Marie Eleonora (1623–1687), 1. sňatek 1646 Lev Vilém hrabě z Kounic (1614–1655), nejvyšší zemský sudí na Moravě, 2. sňatek 1663 Bedřich hrabě z Oppersdorffu († 1699), nejvyšší komorník na Moravě
- 4. František Antonín
- 5. Johanna Beatrix (1625–1676), sňatek 1644 Karel Eusebius kníže z Lichtenštejna (1611–1684)
- 6. Marie Klára (1626–1667), sňatek 1650 Jan Bedřich hrabě z Trauttmansdorffu (1619–1696), nejvyšší komorník Českého království
- 7. Ferdinand Josef (1636–1698), císařský nejvyšší hofmistr, sňatek 1656 Marie Alžběta hraběnka z Eggenbergu (1640–1715)
- 8. Marie Margareta Josefa (1637–1676), sňatek 1657 Raimund kníže Montecuccoli (1609–1680), polní maršál, prezident dvorské válečné rady
- 9. Maxmilián III. Ondřej (1638–1692), císařský komorník, sňatek 1663 Marie Justina ze Schwarzenbergu (1647–1696)
- 10. Marie Terezie (1639–1658), sňatek 1654 Karel Adam hrabě z Mansfeldu (1629–1662)
- 11. Karel (1639–?)
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Hartman z Lichtenštejna-Valtic | ||||||||||||
Jiří Hartman I. z Lichtenštejna | ||||||||||||
Johana z Mainburgu | ||||||||||||
Hartman II. z Lichtenštejna | ||||||||||||
Jiří VI. z Lichtenštejna-Steyreggu | ||||||||||||
Zuzana z Lichtenštejna | ||||||||||||
Magdalena z Polheimu | ||||||||||||
Karel I. z Lichtenštejna | ||||||||||||
Oldřich II. Ortenburský | ||||||||||||
Karel I. Ortenburský | ||||||||||||
Veronika z Aichbergu | ||||||||||||
Anna Marie Ortenburská | ||||||||||||
Linhart II. z Frauenbergu | ||||||||||||
Maxmiliana z Fraunberg-Haagu | ||||||||||||
Amálie z Leuchtenbergu | ||||||||||||
Anna Marie z Lichtenštejna | ||||||||||||
Oldřich Trnavský z Boskovic | ||||||||||||
Václav Bučovický z Boskovic | ||||||||||||
Kateřina z Ilburka | ||||||||||||
Jan Šembera z Boskovic | ||||||||||||
... | ||||||||||||
Anna Pohomiřská z Ojnice | ||||||||||||
... | ||||||||||||
Anna Marie Šemberová z Boskovic a Černé Hory | ||||||||||||
Wolfgang Albrecht Krajíř z Krajku | ||||||||||||
Albrecht Krajíř z Krajku | ||||||||||||
Žofie Křinecká z Ronova | ||||||||||||
Anna Krajířová z Krajku | ||||||||||||
... | ||||||||||||
Marie Magdalena Kostomlatská z Vřesovic | ||||||||||||
... | ||||||||||||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna Maria del Liechtenstein (1597) na italské Wikipedii.
- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b c d e BRICHTOVÁ, Dobromila. Pod tvými ochrannými křídly. Od loretánského kostela k hrobce Dietrichsteinů v Mikulově. Mikulov: Turistické informační centrum Mikulov, 2014. 96 s. ISBN 978-80-260-6977-5. S. 75.
- ↑ Rodokmen Lichtenštejnů na webu euweb.cz dostupné online
- ↑ SMÍŠEK, Rostislav: Císařský dvůr a dvorská kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenberků za vlády Leopolda I.; Jihočeská univerzita České Budějovice, 2013; s. 203, 208–209 ISBN 978-80-7394-165-9
- ↑ Rodokmen Ditrichštejnů na webu euweb.cz dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Oficiální stránky Lichtenštejnského knížectví [online]. Dostupné online. (de, en, cs)
- Rodokmen Liechtensteinů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
- Rodokmen Dietrichsteinů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
- Rodokmen Liechtensteinů na stránkách An Online Gotha (Paul Theroff)
- Rodokmen Dietrichsteinů na stránkách An Online Gotha (Paul Theroff)